Jestliže pracujete ve vrcholové manažerské či vedoucí pozici a máte přístup k důležitým informacím, zaměstnavatel se bude chtít chránit tzv. konkurenční doložkou. Ta vám v podstatě znemožní nastoupit ke konkurenci na stejnou pozici, když byste se rozhodli ze zaměstnání odejít. Případně začít v úplně stejném oboru podnikat. Cílem zaměstnavatele je, abyste citlivá firemní data nepoužili někde jinde. Pokud byste dohodu nedodrželi, čekal by vás finanční postih. Konkurenční doložka má však jasně daná pravidla. Jak se liší od zákazu konkurence? Pojďme si to trochu rozebrat. 

Zákaz konkurence

Nic vám nebrání v tom, abyste u zaměstnavatele nemohli pracovat na běžnou pracovní smlouvu a současně u druhého zaměstnavatele neměli uzavřenu dohodu o pracovní činnosti, u dalšího dohodu o provedení práce a k tomu ještě podnikali. Ovšem prioritním zájmem zaměstnavatelů je, abyste své znalosti výrobních a obchodních postupů nezneužili u jiné výdělečné činnosti. Na tyto případy pamatuje zákoník práce formulací, která říká, že výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, lze vykonávat jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Toto omezení se však nevztahuje na některé činnosti (literární, vědecké, pedagogické, apod.).

Za konkurenční jednání je v podstatě považována jakákoli činnost, ať už sjednaná jako pracovní poměr nebo podnikání. Když si ale založíte vlastní společnost s ručením omezeným a máte v ní pouze majetkový podíl, o konkurenci se nejedná. Když budete ale sami vyvíjet činnost za účelem dosažení výdělku, pak ano. 

Podle zákona můžete tedy stejnou práci vykonávat pro dva zaměstnavatele, ovšem za předpokladu, že k tomu budete mít jeho písemný souhlas. Ten však může mít různou podobu a obsahovat další podmínky. Záleží také na tom, zda vám jej vydá na dobu určitou či neurčitou. Každopádně, není povinností zaměstnavatele vám takový souhlas automaticky udělit. Vše závisí na dohodě. Nehledě na to, že zaměstnavatel může jednou udělený souhlas kdykoli odvolat. Přestože vám musí písemně oznámit, jaké ho k tomu vedou důvody, vám nezbývá nic jiného, než činnost u konkurence ihned ukončit. To znamená podat výpověď, nebo zrušit živnostenské oprávnění. 

V případě, že pracujete jako OSVČ ve zcela jiném oboru, nebo vykonáváte zásadně odlišnou práci pro jinou firmu, pak žádný souhlas zaměstnavatele k takové činnosti nepotřebujete. Dokonce o ní nemusí ani vědět. Zaměstnavatel nemůže nijak omezovat vaši výdělečnou činnost, kterou vykonáváte po pracovní době a nevyužíváte k ní pracovní prostředky svého zaměstnavatele. 

Porušení zákazu konkurence

Na porušení zákazu konkurence zákon nahlíží jako na hrubé porušení pracovních povinností. Ze strany zaměstnavatele můžete očekávat mírnou formu postihu v podobě upozornění na možnost výpovědi, nebo vám rovnou zruší pracovní poměr s okamžitou platností. Další postih ovšem může následovat. Zaměstnavatel totiž může po vás požadovat úhradu vzniklé škody. 

Vzhledem k tomu, že jiná pracovní činnost je považována za úmyslné porušení pracovních povinností, není možno zde uplatnit omezení náhrady škody na 4,5násobek vašeho průměrného výdělku. Náhradu škody byste jako zaměstnance museli uhradit v plné její výši. 

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka je pro zaměstnavatele něco jako jistina. Podpisem konkurenční doložky se zavážete k tomu, že určitou dobu po odchodu od současného zaměstnavatele nemůžete vykonávat práci, která je shodná s předmětem jeho činnosti, nebo by mu mohla konkurovat. Maximálně ji lze uzavřít na dobu jednoho roku. Konkurenční doložka se ale neuzavírá s každým zaměstnancem. Zaměstnavatel ji smí požadovat jen u pracovníků s ohledem na povahu informací, poznatků a technologických postupů, které zaměstnanec ve firmě získal a které by mohl konkurenčně využít. Podle zákona se nesmí uzavírat v oblasti školství, pedagogiky a sociální péče. 

Konkurenční doložka se týká většinou pracovníků na manažerských a vedoucích pozicích. Musí mít vždy písemnou podobu a může být uzavřena až po zkušební době, jinak je neplatná. Stejně tak, když si se šéfem dáte čestné slovo, nemůže ji po vás nijak vymáhat. Pokud by zaměstnavatel trval na podpisu konkurenční doložky ihned po nástupu do práce, pak není možno sjednávat zkušební dobu. Konkurenční doložka může být součástí pracovní smlouvy, nebo být sjednána úplně samostatně. Vždy ale nejpozději před ukončením pracovního poměru.

Konkurenční doložku lze sjednat nejen u klasické zaměstnanecké smlouvy, ale týká se také dohody o provedení práce a dohody o provedení činnosti. Může být také součástí manažerské smlouvy nebo jakékoli separátní smlouvy uzavřené kdykoli během trvání pracovního poměru. Také může být sjednána až v dohodě o ukončení pracovního poměru, ale vždy před jeho skončením. 

Kompenzace při konkurenční doložce 

Konkurenční doložka se vám ale jako zaměstnanci může vyplatit. A to i přesto, že pro vás jako bývalého zaměstnance znamená určitý závazek. Zaměstnavatel vás totiž musí za toto omezení náležitě odškodnit. Většinou dochází k tomu, že vám firma po celou dobu trvání konkurenční doložky bude vyplácet polovinu průměrného měsíčního platu. 

Takže po skončení pracovního poměru si můžete vydělávat v jiném oboru a tudíž brát dva platy, a nebo zůstanete doma a spokojíte se s průměrným platem. Nicméně, maximální výše této kompenzace není nijak dána, závisí tedy na konkrétní firmě. Kompenzace při konkurenční doložce je vyplácena zpětně obdobně jako mzda.

Zákoník práce vychází z toho, že v celé řadě podnikatelských oborů informace velmi rychle zastarávají. Když takový zaměstnance nepůsobí ve svém oboru po několik měsíců, může postupně ztrácet na trhu práce svoji hodnotu. Pokud je bývalý zaměstnavatel v prodlení s výplatou kompenzace déle jak 15 dní, může bývalý zaměstnanec firmy dohodu o konkurenční doložce vypovědět.  

Porušení konkurenční doložky

Při porušení konkurenční doložky se vystavujete finančnímu postihu. Zaměstnavatel má nárok požadovat úhradu způsobené škody. Tu je ovšem velmi složité vyčíslit do konkrétní podoby. Z toho důvodu bývá součástí dohody o konkurenční doložce ustanovení o smluvní pokutě pro případ, že by došlo k porušení ze strany bývalé zaměstnance. Samotná výše smluvní pokuty musí být přiměřená vzhledem k povaze informací a znalostí postupů, které zaměstnanec ve firmě získal. Současně však platí, že není nutné, aby zaměstnanec v novém zaměstnání tyto znalosti skutečně využil. 

Zrušení konkurenční doložky

Máte-li podepsanou konkurenční doložku, existuje několik způsobů, jak se z ní vyvázat. V době trvání pracovního poměru ji může kdykoli zrušit sám zaměstnavatel, a to dokonce bez udání důvodu. Jakmile jste ale z firmy pryč, nikdy ji sám zrušit nesmí. Naopak vy jako zaměstnanec máte právo ji vypovědět ve chvíli, kdy je peněžité vyrovnání (případně jeho část) 15 dnů po splatnosti. 

A co v případě, že z firmy odejdete, máte podepsanou konkurenční doložku a přitom lákavou lukrativní pracovní nabídku, kterou nechcete odmítnout? I v tomto případě existuje snadné řešení. Z konkurenční doložky se snadno vyvážete tím, že ji jednoduše porušíte, ale přitom budete muset zaplatit smluvní pokutu. Je na zvážení, zda se vám to vyplatí či nikoli. 

Pokud nastane situace, že s vámi zaměstnavatel uzavře konkurenční doložku na jeden rok, a přitom se nezaváže zaplatit vám jakoukoli náhradu, je doložka považována za chybnou a tudíž neplatnou. 

Zákaz konkurence a konkureční doložku provází několik úskalí. Pro zákaz konkurence je omezení poněkud užší a při jiné výdělečné činnosti se posuzuje jen předmět činnosti zaměstnavatele. Zato konkurenční doložka má omezení širší. Kromě předmětu činnosti zaměstnavatele je možno sjednat také zákaz činnosti, která má vzhledem k bývalému zaměstnavateli soutěžní povahu. Jak ale přesně určit, která to je? Proto vznikají různé kličky, jak konkurenční doložku obejít. 

Příspěvek Přivýdělek k zaměstnání: Jak funguje zákaz konkurence a konkurenční doložka? pochází z DigiPůjčka

Nový zákoník práce by měl vejít v platnost počínaje lednem příštího roku, ještě jej musí podepsat prezident. Součástí novely jsou ale i další zásadní změny, které nastavují nová pravidla mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Některé z nich nabývají účinnosti již 30. června 2020. Jaké to jsou?

Novela zákoníku práce mimo jiné snižuje administrativní zátěž zaměstnavatelů, zvyšuje finanční náhradu po zemřelém zaměstnanci, nebo přináší změnu ve výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu. Zásadní novinkou je především sdílené pracovní místo, které by mělo pomoci všem, kdo potřebují pracovat na kratší pracovní úvazek. Rovněž výpočet dovolené by měl být spravedlivější.  

Dovolená se bude počítat jinak

Podle novely zákoníku práce bude výpočet dovolené oproti současnému stavu mnohem spravedlivější a co je neméně podstatné, i jednodušší. Její výpočet se bude odvíjet od skutečně odpracovaných hodin a ne dnů, tak jak je tomu doposud. Někteří zaměstnanci nemají totiž každý pracovní den stejně dlouhý, někdy pracují 12 hodin, jindy jen 6. Jedná se o typicky směnné provozy, například v dopravě nebo továrně. U klasických kancelářských prací s pravidelnou osmihodinovou pracovní dobou se tato úprava vlastně ani neprojeví, i když se jich týká rovněž. 

Při stanovení nároku na dovolenou novela zákoníku práce zohlední hodiny, které zaměstnanec skutečně odpracoval a teprve na jejich základě mu může být dovolená poskytnuta. Podle počtu odpracovaných hodin tedy vzniká nárok na určitý počet hodin dovolené. Současná zavedená praxe počítá jen dny, případně půl den dovolené. 

Jednodušší bude také převod nevyčerpaného zbytku dovolené do následujícího roku. Převést bude možno jen dovolenou nad rámec čtyřtýdenního základu. Ze zákona však i nadále platí samotná délka dovolené určená na 4 týdny. Další týdny dovolené pak už náleží k firemním benefitům, které někteří zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytují. Náhrada mzdy za dovolenou se nadále počítá z výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. 

Pro koho týden dovolené navíc? 

Naopak s velmi pozitivním ohlasem u poslanců se shledal návrh, aby dobrovolníci na akcích pro děti a mládež (například letní tábory) získali týden dovolené navíc. V tomto případě by měl náhradu mzdy proplácet stát a ve výši aktuálně stanovené průměrné mzdy. 

Současný stav je pro zaměstnance, kteří chtějí působit jako vychovatelé nebo instruktoři na táborech či různých sportovních soustředění značně problematický. Podle zákona mohou využít až tři týdny neplaceného volna za kalendářní rok pouze dobrovolníci na dětských táborech. Ovšem za podmínky, že tomu nebrání žádné provozní důvody ze strany a zaměstnavatele a současně takový zaměstnanec před tím minimálně po dobu jednoho roku pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží. Tím jsou tábory oproti sportovním soustředěním ve velké výhodě, jelikož zde taková možnost není. Pokud chce tedy zaměstnance provádět tuto činnost a nemá nárok na neplacené volno, musí si vzít dovolenou. Za úvahu ale stojí také fakt, že neplacené volno připravuje zaměstnance o příjmy. 

Musíte zaměstnavateli nahlásit, kam jedete na dovolenou?

Současná situace kolem koronaviru a letní dovolená může narážet na mnohá úskalí. Ne všechny oblasti jsou natolik bezpečné, aby zde nemohlo vzniknout riziko potenciální nákazy. Proto se nabízí otázka, zda má zaměstnavatel právo dotázat se zaměstnance, kam vlastně cestuje. K Máchovu jezeru nebo do přímořského letoviska? Ono je to těžké. Opětovný návrat do práce může zkomplikovat karanténa a delší nepřítomnost zaměstnance na pracovišti může ohrozit chod firmy. Jak se tedy správně zachovat?

Když zaměstnavateli neřeknete pravdu, kam jedete a v pořádku se po dovolené zařadíte zpět do pracovního procesu, dá se říct, že se v podstatě nic neděje. Když ale neřeknete pravdu a následně po návratu onemocníte, vystavujete se případnému kázeňskému postihu a riziku zodpovědnosti za způsobenou škodu. Obecně tedy platí, že se zaměstnavatel může zaměstnance dotázat, jestli netrávil dovolenou v některé z rizikových destinací, a to i přesto, že samozřejmě musí dodržet základní limity ochrany soukromí zaměstnance. 

Lidé, kteří se chystají vycestovat do některých exotických zemí mají totiž dopředu obavy, že kdyby tuto skutečnost zaměstnavateli oznámili, nemusel by jim dovolenou schválit a požadoval by pobyt jen v povolených oblastech. Taková situace již ale souvisí s dobrými vztahy na pracovišti, zodpovědnosti vůči ostatním kolegům a sobě samým. V některých firmách ale řeší situaci tak, že po návratu z dovolené pracovníci automaticky přechází do režimu home office nebo jim nařizují překážku v práci s plnou náhradou mzdy. Vše tedy závisí na vzájemné dohodě obou stran.

Pokud je zaměstnanci po návratu z dovolené hygienickou stanicí nebo ošetřujícím lékařem nařízena karanténa, jedná se vždy o překážku v práci. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy stejně jako u běžné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 dnů karantény má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Od 15. dne potom náleží nemocenská ze systému nemocenského pojištění. 

Sdílené pracovní místo

Sdílené pracovní místo (job sharing) sice může ve firmách fungovat již teď, ale novela zákoníku práce mu nastavuje jasná pravidla a přesnou podobu. O co tedy půjde? Obrazně řečeno, na jedné židli mohou sedět dva lidé. To v praxi znamená, že o jedno pracovní místo se bude dělit více zaměstnanců pracujících na kratší úvazky. Tím se nabízí možnost práce  zejména pro rodiče na mateřské či rodičovské dovolené, studenty, seniory, nebo osoby, které pečují o nemocné rodinné příslušníky. 

Volnější pracovní dobu podle jasně nastavených pravidel novely zákoníku práce mohou lidé využívat od 1. ledna 2020 a lépe tak skloubit práci s jinými aktivitami. Doposud zaměstnavatelé nebyly příliš nakloněni kratším pracovním úvazkům, jelikož sdílenému pracovnímu místu chyběla právní úprava. Proto řada lidí pracovala tzv. na dohodu (dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce). Tím však byli zaměstnanci v určité nevýhodě, jelikož jim zaměstnavatel mohl kdykoli dát výpověď i bez jakéhokoli důvodu a patnáctidenní výpovědní lhůtou. 

Sdílené pracovní místo upravuje situaci, kdy se o jedno pracovní místo dělí dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou, ale stejnou pracovní náplní. Na takové pozici je určitě dobré, pokud se daní zaměstnanci dokážou mezi sebou dohodnout a sami si mezi sebou rozvrhnout pracovní dobu tak, jak jim nejlépe vyhovuje. Pro zaměstnavatele to je naopak velmi jednoduché administrativní řešení. 

Samotná organizace práce je čistě na zaměstnancích. Zaměstnavatel jedné sdílené pracovní pozici přidělí práci a jak si úkoly rozdělí daní zaměstnanci mezi sebou, je už na nich. Vzájemně si mohou tedy časově vycházet vstříc. Pokud by nastala situace, že by jeden zaměstnanec onemocněl a druhý by ho měl zastoupit, musí být tato možnost sjednána v pracovní smlouvě. V opačném případě ji nemůže zaměstnavatel vyžadovat. 

Práce na sdíleném pracovním místě není ale pro každého. Aby tento systém dobře fungoval, musí se o něj dělit lidé, kteří si vzájemně rozumějí a dokážou se dohodnout. Není možné, aby jen jeden člověk odvedl všechnu práci, nebo jen tu nejtěžší a ten druhý se pouze svezl. Když se ale zaměstnanci na konkrétním rozvrhu práce nejsou schopni mezi sebou dohodnout, určí jim rozvrh zaměstnavatel, který musí potom zaměstnanci dodržovat. 

S každým zaměstnancem musí zaměstnavatel uzavřít pracovní smlouvu na kratší úvazek a současně uzavřít písemnou dohodu o individuálním rozvrhu pracovní doby. 

Zákoník práce a další změny

Sdílené pracovní místo, nový výpočet dovolené, to nejsou veškeré změny, které jsou součástí novely zákoníku práce. Jednou z dalších změn je také úprava v doručování písemností mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. To teď bude podstatně jednodušší. Doposud se stávalo, že si třeba zaměstnanec nepřebíral poštu jen proto, aby oddálil začátek výpovědní doby. Nebo obráceně docházelo k situacím, kdy se zaměstnavatel nenacházel v místě zapsaném ve veřejném rejstříku. Nově tyto situace bude řešit tzv. fikce doručení. Snížené nároky na administrativu ze strany zaměstnavatele se budou týkat také ukončení pracovního poměru na dohodu o provedení práce. 

Další podstatná změna se týká navýšení finanční náhrady pro pozůstalé po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nově by rodina zemřelého měla obdržet jednorázový příspěvek až 720 000 Kč a na náklady spojené s pohřbem 1,5 násobek průměrné mzdy. 

K další změně dochází ve výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu, která u poslanců a ministryně nalezla kladnou odezvu. Snahou je, aby renta nebyla pro tyto osoby jediným zdrojem příjmů, ale aby se jim naopak vyplatilo zapojit se znovu do pracovního procesu, třeba i na méně finančně ohodnoceném místě. 

Novela zákoníku práce přináší několik pozitivních změn, které právně upravují celou řadu nesrovnalostí, k nimž docházelo mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Spravedlivější nárok na dovolenou dokáže zohlednit i zkrácené úvazky, třeba v rámci sdíleného pracovního místa.

Příspěvek Novela zákoníku práce: Výpočet dovolené a sdílené pracovní místo pochází z DigiPůjčka

Když otec dítěte přestane výživné platit, matky samoživitelky se rázem ocitají v nelehké ekonomické situaci. Jak takovou situaci řešit? Mnohdy jsou pak odkázány na finanční výpomoc od rodiny. Když ale ani s ní nemohou počítat, přichází na řadu půjčka. Neúnosná míra zadluženosti však může dovést matku samoživitelku do začarovaného kruhu, z něhož není úniku. Jaké tedy zvolit řešení?

Vláda si je plně vědoma toho, kolik problémů může způsobit neplacení alimentů v termínu. Proto ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s návrhem tzv. náhradního výživného, kdy alimenty místo rodiče neplatiče zaplatí stát. Jak tento nový zákon bude fungovat v praxi? A kdy vejde v platnost? Pojďme si to trochu objasnit. 

Náhradní výživné na nezaopatřené dítě

O modelu zálohovaného výživného se diskutuje už od roku 2005, tedy celých 15 let. Tento společenský problém se dotýká všech rodičů samoživitelů (matek i otců). Část z nich nedostává soudem stanovené alimenty vůbec a část velice nepravidelně. Každý rok je podáváno asi 8 000 trestních oznámení kvůli neplacení výživného. Avšak i tento fakt sám o sobě problém neřeší. Peníze v rodinné kase prostě chybí. Děti rostou a jejich životní náklady nelze přehlédnout.

Proto vznikla myšlenka, že by stát mohl matkám samoživitelkám a otcům samoživitelům hradit obtížně vymahatelné výživné. Návrh zákona o náhradním výživném na nezaopatřené dítě už vláda schválila. Pokud ho včas schválí také Parlament, měl by podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové vejít v platnost od července příštího roku (2021). Původně byl sice termín stanoven na počátek roku 2021, ale k tomuto datu se už nestihnou tyto legislativní změny prosadit. Náhradní výživné by mělo být zavedeno do praxe jako nová sociální dávka. 

V současné době samozřejmě existuje k vymáhání výživného celá řada zákonných možností, problém je však v jejich časové náročnosti a velké administrativě. Rodiče samoživitelé, kteří musí řešit, kde sehnat chybějící finanční prostředky, nemají již dostatek času a energie na řešení dalších právních záležitostí. V podstatě se tak dostávají do patové situace. 

Kdo má nárok na náhradní výživné?

Náhradní výživné bude vypláceno matkám samoživitelkám a otcům samoživitelům při splnění zákonem daných podmínek. Především musí k vymáhání dlužného výživného sami aktivně přispět. A to tak, že jako oprávněný rodič podají na rodiče, který na dítě nepřispívá, návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí. Nárok zůstane zachován i v případě, že byl výkon rozhodnutí či exekuce zastaven z důvodu nemajetnosti dlužníka. Snahou ministerstva tedy je, aby rodiče, jenž jsou neplacením alimentů postiženi, aktivně přispěli k řešení nelehké situace.

Původní návrh počítal s podmínkou podání trestního oznámení, ale nakonec od ní bylo upuštěno. Argumenty, že by povinné podání trestního oznámení ještě více prohloubilo již tak napjaté vztahy mezi rodiči, nakonec nalezly pochopení. V některých rodinách by se konec konců mohly projevit i ve výchově dítěte, což jistě není žádoucí.

Podle právníků má právě náhradní výživné pomoci zejména tam, kde se nedaří vymoci alimenty běžnými zákonnými nástroji, které jsou k dispozici nyní. Například se jedná o exekuci. Schválený návrh zákona rovněž nepočítá s tím, že by oprávněný rodič musel mít příjem pod hranicí průměrné mzdy. 

Náhradní výživné každé čtyři měsíce

Nárok na náhradní výživné bude posuzováno každé čtyři měsíce na období čtyř kalendářních měsíců, za které se nárok prokazuje a uplatňuje. Jestliže bude rodiči samoživiteli nárok přiznán, musí každé čtyři měsíce úřadu práce dokládat, že mu dlužné výživné rodič nezaplatil. A to vždy do konce prvního měsíce následujícím po oněch čtyřech dlužných měsících. Takže například dlužné výživné za leden až duben, musíte prokázat do konce května. V případě, že tak neučiníte, výplata náhradního výživného bude zastavena. 

Kde uplatnit nárok na náhradní výživné?

Žádost o náhradní výživné lze podat prostřednictvím formuláře na krajské pobočce Úřadu práce České republiky. Formulář žádosti bude k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Na posouzení žádosti má pak úřad práce 30 dní a vydá písemné rozhodnutí o přiznání či nepřiznání sociální dávky. 

K žádosti o náhradní výživné je nutno doložit:

• vykonatelný rozsudek soudu o určení výše alimentů
• doklad prokazující nezaopatřenost dítěte
• informace o podaném návrhu na exekuci či soudním výkonu rozhodnutí (identifikace dlužníka, spisová značka)
• způsob výplaty náhradního výživného (poštovní poukázka, bankovní účet)

Součástí žádosti o náhradní výživné by mělo být také čestné prohlášení, že výživné nebylo hrazeno, a to ani částečně. Pokud došlo k jeho částečné úhradě, je nutno tuto skutečnost prokázat příslušným dokladem. Je-li výživné vymáháno v zahraničí, pak je potřeba doložit příslušný doklad, že byl podán návrh na výkon rozhodnutí příslušnému orgánu v zahraničí. 

Náhradní výživné bude oprávněnému rodiči vypláceno maximálně po dobu 24 měsíců, tedy dva roky. Nárok na něj zanikne rovněž v případě, že dítě přestane spadat do kategorie “nezaopatřené dítě”. Prozatím není stanoveno, jak se bude postupovat v situaci, kdy skončí období dvou let a dlužník nebude stále výživné platit. 

Vyplacené náhradní výživné bude potom stát vymáhat od povinného rodiče prostřednictvím úřadu práce a pohledávka na výživné přejde na stát. Stát se tak zapojí do probíhajícího exekučního řízení s dlužníkem. 

Povinnosti oprávněného rodiče samoživitele:

• písemně informovat úřad práce o všech změnách rozhodných pro trvání nároku na dávku, a to nejpozději do 8 pracovních dnů
• na výzvu úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodující pro trvání nároku na dávku (zpravidla ve lhůtě 8 dnů neurčí-li úřad jinak)

Jak bude náhradní výživné vysoké?

Náhradní výživné by mělo být vypláceno ve stejné výši, v jaké je určil druhému rodiči soud. Avšak maximální výše alimentů je stanovena na částku 3000 Kč. Nastane-li případ, že rodič platí alimenty jen částečně, stát samoživiteli doplatí soudem určenou částku. Když například soud určí alimenty na dítě 2 000 Kč, stát vyplatí na náhradním výživném těchto 2000 Kč. Pokud jsou ale alimenty ve výši třeba 5 000 Kč, stát zaplatí maximálně 3 000 Kč. 

Podle původního návrhu měla být maximální částka náhradního výživného stanovena jako určité procento průměrné mzdy, ale nakonec se koalice shodla na stropu 3 000 Kč. 

Jestliže by došlo k neoprávněnému vyplacení náhradního výživného, ať už v plné výši či jen částečně, pak má oprávněný rodič za povinnost tuto částku vrátit. Neprávem přijatá částka může být také nadále srážena z náhradního výživného vyplaceného v následujících měsících a o této skutečnosti rozhoduje úřad práce. 

Náhradní výživné má být vypláceno jednou měsíčně v pravidelných dávkách, a to vždy v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který vznikl oprávněnému rodiči nárok. Nejdříve ale může být vyplaceno za kalendářní měsíc, v němž byla podána žádost. 

Potřebujete zvýšit výživné?

Rozvod není zdaleka nic příjemného, a tak se může stát, že při soudním jednání o stanovení výše výživného se smíříte s nižší částkou, jen abyste měli vše za sebou. Jenomže, dítě roste, začne třeba chodit do školy a náklady se prostě zvyšují nahoru. A nebo se zásadně změní finanční situace druhého rodiče. V takovém případě se buď rodiče dokážou vzájemně dohodnout mezi sebou, ale většinou rozumná dohoda nevede k žádnému výsledku. Pak nezbývá nic jiného, než podat na soud návrh na určení výše výživného. S jeho sepsáním vám může pomoci odbor sociální péče (OSPOD), který působí jako sociálně právní ochrana dětí.

V rámci probíhajícího soudního řízení má potom soud zajistit dítěti stejnou životní úroveň jako mají jeho rodiče, přihlédnout k jeho oprávněným zájmům a zohlednit výdělkové a majetkové poměry rodičů. 

Změnu o výši výživného může podat kdokoli z rodičů vždy, když dojde ke změně okolností, za kterých se výživné určovalo. Výživné může být nejen zvýšeno, ale i sníženo. Důvodem ke zvýšení alimentů může být třeba jen nástup dítěte do mateřské školy. Naopak o snížení může povinný rodič požádat, jestliže se například nepříznivě změní jeho zdravotní stav, majetkové poměry, případně mu vznikne nová vyživovací povinnost k dalšímu dítěti. Takže soudem stanovená výše výživného nemusí platit navěky a vždy máte možnost požádat o její úpravu. Změnu nových poměrů je ale nutno prokázat. 

Rozvodem u nás končí každé druhé manželství, takže téma alimentů je poměrně aktuální. Není výjimkou, že finanční rozpočet v neúplných rodinách je mnohdy na hraně a jakýkoli výpadek příjmů ho dokáže pěkně rozhodit. Proto je možnost náhradního výživného rodiči velmi vítána. 

Ke zpracování údajů rozhodných pro přiznání dávky náhradního výživného zřídí ministerstvo práce a sociálních věcí speciální informační systém. Na úřadech přibudou nová pracovní místa pro přibližně 155 zaměstnanců, kteří se budou starat o celou administrativní agendu a vymáhání pohledávek. 

Příspěvek Náhradní výživné: Dlužné alimenty nově proplatí stát pochází z DigiPůjčka

Pronájem bytu je pak pro mnoho mladých lidí adekvátním řešením. Dříve, než podepíšete s pronajímatelem nájemní smlouvu, bude určitě dobré si pár informací objasnit. 

Při pronájmu bytu většina pronajímatelů požaduje tzv. kauci, což je vlastně taková jistina pro případ, že by nájemce neplnil včas a řádně smlouvou ujednané povinnosti. Nově však může být součástí nájemní smlouvy i smluvní pokuta. Jaký je ale mezi kaucí a smluvní pokutou rozdíl? A co vše po vás může pronajímatel požadovat? Pojďme si to společně trochu rozebrat. Od července totiž budou další změny.

Nájemní bydlení

Nová verze občanského zákoníku schválená v roce 2014 zakazovala ve smlouvách o pronájmu bytu a domu sjednání smluvní pokuty. To znamená, že si pronajímatel spolu s nájemcem nemohl předem ujednat zaplacení smluvní pokuty při porušení povinností vyplývajících z obsahu nájemní smlouvy. Avšak ještě před nástupem koronavirové pandemie došlo ke schválení novely, která od 1. července 2020 vrací možnost ujednání smluvní pokuty. Jen kvůli vyhlášení celé řady protikoronových opatření upadla tak trochu v zapomnění. S postupným návratem k normálu je však určitě dobré na ni znovu poukázat. Není výjimkou, že finanční krize zasáhla kdejaký rodinný rozpočet, což se v konečném důsledku může projevit také v poptávce po levnějším bydlení. 

Podle ministerstva spravedlnosti a pro místní rozvoj by měl návrat smluvní pokuty pomoci zpřístupnit nájemní bydlení většímu okruhu osob. Doposud platilo, že pronajímatel bytu mohl požadovat pouze složení kauce ve výši tří měsíčních nájmů. Ovšem i tato částka je pro určitou skupinu osob natolik vysoká, že ani na pronájem bytu nemohou dosáhnout. Jenomže každý pronajímatel potřebuje mít nějakou jistinu, co kdyby nájemce přestal platit nájem a zálohy na energie, a jinou páku na něj vlastně nemá. 

Nově smluvní pokuta

Smluvní pokuta tvoří část jistiny, která je součástí každé nájemní smlouvy. Ministerstvo rovněž poukazuje na fakt, že by schválená změna zákona mohla přispět k ozdravení státního rozpočtu. Podle zákona o pomoci v hmotné nouzi má novela pozitivní dopad na výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc, jelikož složení jistiny lze považovat za odůvodněný náklad na bydlení.

Ujednání o smluvní pokutě může být součástí nájemní smlouvy od července i přesto, že současně platí různé koronavirové úlevy. Pokud kvůli dopadům koronaviru nemáte peníze, je možno za stanovených podmínek odložit platbu nájmu, aniž by vám pronajímatel mohl dát výpověď z bytu. Koronavirové úlevy se netýkají ostatních sankcí včetně znovuzavedených smluvních pokut. 

Kauce a smluvní pokuta

Pojem kauce je v oblasti nájemního bydlení poměrně známý, avšak při termínu smluvní pokuta už si někdy nejsou lidé jisti. Co si přesně pod tímto pojmem představit? Pronajímatel využívá složenou kauci především k uhrazení dlužného nájmu, naproti tomu smluvní pokuta má být pro nájemce motivací k tomu, aby své povinnosti plnil včas. Smluvní pokuta by tedy měla postihnout případnou časovou prodlevu v placení a umožnit pronajímateli nájemce přiměřeně sankcionovat. Tato možnost se týká nejen placení samotného nájmu, ale i včasné úhrady cen za energie (plyn, elektřina, topení, atd.).

Sjednaná výše smluvní pokuty mezi pronajímatelem a nájemcem musí být samozřejmě přiměřená vzhledem ke vztahu porušené povinnosti. Jestliže se nájemce dostane do finančních potíží a opozdí se s úhradou nájemného o několik dní, není možné, aby v tomto případě pronajímatel požadoval smluvní pokutu ve výši několika násobků měsíčního nájmu. 

Zákon stanoví, že výše smluvní pokuty nesmí přesáhnout trojnásobek nájemného za měsíc a současně musí zahrnovat případnou kauci. Co to v praxi znamená? Je-li například měsíční nájemné dohodnuto na částku 10 000 Kč, pak je maximální limit sjednané kauce a smluvní pokuty 30 000 Kč. Od července může pak pronajímatel požadovat třeba složení kauce ve výši 15 000 Kč a zbývajících 15 000 Kč může být určeno jako smluvní pokuta. 

V případě, že pronajímatel bude muset použít kauci na úhradu dlužného nájemného, může následně vyžadovat její doplnění na původní výši, má-li i nadále trvat smluvní vztah. Avšak za této situace bude nově možno předložit nájemci k úhradě také sankční pokutu, která vznikne v souvislosti s neplacení nájmu a nutností využití složené jistiny. 

Co je považováno za přiměřeně vysokou smluvní pokutu? Před samotným podpisem nájemní smlouvy je vhodné předem nastavit podmínky akceptovatelné pro obě strany, tedy pronajímatele i nájemce. Takovým přístupem je možno předejít různým problémům, které mohou mít dalekosáhlé důsledky a v neposlední řadě dokonce i soudní dohru. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může zmírnit rozhodnutí soudu. Ovšem je na zvážení, zda pokaždé přinese očekávaný výsledek. Nejvyšší soud považuje přiměřenou pokutu kolem 0,5 % denně, zato 1 % za den je už částka nepřiměřená. Stanovením určitého limitu smluvní pokuty je v prvé řadě ochrana nájemce, aby pronajímatel nemohl využít své postavení jako vlastník nemovitosti.

Kdy lze požadovat smluvní pokutu?

Sjednání smluvní pokuty závisí na vzájemné dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem bytu. Stejně jako nemůže být nepřiměřeně překročena jeho výše, zákon vymezuje povinnosti, při jejichž nedodržení ji lze požadovat. Pronajímatel nikdy nemůže vyžadovat smluvní pokutu za tzv. výkon práva. Jedná se například o výpověď nájemní smlouvy ze strany nájemce, přihlášení k trvalému pobytu, přijímání návštěv, apod. 

Smluvní pokutu lze sjednat pro porušení povinnosti: 

• úhrady měsíčního nájemného a záloh za služby ve stanoveném termínu
• provádění stavebních úprav bytu bez souhlasu majitele
• odevzdání bytu zpět pronajímateli ve smluveném termínu a původním stavu

Konkrétní vymezení případů, pro které je platná smluvní pokuta, závisí do značné míry na pronajímateli a v tomto směru lze shledat individuální odlišnosti. Na zvážení je například kouření nebo chov domácích zvířat. Za porušení zákazu kouření může být například  považována jednorázová pokuta v řádu tisícikoruny, ovšem v závislosti na okolnostech a velikosti daného prohřešku. Pokud se pronájem bytu týká i samotného vybavení a po týdnech užívání je vše cítit cigaretovým kouřem, může pronajímatel dospět k názoru, že došlo k jeho znehodnocení a bude vyžadovat náhradu.

U většiny pronájmů bytů je možnost chovu domácích zvířat přímo uvedena ve smlouvě. Někdo dokáže akceptovat malého pejska či akvárium s rybičkami, ale chov exotických zvířat, nebo pět koček už je trochu moc. Pokud si hledáte nájemní bydlení, je určitě rozumné výběr bytu přizpůsobit těmto požadavkům. Do budoucna tak předejdete celé řadě potíží a nedorozumění, která mohou v extrémním případě vyústit až ve výpověď z nájmu. 

Smluvní pokuta a náhrada škody

Občanský zákoník hovoří jasně: současně vedle sebe nelze uplatnit smluvní pokutu  a náhradu škody. Podle zákona je tedy smluvní pokuta považována za takzvanou paušalizovanou náhradu škody. Mezi podnikateli je naprosto běžné, že se souběžné uplatnění pokuty a náhrady škody ve smlouvě vyloučí. Otázka je, nakolik je smluvní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem přiměřený. V nájemní smlouvě je nájemce považován za slabší stranu, a tak by se mohlo stát, že by byla omezena nájemcova práva. 

Z tohoto pohledu je tedy na uvážení každého pronajímatele, zda je sjednání smluvní pokuty k pokrytí způsobené škody skutečně výhodné. Proto by měl pronajímatel pečlivě uvážit, v jaké výši může být případná škoda a s ohledem na tato fakta upravit nájemní smlouvu.

V případě, že nájemce způsobí pronajímateli škodu na majetku, je důkazní břemeno na straně pronajímatele. Obzvlášť, když bude mít případ soudní dohru. Jestliže bude předem stanovena smluvní pokuta, existuje riziko, že její finanční výše bude nižší než způsobená škoda. A naopak v situaci, že by bylo poměrně těžké a složité vyčíslit způsobenou škodu, jeví se smluvní pokuta jako efektivní řešení. 

Obdobná situace nastává také pro nájemce. I z jeho pohledu se nejedná o jednoznačně výhodné řešení. Nájemci se vyplatí smluvní pokuta jen tehdy, pokud způsobená škoda a její požadovaná náhrada bude podstatně vyšší. V opačném případě, kdy pronajímateli nikdy skutečná škoda nevznikne, nájemce jen zbytečně platí peníze. Stále ovšem platí, že i když není sjednána smluvní pokuta, nájemce musí v pronajatém bytě uhradit vzniklou škodu (zničené dveře, rozbité okno, pronajatý nábytek, apod.).

Ujednání o smluvní pokutě vejde v platnost od 1. července 2020. Z toho důvodu bude vhodné stávající nájemní smlouvy rozšířit o příslušný dodatek a nájemní vztah právně ošetřit. Někteří pronajímatelé ve snaze přimět nájemce k plnění svých povinností již uváděli pojem smluvní pokuta v nájemní smlouvě, avšak její právní vymahatelnost je až do července prakticky nulová. Proto je žádoucí počínaje červencem nově upravit pravidla týkající se smluvní pokuty. 

Příspěvek Pronájem bytu: Nově se smluvní pokutou pochází z DigiPůjčka

Celý cestovní ruch je kvůli koronavirové pandemii paralyzovaný. Cestovní kanceláře jsou na pokraji krachu, jelikož sjednané zájezdy není možno uskutečnit. Česká vláda až na výjimky  prakticky zákazala vycestování mimo republiku. Ovšem stejně tak i další země nejsou prozatím na běžný turistický ruch dostatečně připravené. Opatrnost je bezpochyby na místě, a tak vlastně cestovky nemohou klientům splnit svou část ustanovení smlouvy o zájezdu. Klientům by tedy měli vrátit již zaplacenou zálohu. Víte, na co máte jako spotřebitel nárok? 

Musíte hradit storno poplatky? 

Jet letos na dovolenou do zahraničí, nebo raději zůstat doma? To je zásadní otázka. Máte-li již zaplacenou zálohu, musíte ji správně stornovat. Jinak můžete přijít o peníze. Dost podstatné je také to, zda smluvený zájezd ruší cestovka, nebo vy. Obava z nákazy koronaviru totiž ke zrušení zájezdu nestačí. Pokud kvůli hrozbě koronaviru zruší zájezd přímo cestovní kancelář, situace je pro vás poměrně jednoduchá. Buď vám nabídnou náhradní termín nebo vrátí peníze.

Poněkud složitější situace však nastává, jestliže chcete zrušit dovolenou vy jako klient do lokality, kde není nařízena karanténa. V takovém případě bude chtít patrně cestovní kancelář zaplatit storno poplatek. Jeho výše je individuální podle konkrétního poskytovatele a postupně roste s blížícím se termínem zájezdu. Reálnou praxí je, že měsíc před nástupem bývá kolem 10 %, zatímco 5 dnů před datem odjezdu už dosahuje 80 %. 

Obecně vzato je koronavirus nepředvídatelnou a mimořádnou okolností, která musí mít významný dopad na poskytování služeb zájezdu a přepravu osob do místa určení. Proto je nutné posuzovat každý zájezd individuálně a uvážit, zda se případně vzniklé okolnosti mohou projevit v povinnosti placení storno poplatku. 

V každém případě se tedy musí mimořádná okolnost, která by byla dotčena karanténními opatřeními, přesně vztahovat na oblast, do níž má zákazník cestovat. Pokud tomu tak není a cílová destinace je vzdálená od problematických míst, je obvykle možné cestovat bez omezení. V případě odstoupení od smlouvy pak může cestovní kancelář účtovat příslušný storno poplatek. 

Proti placení storno poplatku se můžete také pojistit. Následné uplatnění storno poplatku je ale vázáno na jednu podmínku: vámi zvolená destinace nesmí být na seznamu míst, do nichž ministerstvo zahraničí nedoporučuje cestovat. Proto je dobré, než si takové pojištění sjednáte, předem zkontrolovat, zda pojištění zahrnuje všechny nečekané situace. Některé pojišťovny ale prodej pojištění storna v rámci cestovního pojištění v souvislosti s koronavirem dočasně pozastavily. 

Ministerstvo pro místní rozvoj nedoporučuje odstoupit od smlouvy s výrazným předstihem (několik týdnů či měsíců), když není zcela jasné, jak bude situace s výskytem koronaviru v konkrétní oblasti vypadat v době odjezdu. V tomto případě by se vás zcela jistě týkaly storno poplatky. V některých případech je tedy možná lepší prozatím vyčkávat. 

Samotná výše storno poplatku musí být také přiměřená a měla by zahrnovat náklady, které cestovní kanceláři vzniknou. Jedná se především o nevratné částky, které již za zákazníka zaplatila (letenky, rezervace hotelu, výletů, apod.). Storno poplatek také nemůže cestovní kancelář zákazníkovi vyúčtovat, jestliže navrhne navýšení původní ceny zájezdu o více než 8 % a zákazník s ní nesouhlasí. Na žádost zákazníka musí cestovka výpočet storno poplatku odůvodnit, ale nemusí jej prokázat. 

Nedoporučené lokality

Dříve než začnete rušit dovolenou, je důležité vzít v potaz, zda destinace, kam se chystáte odjet, je na seznamu nedoporučených lokalit. Tato informace je celkem zásadní. V případě placení storno poplatku se cestovní kanceláře všeobecně řídí vyhlášením nebo nevyhlášením karantény. Zatímco pojišťovny se v případě cestovního pojištění řídí aktuálními daty poskytnutými ministerstvem zahraničí. 

Když budete cestovat do míst, před kterými ministerstvo oficiálně varuje, může nastat problém při plnění cestovního pojištění. Jedná se totiž o situaci, kterou mohl klient předvídat a předpokládat možné problémy. Má se tedy za to, že cestuje na vlastní riziko a pojišťovna náklady spojené s výskytem koronaviru odmítne zaplatit. Pokud by však varování přišlo až v průběhu vaší cesty nebo na místě pobytu, pak by úhrada nákladů probíhala v rámci asistenční služby. 

Na dovolené v karanténě?

Vývoj událostí v souvislosti s koronavirem se mění ze dne na den, tudíž nikde není psáno, že vás nemůže v dané lokalitě zastihnout náhlé zhoršení epidemiologické situace. Pokud místní úřady vyhlásí karanténu, jste jako turista povinni ji dodržet. Jestliže se vám z tohoto důvodu dovolená prodlouží, pak první tři dny jsou v plné režii cestovní kanceláře. 

O další náklady spojené s karanténou by se dál měly postarat v prvé řadě místní orgány, které o karanténě rozhodly. Cestovky nemají za povinnost klienty, kteří se museli karanténě podrobit, nějak odškodnit. 

Současně je dobré poukázat na fakt, že cestovní pojištění pohlíží na karanténu jako na pobyt v nemocnici. Takže pojištěný klient má nárok na dávky nemocenského pojištění. Jestliže byste chtěli tuto dávku uplatnit, pak budete potřebovat potvrzení o nařízené karanténě, které vám vystaví v místě pobytu. Toto potvrzení pak zašlete svému zaměstnavateli a ten se postará o vyplacení náhrady mzdy. 

Chtějí po vás doplatit plnou cenu zájezdu?

Jestliže nemůžete kvůli koronaviru na dovolenou, pak by vám cestovní kancelář měla vrátit peníze, případně navrhnout jiný termín zájezdu. Pokud je jisté, že se daný zájezd opravdu neuskuteční, může vám cestovní kancelář nabídnout výměnný poukaz na rovnocenné služby. Tuto speciální možnost přináší nový zákon, který má za úkol v době epidemie koronaviru ochránit cestovky před krachem. Schválený zákon se týká všech zájezdů, které se měly nebo mají uskutečnit v termínu od 20. února do 31. srpna 2020.

Avšak některé cestovní kanceláře si věc vyložily po svém a chtějí, aby zákazníci nejprve doplatili plnou cenu zájezdu a teprve poté jim dají voucher. Jen zaplacená záloha prý nestačí. 

Česká obchodní inspekce ale poukazuje na jeden fakt: je-li evidentní, že se zájezd kvůli koronaviru opravdu neuskuteční, není nutné doplácet plnou cenu. Stejně tak, když je zjevné, že je žádoucí kvůli probíhající pandemii zájezd v daném termínu zrušit, měla by tak cestovka bezodkladně učinit. Jestliže cestovní kancelář zájezd nezruší, může od smlouvy odstoupit zákazník podle příslušného paragrafu občanského zákoníku, aniž by musel platit storno poplatky. Podmínkou je, že by v místě pobytu a jeho bezprostředním okolí nastaly mimořádné okolnosti. 

Za zrušený zájezd voucher

Co dělat, když po vás cestovka vyžaduje doplatek? A to i přes veškerá výše uvedená fakta? Slibuje, že za plnou cenu zájezdu následně vystaví platný voucher? Samozřejmě, že nic platit nemusíte. Cestovní kancelář totiž může vystavit poukaz v hodnotě již zaplacených služeb, zpravidla se tedy jedná o uhrazenou zálohu. U prázdninových pobytů, kde prozatím není jasné, zda se uskuteční či nikoli, však musí klienti i nadále plnit své povinnosti vyplývající ze smlouvy. Rovněž je možno s ohledem na vzniklou krizovou situaci požádat cestovku o změnu termínu doplacení ceny zájezdu do doby, než bude jisté, jestli se vůbec uskuteční. 

Ochranná doba

Původní návrh ministerstva pro místní rozvoj na ochranu cestovních kanceláří v důsledku koronavirové krize má již podobu schváleného zákona. Vztahuje se na všechny zájezdy v termínu 20. 2. 2020 – 31. 8. 2020. Do konce srpna roku 2021 byla stanovena tzv. ochranná doba, kdy klient může využít voucher na náhradní zájezd podle své volby, který bude rovnocenný tomu původnímu. V případě, že se klient rozhodne poukaz nevyužít, obdrží do 14 dnů po uplynutí ochranné doby (polovina září roku 2021) své peníze zpět. 

Výjimka však platí pro kategorii tzv. zvlášť zranitelných osob, jenž mohou žádat své peníze zpět ještě před uplynutím ochranné doby. Jedná se o seniory nad 65 let věku, nezaměstnané, samoživitele, rodiče na mateřské či rodičovské dovolené, těhotné ženy a zaměstnance, kteří v důsledku koronaviru nemohli minimálně měsíc pracovat kvůli překážkám v práci. Třeba proto, že byly uzavřeny školy. 

Posoudit v praxi co je rovnocenný zájezd je velmi těžké. Rovnocenný zájezd rozhodně neznamená zájezd zcela totožný, ale stejné kvality. Takže zahraniční dovolenou bude možno vyměnit třeba za pobyt v tuzemském hotelu. Pokud byste ale původní čtyřhvězdičkový hotel chtěli vyměnit za pětihvězdičkový, je to možné, ovšem rozdíl v ceně budete muset uhradit. 

Od podání žádosti na rovnocenný náhradní zájezd má cestovka 30ti denní lhůtu, aby vám něco nabídla. Pokud se tak nestane a klient žádnou nabídku neobdrží, skončí ochranná doba a cestovní kancelář je povinna zaplatit svůj dluh vůči zákazníkovi. 

Za předem stanovených podmínek může zákazník uplatnit také voucher na storno poplatek. Pokud klient v tříměsíční lhůtě od odstoupení od smlouvy podá žádost, musí mu cestovní kancelář nabídnout voucher v hodnotě minimálně 10 % zaplaceného storno poplatku. Tento poukaz lze použít i při koupi nového zájezdu. 

Letošní dovolená přináší mnoha lidem vrásky na čele. Nikdo neví, nakolik bude v příštích měsících situace ohledně koronaviru pro bezpečné cestování příznivá. Přitom zrušit správně a v pravý čas již zaplacený zájezd může být pro finanční rozpočet nejedné domácnosti celkem zásadní. 

Příspěvek Rušíte koupenou dovolenou? Víte, jak nepřijít o peníze? pochází z DigiPůjčka

Dlužníci jsou zpravidla bez jakékoli finanční rezervy, většinou nemají stálé zaměstnání a tudíž se kdykoli ze dne na den mohou lehce ocitnout bez příjmu. Tíha exekučního řízení a nutnost dodržení splátkového kalendáře při oddlužení ještě více prohlubuje jejich propad až na úplné dno. Nehledě na to, že dlužníci si kolikrát nesou na svých bedrech i více exekucí najednou. Jejich vymyhatelnost se však v současné situaci stává bezvýslednou.

Z toho důvodu vláda přišla s návrhem zákona, jehož cílem je ulehčit v této těžké době dlužníkům a ochránit podnikatele před insolvencí. Novela zákona zmírňuje podmínky pro osoby nacházející se v osobním bankrotu a umožňuje prominout některé zmeškané lhůty v soudních řízeních. Současně byla přijata další opatření týkající se provádění exekucí. Pojďme si tedy podrobně rozebrat, jaká pomoc je pro dlužníky připravena. 

Zastaví se exekuce?

Návrh ministerstva spravedlnosti, který má za úkol pomoci předluženým lidem, našel mezi poslanci na mimořádné schůzi kladnou odezvu a byl přijat. S čím tedy mohou dlužníci do budoucna počítat? Určitá omezení začnou platit u probíhajících exekucí a osobních bankrotů neboli oddlužení. Dlužníci se sice svých závazků nezbaví, ale podmínky splácení budou zohledněny k aktuální ekonomické situaci. V každém případě přijatá opatření dávají lidem možnost snadněji překlenout složité období, do něhož se v souvislosti s výskytem koronaviru mohou dostat. 

Zákon přináší spoustu novinek, které ovlivní již probíhající exekuční řízení. Až do 30. června nemohou exekutoři zabavovat věci, tedy provádět mobiliární exekuce a stejně tak provádět dražby nemovitostí sloužících k bydlení. Ministerstvo se tak snaží o to, aby zadlužené osoby během nouzového stavu a bezprostředně po něm nepřicházely o svůj majetek a nesnažily se řešit krizi rizikovou půjčkou. 

Toto omezení se ale nevztahuje na vybrané přednostní pohledávky jako jsou například dluhy na výživném, vymáhání pohledávek z náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví a vymáhání pohledávek z náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. 

Exekuce u valné většiny dlužníků probíhá formou strhávání peněz z bankovního účtu a tento způsob bude fungovat i nadále. Zde žádné změny nejsou. Stále platí stejná pravidla, že dlužníkovi musí zůstávat minimální částka na živobytí. Možná je dobré podotknout, že i ta má být vyšší. Vláda ještě před vyhlášením nouzového stavu schválila, že částka, na kterou nesmí exekutor sáhnout, od července stoupne. A to díky zvýšení životního minima. 

Některé pozměňovací návrhy skupiny poslanův nakonec ve vládě neprošly. Takže bez ohledu na přijatá krizová opatření se budou nadále zahajovat nové exekuce a nebudou zatím pozastaveny takzvané marné exekuce. Na program sněmovny se však dostanou v dohledné době. 

Nová pravidla exekuce

Samotné exekuční řízení pozitivně ovlivní také další nově přijatá pravidla pro vymáhání dluhu. Lépe na tom budou rodiny s malými dětmi, jejichž rodiče čelí exekuci. Pokud rodina získá daňový bonus na dítě, nově nebude tato částka postižena exekucí. Doposud platilo, že byl tento bonus plně postižitelný. Toto opatření pomůže zejména rodinám, které pociťují současný situaci už tím, že pobírají jen ošetřovné a ne plnou mzdu. 

U dražeb nemovitostí vzroste limit ze 30 000 na 100 000 Kč. Jestliže dluh nedosahuje hranice 100 000 korun, nemůže být dlužníkovi prodána jeho vlastní střecha nad hlavou. Přičemž částka 100 000 Kč nezahrnuje příslušenství a náklady v podobě sankcí, úroků z prodlení a nákladů na vymáhání, jedná se tedy o samotnou jistinu. 

V případě, že zaměstnanec při ukončení pracovního poměru obdrží odstupné, jeho výše se více zohlední. Exekucí nebude možné postihnout celou jedinou částku. Na odstupné bude nově nahlíženo tak, že se jedná o částku, která má dlužníkovi nahradit několik výplat. Nezabavitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné představuje. 

Dlužníkům také zůstane větší finanční rezerva v hotovosti. Exekutor musí nově ponechat dlužníkovi na bankovním účtu až čtyřnásobek životního minima, tedy 15 440 Kč, oproti dosavadnímu dvojnásobku. Toto opatření se zároveň týká všech lidí, na které je nově uvalena exekuce. 

Do konce června se rovněž omezují pokuty za pozdní splácení. Sankce za pozdní placení dluhu mohou dosahovat maximální výše zákonných úroků z prodlení, tedy 10 % z dlužné částky. Dlužník ale musí prokázat, že mu včasné splnění peněžitého dluhu znemožnilo případně podstatně snížilo mimořádné opatření v době epidemie koronaviru. 

Návrh na odpuštění DPH u dluhu neprošel. Stát bude i nadále u služeb exekutorů a insolvenčních správců uplatňovat základní sazbu ve výši 21 %. Podle ministerstva financí by se taková úprava výrazně negativně projevila na státním rozpočtu. 

Co se změní u oddlužení?

Změny, které vláda schválila, se týkají pouze osobních bankrotů (oddlužení) zahájených před novelou insolvenčního zákona, to znamená do května 2019. Jestliže dlužník nebude dodržovat splátkový kalendář v důsledku koronavirové krize, soud osobní bankrot nezruší. V případě, že bylo oddlužení zahájeno až po loňské novele zákona, může dlužník v současné době požádat o přerušení oddlužení až na období jednoho roku. Nově může nastat osvobození od dluhů i tehdy, pokud dlužník v důsledku současné koronavirové krize splatí méně než 30 % dlužné částky. Jestliže bude požadovat změnu ve výši jednotlivých splátek, nebude nutné, aby splatil 50 % věřitelům. 

Do oddlužení budou moci nově vstoupit drobní živnostníci a další podnikatelé za stejných podmínek jako ostatní fyzické osoby a soud bude moci povolit oddlužení i přes nesouhlas věřitelů. Podle dosavadních pravidel dokázal jen jeden odůvodněný nesouhlas zabránit vstupu dlužníka do oddlužení, což by ho mohlo následně vést až ke konkurzu. 

Podnikatelům, kteří se v důsledku současné krize ocitnou na hraně existence, mohou v oblasti insolvencí pomoci i další opatření. V prvé řadě mohou odložit povinnost podat na sebe insolvenční návrh maximálně až do konce roku 2020. Dále jsou chráněni do konce srpna před věřitelskými insolvenčními návrhy a v neposlední řadě jim institut mimořádného moratoria umožňuje dál provozovat svůj podnik, jelikož jsou chráněni před rozhodnutím o úpadku. Odkladem těchto povinností se předpokládá, že jakmile znovu nastartuje ekonomika, podnikatelům se obnoví zakázky a snáze tak dostojí svým závazkům. 

Na živnostníky se nově vztahuje změna u zákona o spotřebitelském úvěru. Bude-li mít dlužník prodlení větší než 90 dnů, nebude moci výše smluvní pokuty přesáhnout 0,1 % z dlužné částky denně. Přičemž součet všech smluvních pokut nesmí přesáhnout jednu polovinu z celkové výše jistiny. Stejné pravidlo platí i pro běžné spotřebitele. Úvěrové společnosti také nebudou moci účtovat smluvní úrok vyšší jak zákonný úrok z prodlení, který je nyní stanoven na 9 % ročně. 

Od července více peněz

Ještě před nástupem epidemie koronaviru a vyhlášením nouzového stavu vláda schválila návrh ministerstva spravedlnosti, který lidem v exekuci či insolvenci ponechá v peněžence více peněz. Vzhledem k tomu, že vláda podpořila od dubna zvýšení životního minima, od července se bude základní nezabavitelná částka počítat jako tři čtvrtiny součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Pokud dlužník vyživuje děti, či jinou osobu (manžel/manželka se samostatnými příjmy) zvyšuje se základní částka o jednu čtvrtinu na každou takovou osobu. Částky životního minima vzrostou o 13 %, pro jednotlivce až na 3 860 Kč. 

Zvýšení životního minima umožní počítat nezabavitelnou částku z ještě vyššího základu, který od července stoupne zhruba na 7 772 korun. Výpočet nezabavitelné částky za každou vyživovanou osobu se bude nově počítat z jedné třetiny základu. Například u čtyřčlenné rodiny by měla nezabavitelná částka stoupnout na cca 15 550 Kč. 

Ministerstvo spravedlnosti ale poukazuje na fakt, že kvůli zvýšení nezabavitelné částky se může rozšířit okruh osob, které nebudou moci vstoupit do oddlužení, jelikož jejich měsíční splátka by klesla pod požadované minimum. V případě dříve zahájených insolvenčních řízení by mohli mít dlužníci problém splatit věřiteli minimálně 30 % z objemu pohledávky.

Výpočet hranice, od které se veškerý zbytek příjmů sráží bez omezení ve prospěch věřitelů, zůstává stejný jako doposud. Vždy se jedná o čistou mzdu převyšující dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Horní limitující hranice výrazně stoupla po novele insolvenčního zákona v loňském roce. 

Vzhledem k tomu, že se současná nepříznivá ekonomická situace ve společnosti promítá i mezi dlužníky, vláda se snaží příslušnými kroky zmírnit její tvrdý dopad. Exekutorská komora ČR vyzvala soudní exekutory, aby se v maximální možné míře snažili vyhovět žádostem o splátkový kalendář a byli vstřícní při posuzování návrhů na odklad exekučního řízení. Novela zákona počítá s tím, že exekutoři budou zastavovat exekuce, u nichž se v posledních třech letech nevymohlo dostatek peněžních prostředků na pokrytí nákladů celé exekuce. 

Příspěvek Ulehčení pro dlužníky v době koronaviru pochází z DigiPůjčka

Vláda v posledních týdnech jedná prakticky denně, jeden návrh stíhá druhý, takže pro běžného občana se stává situace pomalu nepřehlednou. Lidé jsou doslova zavaleni informačním tokem a není tedy divu, když vám nějaká informace někde unikne. Zaběhnutý rodinný rozpočet najednou nabývá zcela jiných rozměrů, a proto je jistě dobré vědět, s čím můžete do budoucna počítat. Mimořádná doba si žádá mimořádná řešení. Jakou pomoc stát připravil pro podnikatelskou sféru? 

25 000 na ruku

Epidemie koronaviru se rozhořela po celém světě a za dne na den změnila lidem pohled na svět. V oblasti financí se do popředí dostávají jiné životní postoje a hodnoty, hledají se nová řešení. Pokud jste jako podnikatel přišli v důsledku krizových opatření o významnou část svých příjmů, můžete přehodnotit své podnikatelské aktivity a s pomocí od státu se zase posunout o kousek dál. 

Ministryně financí Alena Schillerová přišla s návrhem 15 000 měsíční podpory. Nejen samotná výše částky, ale i celková doba výplaty se stala námětem mnoha diskuzí. Nakonec se návrh ustálil v podobě jednorázové částky 25 000 Kč. Celý tento záchranný program dostal i svůj originální název “pětadvacítka” a bylo mu přiděleno i logo. 

Za každý kalendářní den v období od 12. března do konce dubna dostanou podnikatelé 500 Kč. Současně ale musí splnit podmínky pro její výplatu, které v zásadě odvíjí od příjmů a ne od zisku. Toto opatření se týká především lidí, jenž mají podnikání jako hlavní činnost. Vedle živností program zahrnuje různá svobodná povolání, soukromé zemědělce, autory, umělce, atd. V omezené míře se dotýká také vedlejší činnosti, jejich přesný výčet je definován v zákoně. 

Podle ustanovení zákona je základní podmínkou pro podnikatele situace, že po vyhlášení nouzového stavu a dalších krizových opatření nemohl podnikatel zcela nebo z významné části vykonávat svoji činnost a musel uzavřít provozovnu. Současně jeho hrubé tržby v období leden až březen klesly alespoň o 10 % v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Další podmínkou je, že hrubé příjmy podnikatele dosáhly v roce 2019 minimálně 180 000 Kč. V případě, že nevykonával podnikatelskou činnost po celý rok, tak v přepočtu 15 000 Kč měsíčně. Splnění těchto podmínek stačí potvrdit formou písemného prohlášení.

Žádost o podporu by měla být podána hlavně elektronickou cestou prostřednictvím jednoduchého formuláře, který finanční správa zveřejní po 3. dubnu 2020. 

Platby a zálohy na pojištění

Další záchranným kruhem pro osoby samostatně výdělečně činné, který jim pomůže překlenout nejtěžší období, jsou změny v platbách zdravotního a sociálního pojištění. Stát totiž zcela odpustil veškeré platby do výše minimálních záloh. To znamená, že všichni živnostníci a podnikatelé nemusí od měsíce března do srpna roku 2020 platit zálohy na sociální (důchodové) a zdravotní pojištění. Přičemž nezáleží ani na tom, zda platili jen minimální, nebo vyšší zálohy. Nebudou se muset ani doplácet při podání přehledů o příjmech a výdajích za rok 2020 v první polovině příštího roku. Doplatíte pouze případný rozdíl mezi minimální zálohou a výší pojistného, která bude vypočtena dle skutečného zisku za rok 2020. 

Podmínky pro neplacení záloh za stanovené období jsou úplně jednoduché. Nemusíte nikde o nic žádat a není třeba prokazovat, že vaše podnikání bylo negativně ovlivněno dopady epidemie koronaviru. Prostě jednoduše za březen až srpen nebudete hradit zdravotní a sociální pojištění. Odpuštění záloh je automatické pro všechny. Toto opatření se týká hlavní i vedlejší činnosti a nezáleží na tom, zda jste živnostník, zemědělec či máte příjmy z pronájmu. 

V případě, že jste zálohu na pojištění v březnu již zaplatili, automaticky se použije na platbu v měsíci září. Pokud ale máte naopak u zdravotní pojišťovny nebo správy sociálního zabezpečení nedoplatky, použije se přednostně na jejich splátku. 

OSVČ podnikající na hlavní činnost platí minimální zálohu na sociální pojištění ve výši 2 544 Kč, na zdravotní 2 352 Kč. Za dobu šesti měsíců (březen – srpen) tedy celková úspora pro podnikatele činí téměř 30 000 Kč. Do budoucna se tato doba počítá také do nároku na důchod. Jestliže si jako podnikatel dobrovolně platíte nemocenské pojištění, pak tady pozor, plaťte ho dál v běžném termínu jako doposud. Obě schválené úlevy se nemocenského pojištění netýkají, navíc jedná se o částku 126 Kč měsíčně. 

Nájemné za provozovnu

Návrh ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka týkající se odložené platby nájemného za provozovnu, se setkal ve vládě s pozitivním ohlasem. Ve spolupráci s ministryní spravedlnosti Marií benešovou připraví přesné znění zákona. Tento odklad by potom mohli využít všichni živnostníci a firmy, které musely uzavřít provozovnu z důvodu vládního nařízení. Kvůli krizovým opatřením proti koronaviru by platba nájemného byla odložena o šest měsíců a tuto částku by OSVČ postupně spláceli v následujícím období dvou let. 

Tento chystaný zákon by měl pokrýt zejména soukromé vlastníky nemovitosti. Celá řada měst, pokud se jedná o jejich prostory určené k podnikání, už totiž podobnou úlevnu dávno schválila, nebo se na ni v dohledné době chystá. 

Ošetřovné pro OSVČ

Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění a může o ně žádat každý rodič, který v době koronaviru kvůli uzavřené škole musí zůstat s dítětem doma. Podle standardních pravidel na něj mají nárok pouze zaměstnanci v zaměstnaneckém poměru, pro OSVČ neplatí. Od 1. dubna 2020 je ale všechno jinak. O speciální podporu při péči o dítě (obdobu ošetřovného) mohou nově žádat i podnikatelé a drobní živnostníci. Příslušný formulář je k dispozici na webu ministerstva průmyslu a obchodu. K žádosti je navíc nutné doložit potvrzení o uzavření školského či jiného dětského zařízení, případně zařízení poskytující sociální služby. Příspěvek lze totiž žádat také na osobu zdravotně postiženou. Šanci na získání ale mají jen ti, pro které je podnikání hlavní činností a kdo s ním v březnu neskončili.

Podmínky pro získání ošetřovného pro osoby samostatně výdělečně činné jsou stejné jako u zaměstnanců. O ošetřovné může žádat pouze jeden z rodičů, za předpokladu, že druhý nečerpá klasické ošetřovné. Podnikatelé získají paušálně 424 Kč na den, maximálně 13 144 Kč měsíčně. OSVČ dostanou podporu zpětně za březen, na rozdíl od zaměstnanců od data 12. března, a to i přesto, že školy byly uzavřeny o den dříve. Osoby samostatně výdělečně činné mohou tedy dostat ošetřovné od vyhlášení nouzového stavu, což se kryje s uzavřením zařízení sociálních služeb.

Pro vyplacení ošetřovného nebude rovněž rozhodující, zda si podnikatel v minulosti platil nemocenské pojištění. Důležité ovšem bude dodržet podmínku bezdlužnosti. Stav žadatele se bude posuzovat k datu 12. března 2020, kdy nesmí mít nedoplatky u finanční a celní správy, na sociálním a zdravotním pojištění či u kraje nebo obci. Splnění této podmínky lze prokázat formou čestného prohlášení. Vzhledem k tomu, že prozatím není známo, jak dlouho zůstanou ještě školy uzavřeny, žádost bude nutné podávat za každý kalendářní měsíc. 

Odklad splátek půjček a úvěrů

S návrhem na zmrazení splátek hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů přišla ministryně financí Alena Schillerová. Moratorium by mělo platit půl roku a po celou tuto dobu by banky měly snížit úrokovou sazbu na symbolickou hodnotu, nebo úroky zcela odpustit. Lidé, kteří by nechtěli tuto možnost využít, by mohli normálně dál splácet. Tuzemské banky se v rámci České bankovní asociace už 12. března dohodly na tom, že svým klientům umožní odklad splátek o tři měsíce. Nicméně, každý musí podat individuální žádost a to i přesto, že pravidla jsou mnohem mírnější než obvykle. Zásadní podmínkou odkladu splátek je však platební neschopnost kvůli koronaviru. 

Valná většina bank ale i nadále počítá úroky, takže celková částka ke splacení se tomuto faktu úměrně navyšuje. Některé banky u podnikatelských úvěrů umožní odklad splátek až na 5 měsíců. Například Equa bank prodloužila pětiměsíční odklad splátek i pro nepodnikatele. 

Díky novému zákonu o odkladu splátek bude bankám umožněno i to, že takto pozastavené nesplacené dluhy nebudou ve svých statistikách evidovat jako problémové úvěry. Přestože nepříznivý ekonomický vývoj negativně zasáhne do celé řady domácností, odklad splátek je vhodnou formou, jak si zajistit splacení celého úvěru do budoucna. Ministerstvo financí a spravedlnosti rovněž připravuje novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která by kromě jiného mohla zmírnit podmínky při nesplácení. 

Koronavirus neútočí nejen na lidské zdraví, ale napadá i naše peněženky. Doslova v boji o finanční přežití se náhle ocitá mnoho lidí. Jakákoli pomoc od státu je tedy vítaným odrazovým můstkem, který pomůže zvednout z úplného dna.  

Příspěvek Pomoc od státu pro OSVČ v době koronavirové krize pochází z DigiPůjčka

Musíte zůstat doma, nemůžete se nikde pohybovat mezi lidmi a i v rámci rodiny byste měli dodržovat jistá doporučující pravidla. Kvůli absenci v práci však v prvé řadě přicházíte o svoji plnohodnotnou výplatu. Jak tato skutečnost zamává s rodinnými financemi? Na co máte vlastně jako zaměstnanec nárok? Dostanete nějakou náhradu mzdy? Stejně tak, když musíte zůstat s dítětem doma. Počínaje 11. březnem jsou také uzavřeny všechny školy. Pojďme se tedy společně podívat, nakolik koronavirus změní stav rodinné peněženky. 

Musíte do karantény?

I když jste se vrátili ze zimní dovolené v Itálii v plné síle, nařízení vlády je jasně dané: musíte minimálně na 14 dnů do karantény. Ihned po návratu domů je třeba telefonicky kontaktovat lékaře a ten vás z preventivních důvodů pošle do karantény. A to i tehdy, že jste úplně zdraví bez nejmenších příznaků žádné nemoci. Tuto skutečnost oznámíte svému zaměstnavateli. Pokud to umožňuje povaha výkonu vaší práce, je určitě dobré dohodnout se na práci z domova. Zaměstnavatelé jsou v tomto směru velmi vstřícní a některé firmy jsou ochotny investovat nemalé finanční prostředky do případných nákupů notebooků, monitorů, chytrých telefonů, či jiných zařízení umožňujících snadnější kontakt s chodem firmy. 

V případě, že jste ve státem nařízené karanténě na dobu čtrnácti dnů, platí pro vás stejná pravidla jako při běžné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel vám vyplatí 60 % vyměřovacího základu (tj. hrubá mzda krácená redukčními hranicemi). Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci za všechny dny, kdy by normálně pracoval včetně prvních třech dnů karantény.

Náhrada mzdy 

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti. Kdybyste během nařízené karantény onemocněli a museli zůstat v pracovní neschopnosti déle, od 15. dne máte nárok na nemocenskou hrazenou státem. Možná je dobré zmínit, že na náhradu mzdy dosáhnou pouze zaměstnanci. Osoby samostatně výdělečně činné na náhradu mzdy nárok nemají a nemocenskou jim vyplatí stát jen tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění. 

Náhrada mzdy se týká jen zaměstnanců v klasickém pracovním poměru. Jestliže si vyděláváte na dohodu o provedení práce, s náhradou mzdy můžete počítat jen tehdy, pokud si měsíčně vyděláte více jak 10 000 Kč. V tomto případě za vás zaměstnavatel odvádí sociální pojištění, jehož součástí je také nemocenská. Když pracujete na dohodu o pracovní činnosti, náhradu mzdy dostanete, pokud vaše měsíční příjmy přesáhnou částku 3 000 Kč. 

Konkrétní výše náhrady mzdy závisí na tom, jaký byl váš průměrný hodinový výdělek za poslední kalendářní čtvrtletí. Tento údaj zjistíte tak, že součet hrubých příjmů za poslední čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin. Konečná náhrada mzdy se potom počítá jako 60 % z hrubého hodinového výdělku snížená dále o stanovenou redukční hranici.

Redukční hranice pro rok 2020:

• do výše 203,35 Kč se počítá 90 %
• od 203,35 Kč do 304,85 Kč se počítá 60 %
• od 304,85 do 609,70 Kč se počítá 30 %
• nad 609,70 Kč se nepřihlíží

Nemocenská

V případě, že v průběhu karantény onemocníte a vaše pracovní neschopnost bude trvat déle jak 14 dnů, přichází na řadu nemocenská. Tu už neplatí zaměstnavatel, ale česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenská se na rozdíl od náhrady mzdy vyplácí za každý kalendářní den a lze ji pobírat maximálně 380 dnů od počátku pracovní neschopnosti. 

Výpočet nemocenské vychází z údajů takzvaného denního vyměřovacího základu, který představuje průměr hrubých příjmů za uplynulý rok přepočítaných na den. Nemocenská se potom dále vypočte stejně jako náhrada mzdy: 60 % denního vyměřovacího základu sníženého o stanovenou redukční hranici. 

V roce 2020 je denní vyměřovací základ redukován takto:

• do 1 162 Kč se počítá 90 %
• od 1 162 Kč do 1 742 Kč se počítá 60 %
• od 1 742 Kč do 3 484 Kč se počítá 30 %
• nad 3 484 Kč se nepřihlíží

Pokud budete nemocní delší dobu, nemocenská se postupně zvyšuje. Od 31. dne pracovní neschopnosti se počítá jako 66 % denního vyměřovacího základu. Budete-li lékařem uznáni práce neschopnými déle jak 61 dní, redukovaný denní vyměřovací základ se pak násobí 72 %. Drobní živnostníci a podnikatelé na nemocenskou dosáhnou jen tehdy, pokud si minimálně tři měsíce předcházející vzniku pracovní neschopnosti dobrovolně platí nemocenské pojištění. Nemocenská jim stejně jako zaměstnancům náleží od patnáctého dne nemoci. Výše minimální zálohy pro OSVČ v roce 2020 činí 126 Kč. Samotný výpočet výše nemocenské pro OSVČ je poněkud obsáhlý, ale zjednodušeně lze říci, že pokud chcete jako podnikatel dostávat vyšší nemocenskou, musíte si rovněž delší dobu připlácet na sociální pojištění. 

O náhradu mzdy ani nemocenskou už není potřeba samostatně žádat. Podklady pro výplatu obou dávek (lístek na peníze) zasílá lékař elektronickou cestou. 

Ošetřovné

Dvoutýdenní karanténa však není jediným vládním opatřením proti šířící se hrozbě koronaviru. Bezpečnostní rada státu s účinností od 11. března 2020 zakázala osobní přítomnost žáků a studentů základních, středních a vysokých škol. Tím však nastal především rodinám s menšími dětmi tak trochu problém. Nechat je téměř celý den bez dozoru opravdu není jen tak. I když některé maminky tuto situaci hravě vyřešili možností práce z domova, ne každému však takovou možnost připouští povaha jeho práce. V takové situaci přichází na řadu tzv. ošetřovné, které je dávkou nemocenského pojištění obdobně jako běžná nemocenská, mateřská, nebo otcovská. 

Na ošetřovné má nárok každý rodič, který musí zůstat doma s dítětem mladším deseti let. Ošetřovné můžete čerpat po dobu 9 dnů a vyplácí se za kalendářní dny, tedy i sobotu a neděli. Rodič samoživitel může ošetřovné čerpat až po dobu 16 dnů. Ošetřovné je vypláceno pouze pracovníkům v klasickém zaměstnaneckém poměru. OSVČ na dávku nárok nemají a to ani přesto, že si platí dobrovolně nemocenské pojištění. Stejně tak na ošetřovné nemají nárok lidé pracující na dohodu o provedení práce a dohodu o provedení pracovní činnosti, přestože pravidelně z příjmu odvádí sociální pojištění. 

Zákon o nemocenském pojištění jasně vymezuje podmínky čerpání. Na dávku máte nárok pokud:

• pečujete o dítě mladší 10 let (nemoc, zavřená škola, jiná nepředvídatelná událost)
• pečujete o dítě starší 10 let či jiného člena domácnosti (partner, rodiče, s nimiž žijete ve společné domácnosti)

Naopak nárok na ošetřovné nevzniká při nemoci dítěte tehdy, pokud je jeden z rodičů na mateřské nebo rodičovské dovolené a pobírá peněžitou pomoc mateřství, nebo rodičovský příspěvek. Výjimka nastává v situaci, kdy rodič pobírající dávky sám onemocní. 

Kolik dostanete?

Výpočet ošetřovného stejně jako jiné dávky nemocenského pojištění vychází z denního vyměřovacího základu (hrubý výdělek za poslední rok vydělíme číslem 365) a dále je snížen prostřednictvím redukční hranice.

Redukční hranice stanovené pro rok 2020:

• do 1 162 Kč se počítá 90 %
• od 1 162 Kč do 1 742 Kč se počítá 60 %
• od 1 742 Kč do 3 484 Kč se počítá 30 %
• nad 3 484 Kč se nepřihlíží

Denní dávka ošetřovného je potom stanovena jako 60 % redukovaného vyměřovacího základu. V praxi to znamená, že když například pobíráte zhruba 20 000 Kč hrubého měsíčně, vyplatí vám za devět dní ošetřovného 3 204 Kč. Vzhledem k tomu, že jsou v současné době školy zavřené kvůli koronaviru, politici uvažují o mimořádné pomoci samoživitelům a osobám samostatně výdělečně činným. Veškerá jednání jsou ale prozatím v počátku. 

Pokud vám mimořádná situace kolem koronaviru zkomplikovala rodinnou situaci natolik, že musíte zůstat s dítětem do deseti let doma a prokazatelně se ocitnete ve finanční nouzi, můžete požádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci. Počítejte ale s tím, že pro účely této dávky se mimo jiné posuzují příjmy všech osob ve společné domácnosti. 

Jak podat žádost o ošetřovné?

Za normálních podmínek vám ošetřující lékař vystaví formulář Rozhodnutí o potřebě ošetřování, které následně předáte svému zaměstnavateli. Je-li důvodem pracovní absence zavřená škola z důvodu situace kolem koronaviru, obdržíte přímo ve školském zařízení Žádost o ošetřovné při péči o dítě do deseti let z důvodu uzavření výchovného zařízení. Jestliže plánujete, že se budete s partnerem o poskytování péče střídat, předáte zaměstnavateli formulář s názvem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování. 

Veškeré dokumenty týkající se ošetřovného předá zaměstnavatel okresní správě sociálního zabezpečení, která provede výplatu dávky buď bankovním převodem na účet , nebo v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky. Lhůta na vyřízení je měsíc, počínaje dnem, kdy úředníci obdrželi všechny potřebné doklady. 

Dlouhodobé ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné je další formou ošetřovného, které však na rozdíl od krátkodobého ošetřovného zahrnuje podstatně širší okruh osob, jimž je poskytnuta péče (vlastní rodiče, tchýně, tchán, manžel, manželka, atd.).  Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí každému, kdo se účastní nemocenského pojištění minimálně 90 dnů za poslední čtyři kalendářní měsíce. Navíc na něj dosáhnou i drobní živnostníci a podnikatelé za předpokladu, že si dobrovolně platili nemocenské pojištění alespoň po dobu tří měsíců před nástupem na ošetřovné.

Dlouhodobé ošetřovné má ale jednu zásadní podmínku: péče je poskytnuta osobě, která má za sebou nejméně sedmidenní hospitalizaci a současně nelze předpokládat, že se její  stav zlepší během následujících 30 dní. 

Dlouhodobé ošetřovné lze však žádat pouze jedenkrát ročně a příbuzní se mohou v průběhu pobírání dávky v péči střídat. Vždy ale jen pouze v celých dnech. 

Kdy skončí ošetřovné při zavřené škole? 

Nenadálá situace kolem koronaviru si žádá také mimořádná nestandardní opatření. Proto ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přichází s návrhem dočasně zrušit maximální dobu pro vyplácení ošetřovného. Předpokládá se, že uzavření škol kvůli koronaviru potrvá nejméně měsíc. I když se rodiče v čerpání ošetřovného mohou střídat, zákonem stanovená lhůta se tím nemění (9 dní, samoživitelé 16 dní). Podle Jany Maláčové by měl stát vyplácet ošetřovné po celou dobu uzavření škol. Návrh ministerstva jistě najde podporu pro rychlou novelu zákona. 

Příspěvek Ošetřovné a náhrada mzdy při karanténě pochází z DigiPůjčka

Teprve rok 2020 je nakloněn celé řadě pozitivních změn. A to hned od dubna. Rozhodnutím vlády se k tomuto datu zvýší životní minimum o 13,2 %. A to není vše. Další úpravy budou pokračovat. Zvýšení životního minima se totiž pozitivně promítne do všech dávek státní sociální podpory, pro něž je hranice životního minima určujícím faktorem. 

Zvýšení životního minima ovlivní rovněž částku nezabavitelného minima, která je rozhodující hranicí příjmů pro člověka v exekuci, nebo při osobním bankrotu. S účinností od 1. července 2020 se pak mění nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Dlužníkům tak zůstane v peněžence více peněz. O kolik si lidé polepší?

Životní minimum

V uplynulých letech docházelo pravidelně ke zvyšování minimální mzdy, ale životní minimum zůstávalo již delší dobu opomenuto. Tímto krokem chtěla vláda lidi motivovat k práci, aby se jim více vyplácelo brát alespoň minimální mzdu, než sociální dávky. Avšak v průběhu uplynulých osmi let došlo k razantnímu navýšení cen, takže je nejvyšší čas dorovnat inflaci. 

Zákon stanoví, že vláda může zvýšit životní a existenční minimum tehdy, pokud náklady na výživu a ostatní základní potřeby stoupnou od posledního zvyšování o více jak 5 %. Přičemž se jedná pouze o možnost, nikoli povinnost. 

Za posledních osm let však ceny vzrostly v průměru o deset procent, a tak se odboráři začali ozývat. V ideálním případě by chtěli docílit toho, aby se částka životního minima zvyšovala automaticky v závislosti na růstu ekonomiky. Najít ale rovnováhu mezi lidmi, kteří přechodně přijdou o práci a současně se chtějí znovu uplatnit v pracovním procesu, a těmi, co se snaží ze systému státní sociální podpory pouze těžit, není právě snadné. 

Jak se projeví zvýšení životního minima

Růstem životního minima dojde k dorovnání inflace od roku 2012. Zvýšení o 13,2 % bude mít ovšem dalekosáhlý dopad i na ostatní sociální dávky. Od výše samotného životního minima se odvíjí hranice příjmů pro vznik nároku na výplatu dávek v hmotné nouzi, porodné, přídavky na děti, dávky pro zdravotně postižené. Hranice životního minima je rovněž určující pro stanovení existenčního minima. 

Životní minimum představuje částku, jenž by měla pokrýt základní životní potřeby (potraviny, ošacení, léky, atd.). Existenční minimum je definováno jako minimální hranice příjmů, která je nezbytná k zajištění výživy a základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. 

Dosavadní výše životního minima jednotlivce byla určena částkou 3 410 Kč. Od 1. 4. 2020 se zvýší o 450 Kč, tedy na 3 860 Kč. V současné době se u vícečlenných domácností (děti a další dospělé osoby v domácnosti) pohybují částky životního minima v rozmezí od 1 740 Kč do 3 140 Kč. Nově jejich výše vzroste od 230 Kč do 410 Kč. Hranice existenčního minima je momentálně stanovena na 2 200 Kč, od dubna se zvýší o 290 Kč. 

Vzhledem k tomu, že životní minimum po dobu osmi let stagnovalo, klesala i hodnota nezabavitelné částky pro osoby v exekuci či insolvenci. A to navzdory inflaci a růstu průměrné mzdy. Díky navýšení životního minima se bude počítat již od dubna z vyššího základu a následně od 1. července 2020 se dočká dalších příznivých změn. Výše nezabavitelné částky se tak průběhu roku 2020 mění třikrát: valorizace od 1. ledna, zvýšení v závislosti na růstu částky životního minima od 1. dubna a konečně změna celé konstrukce nezabavitelných částek od 1. července 2020. 

Více peněz pro dlužníky

Schválený návrh ministerstva spravedlnosti ponechá dlužníkům více peněz, takže věřitelé budou na své peníze čekat o něco déle. Od července totiž dojde k zásadní změně ve výpočtu nezabavitelné částky. Kromě toho se do její výše promítne i navýšení životního minima. Částka, kterou nesmí exekutor strhnout dlužníkovi ze mzdy, stoupne. 

Nezabavitelné minimum se nyní počítá jako dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. V současné době nezabavitelné minimum činí 6 608 Kč. Pokud je dlužník v situaci, že vyživuje děti či jinou dospělou osobu (včetně manžela/ky se samostatnými příjmy), zvyšuje se základní částka o jednu čtvrtinu za každou takovou osobu (1 652 Kč). 

Od 1. července 2020 bude pro nezabavitelnou částku určující součet tří čtvrtin životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. V důsledku obou změn platných od dubna a července roku 2020 stoupne nezabavitelná částka přibližně na 7 772 Kč. 

Stejně tak se nově vypočítá i nezabavitelná částka na každou další vyživovanou osobu, kdy se bude počítat jedna třetina základu místo dosavadní jedné čtvrtiny. Částka 1 652 Kč se tak přiblíží hranici 2 591 Kč. Například u čtyřčlenné rodiny současná výše nezabavitelné částky 11 564 Kč stoupne na 15 550 Kč. 

Zvýšení nezabavitelné částky však může mít na dlužníky také negativní dopad. Ministerstvo spravedlnosti poukazuje na fakt, že tímto opatřením se může rozšířit okruh osob, které nebudou moci do osobního bankrotu z toho důvodu, že jejich měsíční splátka klesne pod úroveň životního minima. 

Dlužníci, u nichž insolvenční řízení probíhá již mnohem déle mohou mít problém splatit věřiteli alespoň 30 % pohledávek. Konečné rozhodnutí o oddlužení je pak plně v kompetenci soudu a jeho uvážení, zda dlužník vynaložil veškeré úsilí ke splacení pohledávky. 

Výpočet hranice, od níž se veškerý zbytek příjmů sráží bez omezení zůstává stejný jako doposud. Jedná se o čistou mzdu, která převyšuje dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení ( pro rok 2020 platí pro člověka bez vyživovacích povinností čistá mzda 26 432 Kč). 

Exekuční řízení

V určitém směru nelze říci, že navýšení nezabavitelné částky je pro dlužníky jednoznačná výhra na bitevním poli. Když se nad celou problematikou více zamyslíte, záhy zjistíte, že dlužníkovi sice zůstane více peněz na jeho životní potřeby a zlepší celkovou finanční situaci rodiny, ale na druhou stranu také prodlouží celé exekuční řízení. To se tak kvůli exekučním poplatkům v konečném výsledku prodraží. Pokud některým dlužníkům nebude možné dlužnou částku srážet ze mzdy, přistoupí exekutor k prodeji movitého i nemovitého majetku. Je tedy na uvážení, zda není přímo v zájmu dlužníka splatit dluh co nejdříve.  

Navýšení životního minima je jistě vítanou změnou, která lidem pobírajícím sociální dávky pomůže lépe zvládnout kritické období. Také rodiny dlužníků na tom budou v letošním roce 2020 mnohem lépe než v minulosti. Otázka je, co ale na to věřitelé. Do budoucna se může totiž stát, že některé dluhy se stanou nevymahatelnými. 

Příspěvek Schváleno: Životní minimum stoupne. A s ním i nezabavitelná částka pochází z DigiPůjčka

Ten spadá do stejné skupiny jako doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Na příspěvek na živobytí po splnění daných podmínek dosáhne nejen jednotlivec, ale i celá rodina. Může být vyplácen formou životního, případně existenčního minima. Co všechno tyto dva pojmy obsahují? A dočkáme se v letošním roce 2020 zvýšení stanovené hranice? 

Co je příspěvek na živobytí?

Příspěvek na živobytí je jednou z dávek hmotné nouze, která náleží jednotlivci či okruhu společně posuzovaných osob (rodině) v případě, že jejich sociální a majetkové poměry neumožňují hradit náklady základních životních potřeb (jídlo, hygiena, ošacení, atd.). Taková situace se týká zejména osob bez zaměstnání vedených na úřadu práce. Pokud se totiž nesnažíte sami zlepšit finanční příjem vlastním přičiněním a nespolupracujete s úřadem práce (třeba bezdůvodně odmítnete nabízenou práci), příspěvek na živobytí vám přiznat nelze. 

Kdo dosáhne na příspěvek na živobytí?

I když jste v evidenci úřadu práce, neznamená to automaticky, že máte nárok na příspěvek na živobytí. Abyste na něj dosáhli v plné výši, musíte splnit několik dalších podmínek. Částka na živobytí je pro každého určena individuálně, podle toho, jak úředníci vyhodnotí vaší snahu o získání příjmu, momentálních možností a všech okolností. Pokud se stanovuje částka pro okruh společně posuzovaných osob, jednotlivé částky na živobytí se sčítají dohromady. 

Nárok na příspěvek na živobytí vzniká jednotlivci či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.

Zkrátka, na příspěvek na živobytí dosáhne každý, komu po zaplacení bydlení zbývá v peněžence méně než je stanovena částka tzv. živobytí. Ta se odvíjí od částek životního minima a existenčního minima. Současně tyto dvě částky zohledňují zvýšené náklady na dietní stravování, pokud je váš aktuální zdravotní stav vyžaduje. 

Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení maximálně do výše 30 % (v Praze 35 %) příjmu osoby či rodiny.

Dluhy na výživném a problémy v práci

Jak už jednou bylo řečeno, částka živobytí je určena životním nebo existenčním minimem. Rozhodnutí, na které z nich dosáhnete, je výhradně na posouzení pracovníků sociálního odboru. Jestliže například dlužíte na výživném pro nezletilé dítě více jak trojnásobek stanovené měsíční splátky, získáte maximálně částku existenčního minima. Stejně tak i v případě, že jste měli problémy v práci a zaměstnanecký poměr byl ukončen z důvodu porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem či z jiného obdobného důvodu. 

Životní minimum

Hranice životního minima má největší význam v systému dávek státní sociální podpory, kde se využívá ke zjištění nároku na některé další dávky a pro výpočet většiny dávek státní sociální podpory. Životní minimum také plní rozhodující roli při posuzování hmotné nouze jednotlivce či rodiny. 

Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních životních potřeb (hygiena, ošacení,atd.)

Pod hranicí životního minima nastává stav hmotné nouze, jenž je definován částkou existenčního minima. Konkrétní výpočet životního minima se odvíjí od počtů členů domácnosti. 

Stanovené částky životního minima:

• jednotlivec – 3 410 K4
• první dospělý člen domácnosti – 3 140 K4
• druhý a další dospělý člen domácnosti – 2 830 Kč
• dítě do 6 let – 1 740 Kč
• dítě od 6 do 15 let – 2 140 Kč
• dítě od 15 do 26 let – 2 450 Kč

Celkovou částku životního minima potom tvoří součet všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Do okruhu společně posuzovaných osob se započítavají rodiče, děti, manželé, případně i jiné osoby, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně nehradí náklady na své potřeby. 

Existenční minimum

Existenční minimum je nejnižší možná hranice hmotné nouze určená částkou na živobytí, která představuje částku nezbytnou k zajištění jídla a ostatních potřeb umožňujících přežití. Pro rok 2020 je stanovena na 2 200 Kč. Vzhledem k tomu, že příspěvek na živobytí je posuzován individuálně, existenční minimum zůstává zpravidla lidem s dluhy na výživném, nebo těm, kdo se vyhýbají práci, apod.

Životní i existenční minimum poroste

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá po více jak osmi letech velké změny. A to v dobrém smyslu slova. Životní i existenční minimum totiž poroste nahoru, takže lidé bez práce si alespoň trochu polepší. Zda to bude už od března, nebo od července, není doposud jasno, ale podstatné je, že se zvýší v průměru o 13 %. Návrh nyní čeká už jen na konečné schválení. Shodou okolností se vláda pro letošní rok zavázala, že všechny právní předpisy se budou vždy měnit jen k začátku či polovině roku. Proto se ministryně práce a sociálních věcí snaží vyjednat v tomto směru výjimku, aby navržené změny mohly vejít v platnost od března 2020. Od zvýšené dávky životního minima se dále odvíjí výše dávek v hmotné nouzi, porodné, přídavky na děti, dávky pro zdravotně postižené, ale také se promítne do výše nezabavitelného minima, která se dotýká osob v exekuci či osobním bankrotu.

Příjmy společně posuzovaných osob

Pro přiznání dávky na živobytí rozhodují nejen příjmy společně posuzovaných osob, ale i majetek. Při podání žádosti musíte doložit příjmy za poslední tři kalendářní měsíce. Pokud se do hmotné nouze dostanete znenadání, je možná výjimka a bere se do úvahy pouze měsíc, kdy došlo k náhlému a nečekanému snížení všech příjmů. 

Započitatelné příjmy zahrnují:

• dávky státní sociální podpory
• ostatní sociální dávky
• podporu v nezaměstnanosti, rekvalifikaci
• výživné na děti
• dávky nemocenského pojištění
• mateřskou, rodičovský příspěvek
• příjmy z pronájmu, kapitálového majetku
• apod.

Naopak doplatek na bydlení či příspěvek na bydlení, nebo některé mimořádné sociální dávky nejsou součástí započitatelných příjmů.

O přiznání dávky rozhoduje také majetek. Pokud vlastníte nemovitost, auto, cenné obrazy, šperky, starožitnosti, atd. nemusí vám být dávka jednoznačně přiznána. Ze strany úřady můžete být vyzváni alespoň k částečnému zpeněžení majetku. Například k prodeji auta, pokud ale neprokážete, že je pro vás nezbytné kvůli práci či návštěvě lékaře. 

Výpočet příspěvku na živobytí v roce 2020

Konkrétní výše příspěvku na živobytí je určena rozdílem mezi vaší částkou živobytí a příjmem. Od vašich příjmů se ale nejprve odečtou přiměřené náklady na bydlení (maximálně 30 % příjmů, v Praze 35 %) a když zůstane méně než je částka živobytí, stát doplatí vzniklý rozdíl formou příspěvku na živobytí. Přičemž je stanoveno, že částka živobytí se vždy rovná minimálně existenčnímu minimu ve výši 2 200 Kč. 

Pokud ale prvních šest měsíců od přiznání příspěvku na živobytí aktivně spolupracujete na zlepšení své životní situace, není problém, abyste dosáhli hranice životního minima. Po půl roce ovšem dávka automaticky klesne na úroveň existenčního minima, avšak budete-li i nadále pokračovat ve snaze o získání vlastního příjmu, získáte znovu životní minimum za následujících podmínek.

Po půl roce částka živobytí stoupne o 484 Kč, jestliže:

• najdete si výdělečnou činnost v rozsahu 20 hodin měsíčně
• přihlásíte se na rekvalifikaci či se zůčastníte jiných projektů organizovaných úřadem práce
• budete vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejméně 20 hodin měsíčně 

Pro starobní důchodce, osoby starší 68 let, rodiče pečující o dítě do 10 let věku závislé na péči, invalidní důchodce, atd. platí výjimka, kdy se neposuzuje snaha o zapojení do pracovního procesu (což je v těchto případech vyloučeno). Naopak se přihlíží k nákladům na dietní stravování. 

Částka na živobytí může být ještě navýšena o další položky: 363 Kč za majetek a 363 Kč za pohledávky (pokud žádné nemáte a tudíž je nemůžete zpeněžit) a za předpokladu, že se snažíte o zvyšování příjmu vlastní prací (popsáno v bodech výše). Když vykonáte veřejnou službu v rozsahu 30 hodin měsíčně, získáte navíc 605 Kč. 

Poukázky hmotné nouze

Jestliže čerpáte příspěvek na živobytí déle jak šest měsíců, pak obdržíte část vyplacené dávky v poukázkách (nejméně 35 %, maximálně 65 %). Poukázky hmotné nouze mají podobu stravenek a mohou být použity k nákupu potravin, základních hygienických potřeb, léků, školních potřeb, oděvů, obuvi. I pro výplatu dávky v poukázkách platí výjimky, které se týkají zejména osob umístěných ve zdravotnických a sociálních zařízeních. 

Jak podat žádost o příspěvek

Žádost o příspěvek na živobytí lze podat na kterémkoli kontaktním pracovišti úřadu práce v místě bydliště. K žádosti je třeba doložit Doklad o výši měsíčních příjmů, což platí pro všechny společně posuzované osoby. Dále musíte doložit informace k užívanému bytu (podlahová výměra, úhradu nájmu a všech služeb). Pokud do okruhu společně posuzovaných osob je zahrnuto dítě mladší 15 let, je nutno tuto skutečnost prokázat rodným listem. Dospělé osoby si vystačí s občanským průkazem. Veškeré podrobné informace k žádosti o příspěvek jsou dostupné na webovém portálu ministerstva práce a sociálních věcí. 

Nový rok 2020 přinese lidem do peněženky opět více peněz. Je jen otázka času, zda se navrhovaných změn dočkáme už brzy z jara, nebo až v létě. V každém případě se zvýšení životního a existenčního minima příznivě promítne do celého systému státní sociální podpory. 

Příspěvek Jak se změní příspěvek na živobytí v roce 2020? Kdo má na něj nárok? pochází z DigiPůjčka