Ministerstvo práce a sociálních věcí se dohodlo na konečné podobě chystané novely zákoníku práce, jejíž součástí jsou mimo jiné také změny ve výpočtu dovolené. Návrh teď čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Výpočet nároku na dovolenou by se měl od roku 2021 řídit podle nových pravidel. Jaké změny nastanou a koho se budou týkat?
V zásadě se samotná délka dovolené nemění. Stále platí zákonem dané čtyři týdny za kalendářní rok. Pátý týden tedy nadále zůstává v rámci zaměstnaneckých benefitů některých firem. Jednodušší ale bude převod nevyčerpané dovolené do následujícího roku. Stejná zůstávají i základní pravidla čerpání dovolené. To znamená, že dovolenou vám musí schválit šéf, přičemž byste měli mít možnost vzít si alespoň čtrnáct dní v jednom kuse. Samozřejmě jsou možné další způsoby, jak vybrat dovolenou, ale vše závisí na vzájemné dohodě obou stran. Poslední slovo má však vždy zaměstnavatel. Změněný mechanismus čerpání dovolené by měl být k zaměstnancům spravedlivější a firmám podstatně ulehčit.
Na kolik dnů máte nárok?
V současné době zaměstnavatelé nárok na dovolenou běžně počítají ve dnech, přestože zákoník práce její délku uvádí v týdnech. Potíž je totiž v tom, že pracovní dny ve firmách nejsou stejně dlouhé. Někde pracují klasicky 8,5 hodiny, jinde střídají 12ti hodinové směny. Vedle toho lidé pracují na zkrácený úvazek (4 hodiny, 6 hodin), nebo v režimu home office. Třeba na úřadech se střídají různě dlouhé pracovní dny během jednoho týdne. V pondělí a ve středu mají úředníci dlouhý den, zatímco například v pátek končí brzy po poledni. Je tedy rozdíl, zda si vezmete dovolenou pondělí nebo pátek. Jak potom dny volna spravedlivě rozdělit, aby nedocházelo k případům, že někteří zaměstnanci si berou dovolenou převážně ve dnech, kdy vychází dlouhá směna? Ano, v konečném výsledku ji musí ještě schválit zaměstnavatel, ale i tak… Čerpání dovolené je na pracovišti mezi kolegy velmi častým tématem diskuzí a udržet dobré vztahy není právě snadné.
Dovolenou může zaměstnanec vyčerpat v jakýkoli den bez ohledu na to, jak dlouhá směna by mu právě na tento den připadla. Rozdíl se zpravidla projeví jen ve výši náhrady mzdy za dovolenou. Když ale mají dva zaměstnanci stejně dlouhý pracovní týden, může se stát, že z důvodu čerpání řádné dovolené neodpracují oba stejný počet hodin. Obdobný problém nastává již při základní podmínce pro vznik nároku na dovolenou, kdy se uvádí pouze odpracované směny v kalendářním roce. Proto by se měl nárok na dovolenou odvíjet od počtu odpracovaných hodin a ne dní, jako je tomu doteď.
Dovolená podle odpracovaných hodin
Ministerstvo práce a sociálních věcí v novém návrhu poukazuje na fakt, že zohledněním skutečně odpracovaných hodin zaměstnance by vznikl spravedlivější nárok na určitý počet hodin dovolené. To znamená, že by se v praxi dovolená nepočítala na dny, ale na hodiny. Samotná délka dovolené by se pak přepočítala na průměrnou týdenní pracovní dobu konkrétního zaměstnance. Zaměstnanci se stejně stanovenou týdenní pracovní dobou budou tak mít stejný počet hodin dovolené bez ohledu na to, jak je jejich pracovní týden rozvržen do jednotlivých směn. Tímto se ministerstvo snaží vyhovět všem formám možného rozvržení pracovní doby. Zohledněni budou zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek, vykonávající práci z domova, a nebo lidé, kteří mají sdílené pracovní místo a pracovní dobu si rozdělují navzájem mezi sebou.
Současná právní úprava rovněž umožňuje u pracovníků, kteří si sami určují odpracovanou dobu v rámci jednoho stanoveného týdne, získat více pracovních směn (třeba po čtyřech hodinách), čímž následně mají nárok na větší počet dnů dovolené. Pokud ale zaměstnanec odpracuje například určitý počet desetihodinových směn, krátí se mu týdenní dovolená o příslušné dny. Navrhovaná novela se proto snaží odstranit i tyto výrazné rozdíly. Přepočet dovolené na hodiny se však neprojeví v náhradě mzdy za dovolenou.
Náhrada mzdy zůstává stejná
Ministerstvo práce a sociálních věcí původně zvažovalo, že by se při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou vycházelo z běžné mzdy uvedené v pracovní smlouvě, ale nakonec od tohoto záměru upustilo. Cílem bylo samotné proplácení dovolené zjednodušit, ale v tomto směru ministerstvo nenašlo potřebnou podporu. Systém vyplácení náhrady mzdy za dovolenou tedy zůstává nadále stejný a odvíjí se od dosavadního průměrného výdělku zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí. Přičemž nelze říci, že je tento systém objektivní. Pokud například v měsíci březnu obdržíte vysoké prémie za dobře vykonanou práci a v červenci budete chtít odjet na dovolenou, dostanete nižší náhradu mzdy, než kdybyste si dovolenou vybrali ještě v červnu.
Nevyčerpanou dovolenou snadněji převedete
Zákoník práce říká, že stanovenou délku dovolené, včetně případného týdne navíc, si má zaměstnanec vybrat do konce toho kalendářního roku, v němž mu na dovolenou vznikl nárok. Takže dovolenou za rok 2019 si musíte vybrat do 31. prosince 2019. Podle navrhované novely by se tato povinnost týkala jen zákonem určené délky dovolené, tedy 4 týdnů. Pokud byste v rámci zaměstnaneckého benefitu získali ještě jeden týden navíc, tedy dohromady 5 týdnů dovolené, pak by bylo možno snadněji převést tento pátý týden do následujícího roku. Ovšem za podmínky, že o to sami požádáte.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se snažila v zákoně prosadit 5 týdnů dovolené, ale svazy zaměstnavatelů se postavily proti, tudíž tento návrh zůstal bez podpory. I nadále bude jakýkoli týden dovolené navíc (nad 4 týdny) spadat zcela do kompetence jednotlivých firem a záviset na jejich rozhodnutí.
Firemní volno na konci roku: Co dělat, když už dovolenou nemáte?
Většina firem s koncem roku vyhlásí mezi vánočními svátky celozávodní dovolenou. Zaměstnavatele k tomu vedou celkem praktické důvody. Nehledě na to, že se jedná o období školních prázdnin, obchody se nehýbou a tržby jsou téměř nulové. Proto se některým firmám vyplatí provoz přerušit, zaměstnancům dát na pár dnů volno a od nového roku opět pokračovat v práci. Jenomže, co dělat, když zaměstnavatel oznámí, že si máte vzít v prosinci dovolenou a vy jste už všechnu vyčerpali v průběhu roku? Možností je několik, ale v zásadě, vše závisí na vzájemné dohodě. Ochota k jednání by měla být jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance.
Asi nejjednodušší možností je vzít si neplacené volno. Pokud to umožňují provozní podmínky, je možné si stanovený počet dnů nadpracovat. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, na kterou ještě nevznikl nárok, nabízí se varianta, že se vám zimní dovolená odečte z počtu dní dovolené stanovené na příští rok. Ovšem pouze za předpokladu, že jako zaměstnanec splníte veškeré podmínky pro čerpání dovolené do konce kalendářního roku, nebo do konce pracovního poměru. Současně je nutné poukázat na fakt, že zaměstnavatel tak může učinit i bez vašeho souhlasu.
Pokud pracujete v režimu home office, platí pro vás prakticky obdobné podmínky. V každém případě záleží na tom, na čem se se zaměstnavatelem dohodnete. Pokud se firmě vyplatí, abyste i v těchto dnech odvedli svoji práci, jistě nebude na čerpání dovolené trvat. Někteří zaměstnavatelé řeší výrazný pokles zakázek mezi vánočními svátky tím, že zaměstnanci nechodí do práce a dostanou vyplaceno 60 % mzdy. Takže nemusí čerpat svoji řádnou dovolenou. Vždy tedy záleží na rozhodnutí vedení dané firmy.
Náhrada mzdy za dovolenou
Náhrada mzdy za dovolenou se počítá z průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, kdy čerpáte dovolenou. Při výpočtu se tedy nevychází z výdělku ve třech měsících předcházejících dovolené, ale vždy za stanovené čtvrtletí podle kalendáře. Váš průměrný výdělek činí hrubá mzda za příslušné čtvrtletí vydělená počtem odpracovaných hodin. Do hrubé mzdy se ale započítávají i odměny a prémie, což může pozitivně ovlivnit výši náhrady mzdy za dovolenou. Když si vezmete dovolenou po kalendářním čtvrtletí, kdy jste dostali zaměstnavatelem vyplacenu nějakou korunu navíc, získáte i vyšší náhradu mzdy.
V případě, že jste v předešlém kalendářním čtvrtletí nastoupili do nového zaměstnání, stanoví se průměrný výdělek z doby od začátku pracovního poměru do konce předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud jste odpracovali méně jak 21 dní, nebude se náhrady mzdy odvozovat z průměrného výdělku, ale z očekávaného hrubého výdělku. To je hrubá mzda, kterou byste dostali, kdybyste pracovali v celém čtvrtletí. Průměrný ani pravděpodobný hrubý výdělek nikdy nemůže klesnout pod hranici minimální mzdy, která od počátku roku 2019 činí 79,80 Kč na hodinu.
Navrhované změny při výpočtu dovolené by měly být zavedeny do praxe s rokem 2021. Do té doby se zcela jistě stanou námětem ještě mnoha diskuzí. Avšak snahu spravedlivě rozdělit dovolenou mezi zaměstnance jim nelze upřít.