Splácíte půjčku nebo jiné dluhy formou splátkového kalendáře? Určitě to je rozumné řešení, ale i v jeho případě se musíte mít na pozoru. Postupné splácení dlužné částky totiž nemá jen samá pozitiva. Na jednu stranu sice prostřednictvím splátkového kalendáře získáte velkou výhodu v tom, že nemusíte celý dluh platit najednou, avšak nedodržením jediného termínu splátky můžete rázem přijít o všechny jeho výhody. A než se nadějete, jste v exekuci. Splátkový kalendář kromě přesné specifikace jednotlivých splátek současně stanoví dobu splatnosti celého dluhu. Hodně záleží také na jeho formulaci, a ta právě může být rozdílná. Pokud si jej řádně před podpisem nepročtete, může vám v budoucnu pěkně zamotat hlavu. Co když datum splátky připadne na sobotu a neděli nebo na státní svátek? Máte zaplatit raději den předem nebo stačí až následující pracovní den? To jsou velmi časté důvody soudních sporů, kdy věřitelé čekají na vaši chybu, aby ji využili ve svůj prospěch a mohli požadovat jednorázovou úhradu celé dlužné částky. Proto je dobré vědět, kdy můžete přijít o výhodu splátek a budete muset zaplatit všechno najednou.
Pevné datum není lhůta splatnosti
Velmi často je splatnost dluhu formulována povinností dlužníka plnit pevně určené datum splatnosti pohledávky, tzv. datum splatnosti. To znamená, že je pevně stanoven určitý konkrétní okamžik, kdy má být plněno. Příklad: “měsíční splátka ve výši 5 000 Kč je splatná vždy k patnáctému dni daného měsíce”. Pokud nedodržíte datum splatnosti z toho důvodu, že aktuálně připadne na víkend nebo státní svátek, už jste jako dlužník v prodlení. Jak na tuto skutečnost může věřitel reagovat?
V klasickém splátkovém kalendáři je rovněž uvedeno, co se stane v případě, když dlužník nebude dodržovat podmínky splátkového kalendáře. Jestliže nezaplatíte řádně a včas jakoukoli splátku, můžete přijít o všechny výhody placení ve splátkách. Když nezaplatíte jednotlivou částku tak jak máte, může třeba věřitel podat návrh na exekuci a domáhat se splacení celého dluhu. A to i přesto, že datum splátky připadne na jiný než pracovní den a vy tedy zaplatíte po termínu, třeba hned následující den. V takovém případě je rozhodující, jak je ujednán splátkový kalendář. Především záleží na tom, zda je datum splatnosti označeno za lhůtu nebo pevné datum. Se lhůtou je totiž navíc spojena možnost, že můžete plnit i následující pracovní den, jestliže poslední den lhůty připadne na neděli nebo den pracovního klidu. Občanský zákoník říká: “Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující”.
To se ale netýká varianty, že splátka má stanoveno přesné datum (… ke dni …). Za těchto okolností se lhůta k plnění neprodlužuje a věřitel má nárok na úroky z prodlení. Pokud si s věřitelem ujednáte plnění závazku ve splátkách a nesplníte jako dlužník některou splátku, má věřitel současně právo na vyrovnání celé pohledávky, jestliže si to obě strany ujednaly. Přitom věřitel může toto své právo uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Na situaci, kdy je dlužník s úhradou dohodnuté splátky v prodlení, pamatuje občanský zákoník takto: “Věřitel může žádat o zaplacení celé pohledávky (až) do splatnosti nejblíže příští splátky. Není přitom rozhodné, zda splátka byla po její splatnosti uhrazena či nikoli”. Proto je dobré konkrétní formulaci vět ve splátkovém kalendáři věnovat patřičnou pozornost a správně jim porozumět.
Podmínky splatnosti jednotlivých splátek
Plnění jakéhokoli závazku formou jednotlivých splátek, je vlastně splácení dluhu po částech, kdy je předem konkrétně stanovena výše a datum dílčích splátek. Při plnění se v podstatě jedná o dvojí datum splatnosti. Jednak jsou přesně stanoveny podmínky splácení jednotlivých splátek a zároveň je určena doba splatnosti celé pohledávky. Závazek zaniká postupně až se zaplacením poslední splátky dluhu. Pokud je tedy dlužník v prodlení se splátkou, posuzuje se tato skutečnost zvlášť.
Splatnost jednotlivých splátek probíhá za předem ujednaných podmínek a jejich součástí může být i formulace, že pro nenaplnění některé splátky může věřitel požadovat úhradu celého zbytku pohledávky najednou. To pro dlužníka znamená ztrátu výhody splátek nebo lhůt, což ale nenastává automaticky ze zákona. Záleží jen na věřiteli, zda toto právo uplatní a bude požadovat úhradu celé částky. Buď může dlužníka vyzvat k zaplacení celého dluhu a nebo rovnou podat žalobu k soudu na plnění. Soud pak může rozhodnout o případné exekuci. V každém případě však platí, že věřitel může své právo uplatnit pouze do splatnosti další nejbližší částky. Jestliže tak neučiní a dlužník další splatnou částku zaplatí řádně v termínu, věřitel může vymáhat jen jednu nezaplacenou splátku. Své právo může ale využít kdykoli při vynechání některé z dalších splátek.
Současně je třeba podotknout, že pokud jste jako dlužník v prodlení s úhradou dohodnuté splátky v den její splatnosti a dlužnou splátku uhradíte po její splatnosti, stále se vystavujete riziku, že věřitel může žádat uhrazení celé pohledávky až do splatnosti nejblíže příští splátky.
Splátkový kalendář je řešení pro dlužníka i věřitele
Splátkový kalendář je určitě za všech okolností výhodný pro obě strany. Dlužníkovi pomůže dostát svým závazkům v rámci jeho aktuálních možností a vyhnout se případné exekuci, a věřitel zase může počítat s postupným plněním pohledávky. Nedodržení splátkového kalendáře je obvykle spojeno se sankcemi. Jestliže se ale dlužník dostane do dočasných problémů se splátkami, může věřitel po dohodě splátky odložit nebo změnit jejich výši. Splátkový kalendář se však netýká jen spotřebitelských půjček, úvěrů či jiných dluhů, ale bývá také nedílnou součástí insolvence.