Pojem “zkušební doba” jistě zná každý. Když nastoupíte do nové práce, mají obě strany, zaměstnanec i zaměstnavatel, vyhrazený určitý čas na to, aby se vzájemně poznali. Pokud zjistí, že si vzájemně nesedli, může každý z nich bez udání důvodu okamžitě pracovní poměr ukončit. Máte v ruce pracovní smlouvu, ale žádná zkušební doba v ní není? I to je možné. V tomto případě se však nabízí otázka, zda můžete zkušební dobu sjednat dodatečně a přiložit jako součást pracovní smlouvy. A má délka zkušební doby pevně stanovený limit nebo ji lze libovolně zkrátit či prodloužit? Takové informace je určitě dobré si před nástupem do nové práce trochu osvěžit. Přeci jen, znát svá práva nikdy není na škodu. Určitý rozdíl bude také v tom, zda nastupujete jako řadový zaměstnanec nebo na vedoucí pozici. Někdo se v novém prostředí cítí hned jako ryba ve vodě, jinému trvá delší dobu, než si osvojí všechny nutné pracovní návyky. Částečně na tom má svůj podíl i předchozí zaměstnání a dosavadní pracovní zkušenosti. Jestliže jste pouze změnili zaměstnavatele a v podstatě je vaše pracovní pozice úplně stejná, pak nepotřebujete tolik času k tomu, abyste zjistili, zda si v nové firmě zvyknete či nikoli. Někdy se ale stane, že původní představy o práci nesplňují vaše očekávání a pak jistě oceníte možnost snadného rozvázání pracovního poměru. Kolikrát je i pracovní kolektiv hodně důležitý a záleží na tom, jací lidé se v něm sejdou a dokážou si porozumět. Pojďme se tedy podívat na to, co taková zkušební doba všechno obnáší.
Jak správně sjednat zkušební dobu?
Zkušební doba se obvykle sjednává v pracovní smlouvě, ale není na ni automaticky nárok. Vždy záleží na tom, jak se spolu zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou. Pokaždé musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Proto ji lze také uzavřít jako samostatnou písemnou dohodu a přiložit k pracovní smlouvě. Má to ale jeden háček. Zkušební dobu si můžete ujednat nejpozději v den, kdy nastoupíte do nové práce nebo v den jmenování vedoucího zaměstnance. Později už to prostě nejde.
Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.
Zkušební doba může tedy trvat maximálně tři měsíce, není tedy možné, aby se zaměstnanec permanentně nacházel ve zkušební době stejně jako vedoucí pracovník. Přičemž za vedoucího je považován takový zaměstnanec, který má právo úkolovat a řídit nejméně jednoho podřízeného zaměstnance. Pro něj platí zkušební doba v délce šesti měsíců.
U pracovní smlouvy na dobu určitou dále platí, že zkušební doba nesmí být delší než polovina smluvené délky pracovního poměru. To znamená, že když máte pracovní smlouvu třeba jen na čtyři měsíce, zkušební doba nemůže překročit hranici dvouměsíční lhůty.
Můžete zkušební dobu zkrátit nebo prodloužit?
Podle zákona vám zaměstnavatel během trvání pracovního poměru nesmí zkušební dobu prodloužit. Můžete se ale případně spolu dohodnout na jejím zkrácení nebo úplném zrušení. To se v praxi dělá většinou tehdy, pokud vás zaměstnavatel třeba přesune na jinou pracovní pozici a tím pádem budete vykonávat jinou práci, než která byla sjednána v původní pracovní smlouvě. To samé platí, i když vás povýší na vedoucího, novou zkušební dobu s vámi sjednat nesmí. A stejně tak i v případě pracovní smlouvy na dobu určitou, když vám ji šéf prodlouží.
Novou zkušební dobu lze sjednat jedině tehdy, pokud by nešlo pouze o změnu pracovního poměru, ale o založení zcela nového pracovního poměru. To se týká například situace, kdy dochází ke jmenování do vedoucí funkce. To je totiž něco úplně jiného než povýšení.
Zkušební dobu lze prodloužit jedině tehdy, pokud na straně zaměstnance nastanou celodenní překážky v práci nebo kvůli dovolené (pokud na ni má po tak krátké době nárok). To znamená, že když onemocníte, půjdete k lékaři, budete pečovat o nemocného člena rodiny, nebo si vezmete dovolenou, o tyto dny se zkušební doba prodlouží.
I když platí, že sjednanou zkušební dobu nemůžete jen tak svévolně prodloužit, nic nebrání tomu, abyste ji nemohli předčasně ukončit. Pokud zaměstnanec i zaměstnavatel usoudí, že náplň práce splňuje jejich očekávání a vzájemně si takříkajíc sedli, pak je možné původně sjednanou zkušební dobu dodatečně zkrátit.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Zkušební doba se sjednává hlavně proto, aby si zaměstnanec i zaměstnavatel vzájemně ověřili, zda pracovní výkon na dané pozici splňuje jejich očekávání. Pokud jakákoli strana zjistí, že tomu tak není, může vám dát zaměstnavatel na hodinu výpověď, stejně jako vy můžete kdykoli bez udání důvodu odejít. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je ale vhodné provést písemnou formou a oznámení o ukončení doručit písemně druhé straně. Pracovní poměr pak skončí dnem doručení oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
Když ale přestanete chodit do práce, aniž byste zaměstnavateli doručili oznámení o zrušení pracovního poměru, mohli byste si velmi přitížit. Jestliže by zaměstnavateli kvůli vám v takovém případě vznikla sankce, třeba proto, že by firma nestihla včas zakázku, mohl by po vás škodu vymáhat. Chcete-li tedy pracovní poměr ukončit okamžitě, je mnohdy lepší předat oznámení o zrušení pracovního poměru osobně do vlastních rukou nebo elektronicky.
Výjimkou, kdy zaměstnavatel pracovní poměr ve zkušební době zrušit nesmí, je čtrnáct dnů pracovní neschopnosti zaměstnance. Tehdy je zaměstnanec chráněný zákonem. A to i po finanční stránce, takže když onemocníte, máte nárok na náhradu mzdy a nemocenské dávky. Od prvního dne nového pracovního poměru je každý zaměstnanec nemocensky pojištěný a zaměstnavatel má povinnost odvádět za něj dávky nemocenského pojištění.
Zkušební doba má svůj nezanedbatelný přínos pro obě strany. Zaměstnanci dává možnost zhodnotit podmínky práce a její ocenění, zaměstnavatel může posoudit výkonnost, schopnosti a přínosnost zaměstnance pro firmu. Pokud jednomu nebo druhému něco nevyhovuje, můžou se rozloučit snadno a rychle.