Ošetřovné a náhrada mzdy při karanténě

Ještě nedávno lidé zprávy o koronaviru vnímali jako běžnou informaci z každodenních událostí ve světě. Za několik posledních dnů se však přiblížil natolik, že zásadně ovlivnil život v mnoha rodinách. Aby dopad koronaviru na zdraví obyvatel byl co nejmenší, zavedla vláda celou řadu opatření. Lidé vracející se z lyžařských středisek Itálie musí povinně do karantény a v případě projevu jakýchkoli zdravotních obtíží by měli telefonicky kontaktovat lékaře. Ten následně určí další postup. Co to tedy v praktickém životě znamená?

Musíte zůstat doma, nemůžete se nikde pohybovat mezi lidmi a i v rámci rodiny byste měli dodržovat jistá doporučující pravidla. Kvůli absenci v práci však v prvé řadě přicházíte o svoji plnohodnotnou výplatu. Jak tato skutečnost zamává s rodinnými financemi? Na co máte vlastně jako zaměstnanec nárok? Dostanete nějakou náhradu mzdy? Stejně tak, když musíte zůstat s dítětem doma. Počínaje 11. březnem jsou také uzavřeny všechny školy. Pojďme se tedy společně podívat, nakolik koronavirus změní stav rodinné peněženky. 

Musíte do karantény?

I když jste se vrátili ze zimní dovolené v Itálii v plné síle, nařízení vlády je jasně dané: musíte minimálně na 14 dnů do karantény. Ihned po návratu domů je třeba telefonicky kontaktovat lékaře a ten vás z preventivních důvodů pošle do karantény. A to i tehdy, že jste úplně zdraví bez nejmenších příznaků žádné nemoci. Tuto skutečnost oznámíte svému zaměstnavateli. Pokud to umožňuje povaha výkonu vaší práce, je určitě dobré dohodnout se na práci z domova. Zaměstnavatelé jsou v tomto směru velmi vstřícní a některé firmy jsou ochotny investovat nemalé finanční prostředky do případných nákupů notebooků, monitorů, chytrých telefonů, či jiných zařízení umožňujících snadnější kontakt s chodem firmy

V případě, že jste ve státem nařízené karanténě na dobu čtrnácti dnů, platí pro vás stejná pravidla jako při běžné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel vám vyplatí 60 % vyměřovacího základu (tj. hrubá mzda krácená redukčními hranicemi). Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci za všechny dny, kdy by normálně pracoval včetně prvních třech dnů karantény.

Náhrada mzdy 

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti. Kdybyste během nařízené karantény onemocněli a museli zůstat v pracovní neschopnosti déle, od 15. dne máte nárok na nemocenskou hrazenou státem. Možná je dobré zmínit, že na náhradu mzdy dosáhnou pouze zaměstnanci. Osoby samostatně výdělečně činné na náhradu mzdy nárok nemají a nemocenskou jim vyplatí stát jen tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění

Náhrada mzdy se týká jen zaměstnanců v klasickém pracovním poměru. Jestliže si vyděláváte na dohodu o provedení práce, s náhradou mzdy můžete počítat jen tehdy, pokud si měsíčně vyděláte více jak 10 000 Kč. V tomto případě za vás zaměstnavatel odvádí sociální pojištění, jehož součástí je také nemocenská. Když pracujete na dohodu o pracovní činnosti, náhradu mzdy dostanete, pokud vaše měsíční příjmy přesáhnou částku 3 000 Kč. 

Konkrétní výše náhrady mzdy závisí na tom, jaký byl váš průměrný hodinový výdělek za poslední kalendářní čtvrtletí. Tento údaj zjistíte tak, že součet hrubých příjmů za poslední čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin. Konečná náhrada mzdy se potom počítá jako 60 % z hrubého hodinového výdělku snížená dále o stanovenou redukční hranici.

Redukční hranice pro rok 2020:

  • do výše 203,35 Kč se počítá 90 %
  • od 203,35 Kč do 304,85 Kč se počítá 60 %
  • od 304,85 do 609,70 Kč se počítá 30 %
  • nad 609,70 Kč se nepřihlíží

Nemocenská

V případě, že v průběhu karantény onemocníte a vaše pracovní neschopnost bude trvat déle jak 14 dnů, přichází na řadu nemocenská. Tu už neplatí zaměstnavatel, ale česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenská se na rozdíl od náhrady mzdy vyplácí za každý kalendářní den a lze ji pobírat maximálně 380 dnů od počátku pracovní neschopnosti. 

Výpočet nemocenské vychází z údajů takzvaného denního vyměřovacího základu, který představuje průměr hrubých příjmů za uplynulý rok přepočítaných na den. Nemocenská se potom dále vypočte stejně jako náhrada mzdy: 60 % denního vyměřovacího základu sníženého o stanovenou redukční hranici. 

V roce 2020 je denní vyměřovací základ redukován takto:

  • do 1 162 Kč se počítá 90 %
  • od 1 162 Kč do 1 742 Kč se počítá 60 %
  • od 1 742 Kč do 3 484 Kč se počítá 30 %
  • nad 3 484 Kč se nepřihlíží

Pokud budete nemocní delší dobu, nemocenská se postupně zvyšuje. Od 31. dne pracovní neschopnosti se počítá jako 66 % denního vyměřovacího základu. Budete-li lékařem uznáni práce neschopnými déle jak 61 dní, redukovaný denní vyměřovací základ se pak násobí 72 %. Drobní živnostníci a podnikatelé na nemocenskou dosáhnou jen tehdy, pokud si minimálně tři měsíce předcházející vzniku pracovní neschopnosti dobrovolně platí nemocenské pojištění. Nemocenská jim stejně jako zaměstnancům náleží od patnáctého dne nemoci. Výše minimální zálohy pro OSVČ v roce 2020 činí 126 Kč. Samotný výpočet výše nemocenské pro OSVČ je poněkud obsáhlý, ale zjednodušeně lze říci, že pokud chcete jako podnikatel dostávat vyšší nemocenskou, musíte si rovněž delší dobu připlácet na sociální pojištění. 

O náhradu mzdy ani nemocenskou už není potřeba samostatně žádat. Podklady pro výplatu obou dávek (lístek na peníze) zasílá lékař elektronickou cestou

Ošetřovné

Dvoutýdenní karanténa však není jediným vládním opatřením proti šířící se hrozbě koronaviru. Bezpečnostní rada státu s účinností od 11. března 2020 zakázala osobní přítomnost žáků a studentů základních, středních a vysokých škol. Tím však nastal především rodinám s menšími dětmi tak trochu problém. Nechat je téměř celý den bez dozoru opravdu není jen tak. I když některé maminky tuto situaci hravě vyřešili možností práce z domova, ne každému však takovou možnost připouští povaha jeho práce. V takové situaci přichází na řadu tzv. ošetřovné, které je dávkou nemocenského pojištění obdobně jako běžná nemocenská, mateřská, nebo otcovská. 

Na ošetřovné má nárok každý rodič, který musí zůstat doma s dítětem mladším deseti let. Ošetřovné můžete čerpat po dobu 9 dnů a vyplácí se za kalendářní dny, tedy i sobotu a neděli. Rodič samoživitel může ošetřovné čerpat až po dobu 16 dnů. Ošetřovné je vypláceno pouze pracovníkům v klasickém zaměstnaneckém poměru. OSVČ na dávku nárok nemají a to ani přesto, že si platí dobrovolně nemocenské pojištění. Stejně tak na ošetřovné nemají nárok lidé pracující na dohodu o provedení práce a dohodu o provedení pracovní činnosti, přestože pravidelně z příjmu odvádí sociální pojištění. 

Zákon o nemocenském pojištění jasně vymezuje podmínky čerpání. Na dávku máte nárok pokud:

  • pečujete o dítě mladší 10 let (nemoc, zavřená škola, jiná nepředvídatelná událost)
  • pečujete o dítě starší 10 let či jiného člena domácnosti (partner, rodiče, s nimiž žijete ve společné domácnosti)

Naopak nárok na ošetřovné nevzniká při nemoci dítěte tehdy, pokud je jeden z rodičů na mateřské nebo rodičovské dovolené a pobírá peněžitou pomoc mateřství, nebo rodičovský příspěvek. Výjimka nastává v situaci, kdy rodič pobírající dávky sám onemocní. 

Kolik dostanete?

Výpočet ošetřovného stejně jako jiné dávky nemocenského pojištění vychází z denního vyměřovacího základu (hrubý výdělek za poslední rok vydělíme číslem 365) a dále je snížen prostřednictvím redukční hranice.

Redukční hranice stanovené pro rok 2020:

  • do 1 162 Kč se počítá 90 %
  • od 1 162 Kč do 1 742 Kč se počítá 60 %
  • od 1 742 Kč do 3 484 Kč se počítá 30 %
  • nad 3 484 Kč se nepřihlíží

Denní dávka ošetřovného je potom stanovena jako 60 % redukovaného vyměřovacího základu. V praxi to znamená, že když například pobíráte zhruba 20 000 Kč hrubého měsíčně, vyplatí vám za devět dní ošetřovného 3 204 Kč. Vzhledem k tomu, že jsou v současné době školy zavřené kvůli koronaviru, politici uvažují o mimořádné pomoci samoživitelům a osobám samostatně výdělečně činným. Veškerá jednání jsou ale prozatím v počátku. 

Pokud vám mimořádná situace kolem koronaviru zkomplikovala rodinnou situaci natolik, že musíte zůstat s dítětem do deseti let doma a prokazatelně se ocitnete ve finanční nouzi, můžete požádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci. Počítejte ale s tím, že pro účely této dávky se mimo jiné posuzují příjmy všech osob ve společné domácnosti. 

Jak podat žádost o ošetřovné?

Za normálních podmínek vám ošetřující lékař vystaví formulář Rozhodnutí o potřebě ošetřování, které následně předáte svému zaměstnavateli. Je-li důvodem pracovní absence zavřená škola z důvodu situace kolem koronaviru, obdržíte přímo ve školském zařízení Žádost o ošetřovné při péči o dítě do deseti let z důvodu uzavření výchovného zařízení. Jestliže plánujete, že se budete s partnerem o poskytování péče střídat, předáte zaměstnavateli formulář s názvem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování

Veškeré dokumenty týkající se ošetřovného předá zaměstnavatel okresní správě sociálního zabezpečení, která provede výplatu dávky buď bankovním převodem na účet , nebo v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky. Lhůta na vyřízení je měsíc, počínaje dnem, kdy úředníci obdrželi všechny potřebné doklady. 

Dlouhodobé ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné je další formou ošetřovného, které však na rozdíl od krátkodobého ošetřovného zahrnuje podstatně širší okruh osob, jimž je poskytnuta péče (vlastní rodiče, tchýně, tchán, manžel, manželka, atd.).  Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí každému, kdo se účastní nemocenského pojištění minimálně 90 dnů za poslední čtyři kalendářní měsíce. Navíc na něj dosáhnou i drobní živnostníci a podnikatelé za předpokladu, že si dobrovolně platili nemocenské pojištění alespoň po dobu tří měsíců před nástupem na ošetřovné.

Dlouhodobé ošetřovné má ale jednu zásadní podmínku: péče je poskytnuta osobě, která má za sebou nejméně sedmidenní hospitalizaci a současně nelze předpokládat, že se její  stav zlepší během následujících 30 dní

Dlouhodobé ošetřovné lze však žádat pouze jedenkrát ročně a příbuzní se mohou v průběhu pobírání dávky v péči střídat. Vždy ale jen pouze v celých dnech. 

Kdy skončí ošetřovné při zavřené škole? 

Nenadálá situace kolem koronaviru si žádá také mimořádná nestandardní opatření. Proto ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přichází s návrhem dočasně zrušit maximální dobu pro vyplácení ošetřovného. Předpokládá se, že uzavření škol kvůli koronaviru potrvá nejméně měsíc. I když se rodiče v čerpání ošetřovného mohou střídat, zákonem stanovená lhůta se tím nemění (9 dní, samoživitelé 16 dní). Podle Jany Maláčové by měl stát vyplácet ošetřovné po celou dobu uzavření škol. Návrh ministerstva jistě najde podporu pro rychlou novelu zákona.