Příspěvek na bydlení 2020: Dosáhnete na vyšší dávku?

Příspěvek na bydlení je jednou z dávek Státní sociální podpory, která je určena na pokrytí nákladů na bydlení. Jejím prostřednictvím tak stát pomáhá rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Na příspěvek má nárok každý, kdo žije ve vlastním či nájemním bytě a za bydlení zaplatí více než třetinu ze svého měsíčního příjmu. Současně ale náklady na bydlení nesmí přesáhnout částku tzv. normativních nákladů, jejichž výše je stanovena zákonem.

A právě tyto normativní náklady byly od 1. ledna 2020 navýšeny o určitou částku zahrnující nejen cenu nájmu, ale i služeb a energií. Liší se podle místa vašeho bydliště a počtu členů domácnosti. S příchodem nového roku bude tedy příspěvek na bydlení snadno dostupný širšímu okruhu žadatelů. Normativní náklady mohou zásadně ovlivnit vaši podanou žádost. Dosáhnete na vyšší příspěvek, nebo ne? 

 

Kdo má nárok na příspěvek na bydlení?

O příspěvek na bydlení může požádat kdokoli, kdo žije ve vlastním bytě či domě, v družstevním bytě, nebo jen v nájmu, ovšem za předpokladu, že zde má trvalé bydliště. Na jednu nemovitost lze pobírat pouze jeden příspěvek na bydlení. Žádost můžete podat i přesto, že se jedná o byt ve vlastnictví manžela či manželky. Když ale bydlíte v bytě a k trvalému pobytu jste hlášeni jinde, nemůžete na tento byt dostávat příspěvek na bydlení. V případě, že si pronajímáte pouze část nějaké nemovitosti, můžete požádat o doplatek na bydlení.

V současné době, co se týče bydlení, stát vyplácí dvě dávky: příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Každá z obou dávek je určena pro jinou životní situaci a má jiné vlastní podmínky. Za odlišně dlouhá časová období se dokládají také různé skutečnosti. Příspěvek na bydlení je vyplácen ze systému státní sociální podpory a doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi. 

Žádost o příspěvek na bydlení můžete podat, jestliže:

  • máte trvalé bydliště v bytě, na který chcete dostávat příspěvek na bydlení
  • náklady na bydlení přesahují 30 % nebo 35 % ( v Praze) vašeho měsíčního příjmu

Pokud jste v situaci, že jsou vaše skutečné náklady na bydlení vyšší než tzv. normativní náklady, pak se výše příspěvku na bydlení bude odvíjet od stanovených normativních nákladů v dané oblasti. Ještě je ale třeba upozornit, že na příspěvek na bydlení nemáte nárok, jestliže na danou nemovitost splácíte hypotéku

Když jsou vaše reálné náklady na bydlení nižší než normativní náklady, náleží vám příspěvek na bydlení, jehož výše bude stanovena rozdílem mezi skutečnými náklady na bydlení a 30 % či 35 % vašeho příjmu. Jestliže nemáte příjem ani ve výši životního minima, pak se pro výpočet příspěvku na bydlení použije částka ve výši životního minima za předcházející kalendářní čtvrtletí. 

Normativní náklady na bydlení v roce 2020

Při posuzování nároku na příspěvek se přihlíží rovněž k normativním nákladům, které jsou určeny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Normativní náklady každoročně vyhlašuje vláda a počítá se do nich nájemné (nebo srovnatelné výdaje) a ceny služeb a energií. Aby byla žádost o příspěvek na bydlení schválena, nesmí 30 % (v Praze 35 %) vašich příjmů přesáhnout normativní náklady na bydlení. Výše částek normativních nákladů na bydlení se rovněž liší v nájemních bytech, družstevních bytech a bytech vlastníků. 

Co je rozhodný příjem?

Podání žádosti o příspěvek na bydlení samozřejmě vyžaduje doložení vašich příjmů. Co všechno se do nich počítá? Počítejte s tím, že úředníci budou požadovat nejen vaše příjmy jako žadatele, ale všech členů domácnosti, které v daném bytě trvale bydlí. V případě, že se jedná o rodinu s dospělými dětmi, které si již vydělávají sami, a třeba i bydlí jinde, ale trvalé bydliště mají stále u rodičů, do žádosti budou zahrnuty i jejich příjmy ze zaměstnání. 

Do rozhodného příjmu za předcházející kalendářní čtvrtletí se počítá:

  • mzda nebo plat ze zaměstnání
  • příjmy z podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti
  • podpora v nezaměstnanosti
  • nemocenská, ošetřovné
  • rodičovský příspěvek, mateřská
  • alimenty, přídavky na děti
  • důchod starobní, invalidní, pozůstalostní

Dále o příspěvku na bydlení rozhodují také náklady na bydlení, tedy ceny služeb a energií. Mezi ně se započítává nejen samotné nájemné, ale také poplatky za elektřinu, plyn, topení, vodné a stočné, odvoz komunálního odpadu, úklid společných prostor v domě a případně i náklady na pevná paliva.

Částka za pevná paliva je dána zákonem a pro rok 2020 je stanovena takto:

  • pro jednu osobu v domácnosti – 789 Kč
  • pro dvě osoby v domácnosti – 1079 Kč
  • pro tři osoby v domácnosti – 1411 Kč
  • pro čtyři a více osob – 1714 Kč

Pro výpočet nákladů na bydlení hraje zásadní roli i to, zda žadatel o příspěvek bydlí ve vlastním, družstevním, nebo pronajatém bytě. U nájemního bydlení se započítává celkový nájem a veškeré služby spojené s užíváním bytu. U vlastního a družstevního bydlení se nájem hradí prostřednictvím tzv. srovnatelných nákladů. 

Srovnatelné náklady na bydlení stanovené pro rok 2020:

  • jedna osoba – 2128 Kč
  • dvě osoby – 2912 Kč
  • tři osoby – 3808 Kč
  • čtyři a více osob – 4592 Kč

Pro posouzení nároku na příspěvek na bydlení úředníci započítávají všechny skutečně zaplacené a doložené náklady na bydlení za předcházející kalendářní čtvrtletí, ať už se jedná o jednotlivce nebo celou rodinu. Pokud v rozhodném období žadatel a ostatní členové domácnosti bydleli v daném bytě jen po určitou dobu (z důvodu stěhování), započítá se 80 % normativních nákladů na bydlení. 

Jak podat žádost o příspěvek na bydlení

Žádost o příspěvek na bydlení se podává na předepsaném tiskopisu na kontaktním pracovišti úřadu práce podle místa vašeho trvalého bydliště. K Žádosti o příspěvek na bydlení je nutno přiložit také Doklad o výši nákladů na bydlení, do něhož podrobně rozepíšete veškeré jednotlivé náklady spojené s bydlením (nájem, elektřina, plyn, voda, topení, atd.).

Jestliže žádáte o příspěvek na nájemní byt, výši nájmu doložíte potvrzením přímo od pronajímatele, případně výpisem z bankovního účtu. Dále je třeba ještě k žádosti doložit Doklad o výši čtvrtletního příjmu, který musí vyplnit všechny osoby, které mají v bytě trvalé bydliště a v rozhodném kalendářním čtvrtletí měly nějaký příjem. 

Žádost o příspěvek na bydlení se podává jednou ročně, avšak následně je nutno za každé čtvrtletí doložit náklady na bydlení a příjmy posuzovaných osob za předcházející kalendářní čtvrtletí. 

Příspěvek na bydlení je vyplácen jednou za měsíc. Vyplatit ho lze i zpětně, a to až za jedno čtvrtletí od měsíce, kdy vám ho schválili. Příspěvek na bydlení zpravidla pobírá žadatel, případně jiná osoba v rodině splňující podmínky na výplatu dávky a žijící ve společné domácnosti. 

Dávky na bydlení v roce 2021

Stávající systém výplaty příspěvků na bydlení se brzy dočká dalších změn. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje další návrh, který by měl vejít v platnost od roku 2021. Místo dosavadních dvou dávek (příspěvek na bydlení + doplatek na bydlení) by měla vzniknout jedna nová dávka zvaná přídavek na bydlení. Hlavním cílem ministerstva je zpřísnit především podmínky pro výplatu sociálních dávek. Nově by se totiž měla hodnotit i pracovní aktivita příjemců samotných dávek a také to, zda posílají své děti do školy. Takovým opatřením se ministerstvo snaží omezit zneužívání dávek a více zpřehlednit celý systém státní sociální podpory. 

Jednou ze zásadních změn má být hodnocení aktivity hledání nové práce pro nezaměstnané. Vyžadována bude především aktivní spolupráce s úřadem práce, případně výkon tzv. sociální práce, která navazuje na činnost obecních úřadů.

Nově se bude u příspěvku na bydlení hodnotit řádné plnění povinné školní docházky a povinného předškolního vzdělávání. Jestliže dítě ve škole či školce zamešká více jak 100 hodin, budou muset rodiče pobírající dávky písemně doložit, že tak bylo ze zdravotních důvodů. 

Dále se bude zkoumat, kdo spolu skutečně bydlí ve společné domácnosti a jak je plněna vzájemná vyživovací povinnost

Dávku na bydlení by také neměli dostávat lidé, kteří vlastní jiné nemovitosti vhodné pro bydlení nebo zajištění příjmu. Kromě toho ministerstvo plánuje zavést jakési minimální základní standardy kvality bydlení. Ubytovny budou muset splňovat minimální hygienické a technické předpisy. Provozovatelé ubytoven dostanou za povinnost umožnit v prostorách výkon sociální práce. 

Ještě si nějakou dobu počkáme, než nový návrh ministerstva práce a sociálních věcí vejde opravdu v platnost. Jeho konečná verze je zatím v jednání a stále ještě může zaznamenat různé změny. Do té doby je možno využívat stávající příspěvek na bydlení, případně doplatek na bydlení v aktuálně platné verzi pro rok 2020.