S létem přichází nové změny v oblasti výplaty nemocenské, takže když onemocníte, budete na tom mnohem lépe než doposud. Posledních deset let platilo, že první tři dny jste marodili úplně zadarmo, což se zejména u nemocí krátkodobého charakteru projevilo jako velmi neefektivní. Některé firmy sice nabízí svým zaměstnancům možnost využití tzv. sick days, ale ne všude je toto pravidlem. V případě menších zdravotních obtíží lidé raději chodili do práce a roznášeli tak dál bacily kolem sebe, a nebo si brali raději dovolenou. Utíkat k lékaři pro neschopenku stejně nemělo žádný smysl a z hlediska financí to bylo značně nevýhodné. Od 1. července 2019 je ale všechno jinak, karenční doba je zrušena a firmy opět musí nemocným zaměstnancům proplácet i první tři dny pracovní neschopnosti. Otázka je, nakolik tento znovu zavedený systém obnoví řady simulantů, kteří se budou snažit z něj vytěžit. Když totiž vláda v minulosti karenční dobu zavedla, výrazně poklesl počet nemocných zaměstnanců ve firmách a prodloužila se průměrná doba marodění. Ale zase na druhou stranu došlo k tomu, že lidé chodili do práce nemocní, často se začínající chřipkou, což se projevilo také na kvalitě jejich práce. Nehledě na to, že potom třeba v jedné kanceláři postupně onemocněli i další kolegové. Jaké je tedy lepší řešení?
Karenční doba se ruší
Karenční doba byla vládou zavedena v roce 2008 a jejím hlavním cílem bylo zabránit předstírání nemocí a následnému zneužití nemocenského systému. Kdo v tom uměl chodit, byl na neschopence velmi často. Praxe ovšem ukázala, že i toto opatření má své mouchy a vláda se opět vrátila k původnímu způsobu výplaty náhrady mzdy v době nemoci. Avšak zaměstnavatelé i lékaři se obávají, že si lidé budou chodit pro neschopenku někdy úplně zbytečně. Zaplní se čekárny a vzroste administrativa s tím spojená.
Doposud platilo, že první tři dny nemoci nedostal zaměstnanec ani korunu. Bylo tedy kolikrát lepší vzít si dovolenou a chřipku nebo nachlazení vyležet doma v posteli. O peníze jste nepřišli a zdravotně jste se dali do kupy. Zaměstnavatelé vypláceli náhradu mzdy teprve až od čtverého dne pracovní neschopnosti, avšak na vyléčení rýmy stačí jen pár dnů a jste zase fit. Pokud jste ale onemocněli na delší dobu, pak vám po patnácti dnech nemoci začala nemocenskou vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení.
Od července nové změny
Podle schválené novely zákoníku práce je karenční doba od 1. července 2019 zrušena. Firmy musí zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy na neschopence opět od prvního dne nemoci. Stejně jako doposud se výše náhrady mzdy počítá jako 60 % vyměřovacího základu (hrubá mzda zkrácená tzv. redukčními hranicemi) a zaměstnavatelé ji budou vyplácet do 14. dne nemoci. Od 15. dne přebírá výplatu nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení.
Přestože se všeobecně hovoří o prvních třech dnech nemoci, soboty, neděle ani svátky se do něj nepočítají. Ve skutečnosti se jedná jen o dny, které by byly jinak pro konkrétního zaměstnance pracovními dny. Jestliže pracujete v klasickém týdenním režimu (po – pa), náleží vám náhrada mzdy za běžné pracovní dny od pondělí do pátku. Pokud však pracujete na směny, v rámci neschopenky dostanete náhradu mzdy za první tři pro vás pracovní dny, přičemž se nemusí jednat o dny, které jdou podle kalendáře hned po sobě. To znamená, že vám náleží náhrady mzdy za první tři naplánované pracovní směny, které byste jinak museli odpracovat, ale kvůli nemoci jste nemohli. Pro přesnost je ještě třeba dodat, že mezi tyto pracovní dny se počítají i víkendy a svátky, které by jinak byly pro zaměstnance normálními pracovními dny.
Firmám vzrostou náklady
Zrušení karenční doby znamená v každém případě pro zaměstnavatele vyšší náklady na výplatu náhrad za pracovní neschopnost. Navíc stojí za úvahu, zda budou muset firmy za nemocné zaměstnance přijmout dočasné brigádníky nebo zaplatit přesčasy, protože zkrátka v některých provozech práci za nepřítomné zaměstnance někdo odvést musí. Tím ovšem dále rostou firmám náklady nahoru. Proto stát jako určitou kompenzaci zavádí další novinku, a to snížení odvodu na nemocenské pojištění o 0,2 pojistného bodu. Doposud zaměstnavatelé odváděli 25 % z vyměřovacího základu, nově odvedou 24,8 %. Předpokládá se že, že tento vstřícný krok celkově uspoří firmám až tři miliardy korun.
Klesne pojistné pro OSVČ
Snížené odvody na nemocenské pojištění se netýkají jen velkých společností, ale i všech osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které se dobrovolně přihlásily k nemocenskému pojištění. Odvody nemocenského pojištění totiž nejsou ze zákona povinné. Snížením odvodů z 2,3 % na 2,1 % klesne od 1. července 2019 minimální pojistné z dosavadních 138 Kč na 126 Kč. Avšak nic se nemění na tom, že na nemocenské dávky od státu mají stejně jako zaměstnanci nárok teprve až od 15. dne nemoci. Prvních 14 dnů nemoci nedostávají nic, jelikož by vlastně museli platit sami sobě.
O kolik si polepší zaměstnanci?
Z provedených průzkumů je patrné, že konec karenční doby se dotkne zejména dělnických profesí. Z běžné praxe je patrné, že manažeři a vůbec lidé na vyšších pracovních pozicích příliš nestonají. Nejvíce nemocných je mezi dělníky. Celá řada společností také dnes nabízí v rámci zaměstnaneckých benefitů tzv. sick days, kdy si zaměstnanec může v případě nemoci vzít den volna bez nutnosti návštěvy lékaře a dostane mzdu v plné výši. V případě krátkodobých nemocí je tento způsob pro firmy mnohem výhodnější a v konečném výsledku je vyjde podstatně levněji.
Nejvyšší nemocnost je mezi zaměstnanci v automobilovém průmyslu, kdy jeden člověk stoná průměrně 12,1 dne. A také čím je větší firma, tím déle zůstávají lidé doma. U velkých podniků nad 600 zaměstnanců jsou lidé v průměru o více než tři dny za rok déle nemocní než v malých firmách do 200 zaměstnanců.
Na kolik peněz máte nárok?
- 1 – 14 den nemoci proplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, kterou má sice každý zaměstnanec stejnou, ale státem jsou stanovené určité redukční hranice. Máte-li v posledním kalendářním čtvrtletí příjem do 190,75 Kč na hodinu, pak je redukční hranice stanovena na 90 %. Například: s hodinovým platem 150 Kč se základ pro náhradu mzdy bude počítat ze 135 Kč. Náhrada mzdy představuje 60 % z této snížené částky, takže zaměstnavatel vám vyplatí náhradu 81 Kč.
- Od 15. dne nemoci začne Česká správa sociálního zabezpečení vyplácet nemocenské dávky. Výpočet vychází z průměru hrubých příjmů za uplynulý rok přepočítaných na den. Zároveň se počítá jako 60 % z těchto příjmů, které opět snižují redukční hranice. Nemocenské dávky se na rozdíl od náhrady mzdy vyplácí za každý kalendářní den (tedy i víkendy a svátky). Na druhou stranu ovšem na každý den připadá méně peněz než u náhrady mzdy.
- Od 31. dne nemoci vám náleží 66 % denní hrubé mzdy
- Od 61. dne nemoci vám náleží 72 % denní hrubé mzdy
- Maximálně můžete být na nemocenské 380 dnů
Kdy bude elektronická neschopenka?
Původní návrh počítal s příchodem léta také se zavedením elektronické neschopenky, ale nakonec byla její realizace posunuta na 1. leden 2020. Ta má zaměstnavatelům umožnit nejen lepší kontrolu nad svými pracovníky, ale současně zrychlit komunikaci mezi lékařem, zaměstnancem a zaměstnavatelem. Když lékař zadá do elektronického systému informaci o pracovní neschopnosti pacienta, přes Českou správu sociálního zabezpečení pak mohou zaměstnavatelé požádat o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.
Zrušení karenční doby je obzvlášť pro zaměstnance s nízkými příjmy velmi vítanou změnou. Z mnoha důvodů si třídenní výpadek mzdy nemohli dovolit, a tak raději chodili nemocní do práce. Praxe teprve ukáže, zda opět stoupne krátkodobá pracovní neschopnost či nikoli.