Většina lidí si sezónními zdravotními komplikacemi projde každý rok. Však to jistě znáte: bolí vás celé tělo, je vám nanic, máte horečku a přesto jdete do práce, abyste nepřišli o část výplaty. Od ledna 2018 ale práce neschopní lidé dostanou přidáno, takže krácení výplaty nemusí mít na zaběhnutý domácí rozpočet žádný výrazný dopad. A dokonce si polepší i dlouhodobí marodi. Pravidelná každoroční valorizace redukční hranice posune výši nemocenské a náhrady mzdy směrem nahoru. Pokud onemocníte, první tři pracovní dny nemoci nedostanete vůbec nic. Od čtvrtého pracovního dne náleží zaměstnanci náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel pouze za pracovní dny po dobu prvních dvou týdnů. Od 15. dne nemoci platí nemocenskou stát. Nárok na náhradu mzdy má člověk za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné jsou na tom zásadně jinak než zaměstnanci. Jelikož nemají žádného zaměstnavatele ani výplatu, nemohou tedy pomýšlet ani na náhradu mzdy. V případě nemoci mohou čerpat od 15. dne dávky nemocenského pojištění, ovšem jen v případě, že si platí nemocenské pojištění. To pro osoby samostatně výdělečně činné není povinné.
Jak firmy řeší krátkodobá onemocnění?
Chřipce a nachlazení, zejména v zimních a podzimních měsících, se jen stěží vyhnete. Mezi lidmi se šíří bacily raketovou rychlostí a mohou během několika málo hodin doslova položit všechny lidi ve firmě. Tím pádem může být ohrožena samotná existence podniku, a tak se zaměstnavatelům vyplácí při krátkodobých onemocněních vyjít svým zaměstnancům vstříc. V poslední době se v řadě firem ujaly tzv. sick days, což je možnost zůstat na pár dnů doma bez lékařského potvrzení. Firmy nejčastěji proplácejí tři dny na zotavení ročně. Kromě toho je možné při lehčích onemocněních využít možnost práce z domova, tzv. home office. Avšak tyto dva modely se týkají zejména kancelářských profesí. Lidé v provozu a ve výrobě při podzimních onemocnění čerpají obvyklou nemocenskou, ale i pro ně mají zaměstnavatelé připravenu řadu výhod. Často využívaným zaměstnaneckým benefitem je dorovnání rozdílu mezi nemocenskou a výplatou do plné výše, takže lidé nepřichází ani o část platu.
Komu náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele
Náhrada mzdy náleží každému člověku v pracovním poměru. Pokud pracujete na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, dostanete náhradu mzdy jen tehdy, jestliže máte nárok na nemocenskou. Ten vzniká tehdy, když za vás zaměstnavatel platí nemocenské pojištění. To znamená, že měsíční odměna u práce na dohodu je vyšší než deset tisíc korun nebo v rámci dohody o pracovní činnosti dosáhne alespoň 2 500 Kč.
Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel do čtrnáctého dne nemoci za každý pracovní den, případně svátek, který by pro vás byl dnem pracovním. Vyplatit ji musí v nejbližším možném termínu pravidelné výplaty poté, co od vás obdrží vaši neschopenku. Náhrada mzdy se rovná 60% průměrného hodinového hrubého výdělku za poslední čtvrtletí. Průměrný výdělek je ale snížen redukčními hranicemi. Když skončíte na nemocenské kvůli alkoholu nebo drogám, klesne náhrada mzdy na polovinu.
Novinky v nemocenských dávkách
Náhradu mzdy střídá od patnáctého dne pracovní neschopnosti nemocenská neboli dávky nemocenského pojištění. Ty už nevyplácí zaměstnavatel, ale sociálka. Nemocenskou dostáváte za každý kalendářní den pracovní neschopnosti, avšak maximálně po dobu 380 dní od začátku nemoci. Pracujícím starobním a invalidním důchodcům vyplácí sociálka nemocenskou nejvýš 70 kalendářních dnů.
U zaměstnanců dosahuje nemocenská 60 % denního vyměřovacího základu. Vyměřovací základ se rovná průměru vašich hrubých příjmů za rok, přepočítává se na den a snižuje se prostřednictvím redukčních hranic.
Novinky od roku 2018:
- od 31. dne pracovní neschopnosti se denní vyměřovací základ násobí 66 procenty
- od 61. dne pracovní neschopnosti se denní vyměřovací základ násobí 72 procenty
Jak se tedy nová pravidla projeví v běžné praxi? Když budete nemocní, dostanete více peněz, obzvlášť při dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Nemocenská pro OSVČ
Nárok na nemocenskou mají OSVČ tehdy, pokud si nemocenské pojištění platí alespoň po dobu tří měsíců. Jeho minimální výše je 115 Kč měsíčně. Maximální hranicí vyměřovacího základu pro stanovení pojistného je vyměřovací základ pro sociální pojištění, ke kterému jste došli v loňském přehledu. Nemocenská pak dosahuje 60 % denního vyměřovacího základu, přičemž novinky v roce 2018 se týkají i podnikatelů. Abyste jako OSVČ dostali nemocenskou v rozumné výši, musíte si hradit delší dobu nemocenské pojištění a zároveň celkem vysoké sociální pojištění.
Dávky nemocenského pojištění se v roce 2018 zvyšují jednak v důsledku valorizace redukčních hranic a jednak zvýšením procentní sazby pro výpočet nemocenské z redukovaného výdělku pro delší pracovní neschopnosti.