Alimenty: Jak si poradit s neplatičem a na co máte nárok?

 

Nejedno manželství končí v dnešní době rozvodem, což pro mnoho dětí znamená život v neúplné rodině a pro rodiče boj o finance. Uspořádat si nový život do budoucna není jen tak, a proto je výživné na děti nebo také alimenty velmi bolestné téma. Jedna strana se zpravidla domnívá, že platí hodně, druhá má zase pocit, že dostává málo. Jak vysoké by tedy mělo být výživné? A co dělat, když se z rodiče stane neplatič? Bohužel, alimenty jsou předmětem častých sporů mezi bývalými partnery a pokud se nedokážou spolu dohodnout, konečný verdikt je na soudu. Avšak každý rodič (otec i matka) má vyživovací povinnost ke svým dětem a platit musí, i když má styk s dítětem zakázán soudem. Český právní řád nemá žádná ustanovení, která by určovala přesně vymezenou minimální a maximální hranici výše alimentů. Základní pravidlo říká, že dítě má mít stejnou životní úroveň jako jeho rodiče. Proto je stanovení výživného na děti ryze individuální záležitost a je-li rozhodnutí na soudu, pak přihlíží ke konkrétním okolnostem případu. Pro osamělého rodiče jsou však alimenty zásadní položkou rodinného rozpočtu, se kterou každý měsíc počítá. 

Kde a jak požádat o výživné

Jestliže vám po rozvodu zůstali děti v péči a s druhým rodičem se nedohodnete, kolik bude měsíčně přispívat na výživné, nezbývá nic jiného, než se obrátit na soud. Řešit alimenty soudní cestou se rozhodně nevyplatí odkládat, zvlášť v případech, kdy o výživné žádá matka dítěte (někdy musí alimenty vymáhat i otec). K místně příslušnému soudu dle místa trvalého bydliště je nutné podat žalobu na soudní stanovení výše výživného. Platí se standardní soudní poplatek, ale v případě špatných majetkových poměrů je možné žádat o jeho prominutí. V žalobě je nutné popsat všechny skutečnosti, které mohou mít zásadní vliv na stanovení výše výživného. Jakmile soud určí výši výživného a povinná osoba jej neplatí, je možné dlužné výživné vymáhat.

Jak určit výši výživného na dítě

Přestože není výše výživného na dítě nijak pevně stanovena zákonem, soud musí vždy přihlížet k majetkovým poměrům obou rodičů a potřebám dítěte (zcela rozdílné jsou náklady zdravého dítě a dítěte se zdravotním omezením). V běžné praxi se soudce drží ustáleného postupu, kdy si vyžádá všechny doklady o příjmech rodiče potvrzené zaměstnavatelem, pokud podniká, bude muset dodat daňové přiznání. Kromě těchto základních příjmů budou soud zajímat příjmy z pronájmu, akcií či jiného majetku, případně příjmy z důchodů a rent a rovněž bude zjišťovat rozsah celého majetku rodiče. Soudy mají k dispozici orientační  tabulku vytvořenou Ministerstvem spravedlnosti, která má ale jen doporučující charakter a soudy se těmito ciframi držet nemusí. Tabulka ukazuje, kolik procent z čistého příjmu rodiče připadá na výživné dítěte.

Doporučená výše výživného, kterou se soudy zpravidla řídí:

  • pro dítě ve věku  0 – 5 let připadá 11 – 15 % z čistého příjmu na výživné
  • pro dítě ve věku 6 – 9 let připadá 13 – 17 % z čistého příjmu na výživné
  • pro dítě ve věku 10 – 14 let připadá 15 – 19 % z čistého příjmu na výživné
  • pro dítě ve věku 15 – 17 let připadá 16 – 22 % z čistého příjmu na výživné
  • pro dítě ve věku 18 a více let připadá 19 – 25 % z čistého příjmu na výživné

Pokud rodič, který má platit výživné, nespolupracuje se soudem a nedoloží všechny požadované doklady, na jejichž základě by bylo možno posoudit příjmy a majetkové poměry, bude soud postupovat podle nového občanského zákoníku. V takovém případě se výživné počítá z 25 násobku životního minima jednotlivce, které je v roce 2017 stanoveno na částku 3 410 Kč. To znamená, že soud vám vyměří alimenty z částky 85 250 Kč!  

Při určení výše výživného žádná maximální ani minimální hranice neexistuje. Jestliže má jeden z rodičů vysoce nadprůměrné příjmy, může výživné dosahovat i desítek tisíc korun. Naopak, nejmenší výživné se v praxi stanovuje okolo 1 000 – 1 500 Kč.

Výživné se platí vždy na kalendářní měsíc dopředu rodiči, který se o dítě stará. Od 18-ti let dostává výživné zletilé dítě přímo do svých rukou. Vzhledem k tomu, že výše vyživovací povinnosti není stanovena jednou provždy a postupně se mění s věkem a rostoucími potřebami dítěte, je možné se na soud obrátit vždy v případě úpravy výše výživného.

Co dělat, když rodič alimenty neplatí?

Vyživovací povinnost je zákonem vymahatelná, ale existují situace, kdy rodič alimenty platit chce a pro výpadek vyživovací povinnosti má rozumný důvod, např. nemoc nebo ztráta zaměstnání. V takovém případě je určitě vhodné se vzájemně dohodnout a třeba sestavit splátkový kalendář. Jestliže však dohoda není možná a nebo k výpadkům plateb výživného dochází svévolně, pak je zcela jistě na místě zvolit razantnější kroky.

Podejte návrh na exekuci

Když marně čekáte na alimenty, které nepřicházejí a s bývalým partnerem není možná žádná dohoda, vydejte se rovnou k libovolnému exekutorovi a podejte návrh na exekuci. V něm uvedete kolik vám druhý rodič na alimentech dluží, doložíte úředně ověřenou kopii rozsudku o výši výživného s doložkou právní moci. S poplatky si lámat hlavu nemusíte, náklady exekuce totiž hradí dlužník.

Jakmile exekuční soud rozhodne o exekuci, exekutor už dále postupuje klasickým způsobem – obstaví bankovní účet dlužníka, zajistí srážky ze mzdy u zaměstnavatele nebo zabaví a následně prodá majetek dlužníka v dražbě. Výživné na děti je přitom považováno za přednostní pohledávku, takže má přednost před všemi ostatními dluhy neplatiče.

V poslední době mají exekutoři na neplatiče alimentů novou zbraň, která se v praxi velmi dobře osvědčila – můžou pozastavit platnost řidičského průkazu do doby, než alimenty doplatí do poslední koruny. Netýká se to však rodičů, kteří potřebují řidičský průkaz k výkonu svého povolání (řidiči autobusů, kamionů, taxikáři, atd.). Tento postih se jeví proti neplatičům jako nejvíce účinný a hříšníci reagují většinou velmi rychle.

Soudní výkon rozhodnutí

Soudní výkon rozhodnutí je určitou alternativou k exekuci v situaci, kdy druhý rodič nedodržuje pravidla stanovená rozhodnutím soudu o výši výživného a alimenty neplatí. V takovém případě můžete podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, v němž uvedete, jakým způsobem chcete z dlužníka dostat peníze (srážky ze mzdy, uspokojení pohledávky přímo z bankovního účtu, prodej nemovitosti).

Neplatí už čtyři měsíce? Podejte trestní oznámení

Pokud rodič neplatí alimenty na dítě více jak čtyři měsíce, můžete se obrátit na policii a podat na bývalého partnera trestní oznámení. Tím bude proti němu zahájeno trestní stíhání, jelikož se dopouští trestného činu zanedbání povinné výživy a hrozí mu až nepodmíněný trest. K podání trestního oznámení budete potřebovat několik dokladů. Kromě občanského průkazu také rodný list dítěte, rozsudek o rozvodu, rozsudek o svěření dítěte do péče a všechny rozsudky o výši výživného. Přinést byste také měli útržky složenek nebo výpisy z účtu dokazující dříve uhrazené výživné a zároveň chybějící platby.

Jak dlouho je nutné výživné platit?

Obecně platí, že výživné se platí do doby, dokud děti nejsou schopny se živit sami. Ani zde není žádná zákonem stanovená přesná hranice. I když má dítě 18 let nebo 26 let, rodič má stále vyživovací povinnost, pokud se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání (studuje), až do doby, než bude schopen naplnit své potřeby vlastní prací. V případě, že dítě vstoupí do manželství, vyživovací povinnost rodičů zaniká a nahrazuje ji vzájemná vyživovací povinnost manželů.

Mějte na paměti, že stanovení výše výživného je variabilní částka, která se mění v závislosti na životních okolnostech. Jste-li v pozici povinné osoby, která musí platit alimenty, může se velmi lehce stát, že najednou nebudete schopni dostát svým závazkům (přijdete o práci, proděláte úraz, onemocníte, atd.) Pak nezbývá nic jiného, než se neprodleně obrátit na soud a požádat o snížení výživného. Když soudu prokážete změnu své životní a finanční situace, měl by soud k tomuto faktu přihlédnout a výživné snížit na hranici vašich možností.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>