Plánování letní dovolené je v plném proudu a je tedy načase zvolit nejlepší termín. V pracovním kolektivu se obvykle pracovníci dohodnou mezi sebou, aby se vzájemně vystřídali. Co když ale šéf vámi stanovený termín neschválí? Musíte se opravdu bezpodmínečně podřídit chodu firmy? A víte vůbec na kolik dnů dovolené máte vlastně nárok? Zákoník práce stanoví, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Některé firmy a větší podniky to řeší celozávodní dovolenou, jejíž termín je stanoven několik měsíců dopředu. Tím jsou zaměstnanci v určité výhodě, mohou si bez problému včas zamluvit letní pobyt na zotavenou a případně zaplatit i zálohu dost dlouho dopředu. Ovšem ne všude lze zastavit výrobu a firmu třeba na 14 dnů úplně uzavřít. V takovém případě pak vše závisí na vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a také na benevolenci ostatních kolegů v práci. Kdo tedy rozhoduje o vaší dovolené? A může vás z ní šéf odvolat a zrušit ji? Pojďme se podívat na základní pravidla.
Žádost o dovolenou
V praxi je zcela běžné, že s žádostí o dovolenou přichází sám zaměstnanec a navrhne konkrétní termín. Vždyť to koneckonců patří k jeho oprávněným zájmům. Zákoník práce totiž myslí na obě strany, zaměstnance i zaměstnavatele: při čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům firmy, ale současně také k zájmu zaměstnance. To znamená, že nikdo vám nemůže neschválit dovolenou jen proto, že se třeba šéfovi nelíbíte a nebo podle jeho názoru žádnou dovolenou nepotřebujete. Jenomže život přináší plno různých situací, kdy si lze zákonnou formulaci vyložit všelijak. Provozními důvody zaměstnavatele se zpravidla rozumí standardní zachování chodu firmy, takže v určitou dobu může na dovolenou jen část zaměstnanců. Z toho důvodu se v některých firmách čerpání dovolené řídí interními pravidly.
Pokud vám šéf neumožní v daném kalendářním roce čerpat dovolenou vůbec a jedná se o “naléhavé provozní důvody”, převede ji do dalšího roku. V podstatě o ni nepřijdete a vybrat si můžete nejpozději do 30. června následujícího roku, nebo vám ji zaměstnavatel proplatí (v případě ukončení pracovního poměru). Pokud ale zaměstnanec nabyde dojmu, že naléhavé provozní důvody si firma třeba sama zavinila a na období letních dovolených nabrala více zakázek než je schopna zvládnout, může si stěžovat u oblastního inspektorátu práce.
Na druhou stranu i zaměstnavatel by měl respektovat “oprávněné zájmy zaměstnance” mezi něž patří nejen potřeba si odpočinout a zregenerovat organismus, ale také i nutnost trávit letní dovolenou s dětmi v době školních prázdnin.
Kolik dovolené můžete čerpat
Délku pracovní dovolené na zotavenou opět určuje zákoník práce. Ten uvádí, že každý zaměstnanec, který je v pracovním poměru déle než jeden rok, má nárok na čtyři týdny dovolené, tj. 20 pracovních dnů. Existují ale skupiny zaměstnanců (jejich výčet naleznete přímo v zákoníku práce), jenž mají nárok na delší dovolenou v délce 5 týdnů. Dále potom například pedagogičtí pracovníci mohou čerpat až 8 týdnů dovolené a lidé konající po celý kalendářní rok “práce obzvlášť obtížné” dostanou týden dodatkové dovolené navíc.
Jestliže jste v daném kalendářním roce teprve nastoupili do zaměstnání a tudíž neodpracovali celých 12 měsíců, můžete si vybrat jen poměrnou část dovolené. Ta se počítá jako dvanáctina roční dovolené za každý kalendářní měsíc pracovního poměru. Pokud ale zaměstnanec zatím neodpracoval ani 60 dnů, může si vzít jen dovolenou za odpracované dny: jedna dvanáctina roční dovolené za každých odpracovaných 21 dnů.
Kromě zákonem stanovené standardní délky dovolené můžete získat ještě pátý týden dovolené navíc v rámci firemního benefitu, který je velmi často zahrnut do kolektivní dohody vyjednané odborovými svazy.
Jak dlouhá může být dovolená?
Podle zákoníku práce máte nárok na 14 dní dovolené v kuse, ale jedná se jen o doporučení, přestože zákoník čerpání dovolené vcelku preferuje. Pokud si ale chcete raději vybrat 4 dovolené po jednom týdnu, vše závisí jen na dohodě mezi vámi a zaměstnavatelem. Termín dovolené musíte ale vždy potvrzený písemně zaměstnavatelem 14 dnů předem. Jestliže tedy od pondělí následujícího týdne máte nastoupit na dovolenou, nemůžete ještě v pátek být v nejistotě, zda vám ji schválí či nikoli. Avšak vždy existuje možnost, se s šéfem dohodnete na okamžitý nástup dovolené, ať už na příkaz firmy či vaší žádost.
Ve směnných provozech bývá někdy běžné, že firma rozhodne o hromadném čerpání dovolené a výroba se tak na 14 dní úplně přeruší nebo částečně omezí. Takový způsob čerpání dovolené musí ale odsouhlasit odbory a nástup na dovolenou musí být “nezbytný z provozních důvodů”.
Kdy vám firma nesmí určit dovolenou?
Zákoník práce pamatuje i na “překážky v práci na straně zaměstnance”, během nichž vám nesmí zaměstnavatel určit termín dovolené. Jedná se o dobu, kdy jste v pracovní neschopnosti, na mateřské či rodičovské dovolené, máte ošetřování člena rodiny, musíte na kontrolu k lékaři či na pohřeb v rodině. Tyto situace jsou ošetřeny nárokem na placené nebo neplacené volno.
Pokud na dovolené onemocníte a lékař vám vystaví neschopenku, dovolená se tím přeruší, případně úplně ukončí, pokud se neuzdravíte před koncem plánované dovolené. Záleží ale na vás, jestli se vám vyplatí víc nemocenská nebo čerpání dovolené. To stojí za úvahu zejména při krátkodobé pracovní neschopnosti třeba v řádu několika málo dnů, což některé firmy řeší oblíbeným benefitem tzv. sick-days. V jejich rámci neplýtváte zbytečně dovolenou a ani nepřijdete o peníze.
Co se zbytkem dovolené?
Když v daném kalendářním roce nestihnete vybrat celou dovolenou, nepřijdete o ni a můžete si ji převést do následujícího roku. Zákoník práce sice preferuje čerpání řádné dovolené v průběhu kalendářního roku, ale nikdo vám nemůže její převod zakázat nebo určit jen její maximální část. I v těchto situacích je určitě dobré se s zaměstnavatelem rozumně dohodnout. Pokud jste si kvůli pracovní vytíženosti či z jiných důvodů nestihli vybrat dovolenou během léta, neměl by vás zaměstnavatel nutit k tomu, aby jste šli na dovolenou v sychravém podzimním počasí. Jenomže, firma vám může nařídit výběr dovolené do konce roku a tento fakt jako zaměstnanec jen stěží změníte. Takže si prostě nevyberete.
Platí ale jedna výjimka: když vám zaměstnavatel neurčí termín dovolené z předešlého roku do 30. června roku následujícího, můžete o termínu rozhodovat sami jako zaměstnanec. Avšak i ten je nutno písemně 14 dnů předem nahlásit zaměstnavateli. Když vás ale s termínem předběhne šéf, musíte se mu podřídit. Proplatit zbytek dovolené lze totiž jen na konci pracovního poměru.
Může zaměstnavatel dovolenou přerušit?
Může, ale musí pro to mít opravdu pádný důvod. I když máte v ruce písemný souhlas k nástupu na dovolenou, ještě ani poslední den v práci nemáte jistotu, že ji skutečně dostanete. Vždy vám ji mohou zrušit nebo dokonce vás odvolat i v průběhu dovolené. Sice se jedná spíš o výjimky, ale i pro takové situace musí mít firma obzvlášť naléhavé důvody, které nešly předpokládat a nastaly zcela neočekávaně. V takovém případě vám ale také firma musí uhradit veškeré náklady s tím spojené, tzn. storno zájezdu, dopravu, apod. Proto je také důležité mít v ruce písemný souhlas zaměstnavatele s termínem dovolené. Stejně tak platí, že během dovolené nemáte za povinnost sledovat pracovní e-maily, zprávy, ani přebírat poštu na adrese bydliště.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změny v čerpání dovolené, které by měly vejít v platnost od roku 2020. Nově by se měla dovolená odvozovat od týdenní pracovní doby zaměstnance. Nechme se tedy překvapit, jaké další novinky na nás čekají.