Vláda konečně rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. Jeho úprava naposledy proběhla v roce 2012, kdy došlo k navýšení o 9 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí se sice už v loňském roce snažilo prosadit nový návrh, ale bezúspěšně.
Teprve rok 2020 je nakloněn celé řadě pozitivních změn. A to hned od dubna. Rozhodnutím vlády se k tomuto datu zvýší životní minimum o 13,2 %. A to není vše. Další úpravy budou pokračovat. Zvýšení životního minima se totiž pozitivně promítne do všech dávek státní sociální podpory, pro něž je hranice životního minima určujícím faktorem.
Zvýšení životního minima ovlivní rovněž částku nezabavitelného minima, která je rozhodující hranicí příjmů pro člověka v exekuci, nebo při osobním bankrotu. S účinností od 1. července 2020 se pak mění nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Dlužníkům tak zůstane v peněžence více peněz. O kolik si lidé polepší?
Životní minimum
V uplynulých letech docházelo pravidelně ke zvyšování minimální mzdy, ale životní minimum zůstávalo již delší dobu opomenuto. Tímto krokem chtěla vláda lidi motivovat k práci, aby se jim více vyplácelo brát alespoň minimální mzdu, než sociální dávky. Avšak v průběhu uplynulých osmi let došlo k razantnímu navýšení cen, takže je nejvyšší čas dorovnat inflaci.
Zákon stanoví, že vláda může zvýšit životní a existenční minimum tehdy, pokud náklady na výživu a ostatní základní potřeby stoupnou od posledního zvyšování o více jak 5 %. Přičemž se jedná pouze o možnost, nikoli povinnost.
Za posledních osm let však ceny vzrostly v průměru o deset procent, a tak se odboráři začali ozývat. V ideálním případě by chtěli docílit toho, aby se částka životního minima zvyšovala automaticky v závislosti na růstu ekonomiky. Najít ale rovnováhu mezi lidmi, kteří přechodně přijdou o práci a současně se chtějí znovu uplatnit v pracovním procesu, a těmi, co se snaží ze systému státní sociální podpory pouze těžit, není právě snadné.
Jak se projeví zvýšení životního minima
Růstem životního minima dojde k dorovnání inflace od roku 2012. Zvýšení o 13,2 % bude mít ovšem dalekosáhlý dopad i na ostatní sociální dávky. Od výše samotného životního minima se odvíjí hranice příjmů pro vznik nároku na výplatu dávek v hmotné nouzi, porodné, přídavky na děti, dávky pro zdravotně postižené. Hranice životního minima je rovněž určující pro stanovení existenčního minima.
Životní minimum představuje částku, jenž by měla pokrýt základní životní potřeby (potraviny, ošacení, léky, atd.). Existenční minimum je definováno jako minimální hranice příjmů, která je nezbytná k zajištění výživy a základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Dosavadní výše životního minima jednotlivce byla určena částkou 3 410 Kč. Od 1. 4. 2020 se zvýší o 450 Kč, tedy na 3 860 Kč. V současné době se u vícečlenných domácností (děti a další dospělé osoby v domácnosti) pohybují částky životního minima v rozmezí od 1 740 Kč do 3 140 Kč. Nově jejich výše vzroste od 230 Kč do 410 Kč. Hranice existenčního minima je momentálně stanovena na 2 200 Kč, od dubna se zvýší o 290 Kč.
Vzhledem k tomu, že životní minimum po dobu osmi let stagnovalo, klesala i hodnota nezabavitelné částky pro osoby v exekuci či insolvenci. A to navzdory inflaci a růstu průměrné mzdy. Díky navýšení životního minima se bude počítat již od dubna z vyššího základu a následně od 1. července 2020 se dočká dalších příznivých změn. Výše nezabavitelné částky se tak průběhu roku 2020 mění třikrát: valorizace od 1. ledna, zvýšení v závislosti na růstu částky životního minima od 1. dubna a konečně změna celé konstrukce nezabavitelných částek od 1. července 2020.
Více peněz pro dlužníky
Schválený návrh ministerstva spravedlnosti ponechá dlužníkům více peněz, takže věřitelé budou na své peníze čekat o něco déle. Od července totiž dojde k zásadní změně ve výpočtu nezabavitelné částky. Kromě toho se do její výše promítne i navýšení životního minima. Částka, kterou nesmí exekutor strhnout dlužníkovi ze mzdy, stoupne.
Nezabavitelné minimum se nyní počítá jako dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. V současné době nezabavitelné minimum činí 6 608 Kč. Pokud je dlužník v situaci, že vyživuje děti či jinou dospělou osobu (včetně manžela/ky se samostatnými příjmy), zvyšuje se základní částka o jednu čtvrtinu za každou takovou osobu (1 652 Kč).
Od 1. července 2020 bude pro nezabavitelnou částku určující součet tří čtvrtin životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. V důsledku obou změn platných od dubna a července roku 2020 stoupne nezabavitelná částka přibližně na 7 772 Kč.
Stejně tak se nově vypočítá i nezabavitelná částka na každou další vyživovanou osobu, kdy se bude počítat jedna třetina základu místo dosavadní jedné čtvrtiny. Částka 1 652 Kč se tak přiblíží hranici 2 591 Kč. Například u čtyřčlenné rodiny současná výše nezabavitelné částky 11 564 Kč stoupne na 15 550 Kč.
Zvýšení nezabavitelné částky však může mít na dlužníky také negativní dopad. Ministerstvo spravedlnosti poukazuje na fakt, že tímto opatřením se může rozšířit okruh osob, které nebudou moci do osobního bankrotu z toho důvodu, že jejich měsíční splátka klesne pod úroveň životního minima.
Dlužníci, u nichž insolvenční řízení probíhá již mnohem déle mohou mít problém splatit věřiteli alespoň 30 % pohledávek. Konečné rozhodnutí o oddlužení je pak plně v kompetenci soudu a jeho uvážení, zda dlužník vynaložil veškeré úsilí ke splacení pohledávky.
Výpočet hranice, od níž se veškerý zbytek příjmů sráží bez omezení zůstává stejný jako doposud. Jedná se o čistou mzdu, která převyšuje dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení ( pro rok 2020 platí pro člověka bez vyživovacích povinností čistá mzda 26 432 Kč).
Exekuční řízení
V určitém směru nelze říci, že navýšení nezabavitelné částky je pro dlužníky jednoznačná výhra na bitevním poli. Když se nad celou problematikou více zamyslíte, záhy zjistíte, že dlužníkovi sice zůstane více peněz na jeho životní potřeby a zlepší celkovou finanční situaci rodiny, ale na druhou stranu také prodlouží celé exekuční řízení. To se tak kvůli exekučním poplatkům v konečném výsledku prodraží. Pokud některým dlužníkům nebude možné dlužnou částku srážet ze mzdy, přistoupí exekutor k prodeji movitého i nemovitého majetku. Je tedy na uvážení, zda není přímo v zájmu dlužníka splatit dluh co nejdříve.
Navýšení životního minima je jistě vítanou změnou, která lidem pobírajícím sociální dávky pomůže lépe zvládnout kritické období. Také rodiny dlužníků na tom budou v letošním roce 2020 mnohem lépe než v minulosti. Otázka je, co ale na to věřitelé. Do budoucna se může totiž stát, že některé dluhy se stanou nevymahatelnými.