Období letních prázdnin je pro řadu studentů jedinečnou příležitostí, jak si vydělat nějakou korunu. Někteří odjíždí za prací do zahraničí, jiní zůstávají v domácích podmínkách a snaží se najít vhodnou práci v nejbližším okolí. Vše má svá pro a proti. Zahraniční brigády jsou možná lákavé vyšší vidinou zisku, avšak v tomto případě je třeba také zohlednit nemalé náklady na přechodné ubytování, stravu a dopravu. Zato brigáda v Česku nevyžaduje žádnou počáteční investici, stačí se jen dopravit do práce, což lze v létě třeba i na kole. Přitom ani to není nutné. Nabídka práce, co se týče studentských brigád, se za posledních deset let poměrně změnila. Typické práce v zemědělství (sběr ovoce, zeleniny, výpomoc v lese,…) a jiné manuální práce vystřídaly i mnohem více kvalifikované pozice. Bez problému můžete své dovednosti prokázat v administrativě, v call centrech, atd. Obzvlášť vysokoškoláci mohou nalézt uplatnění přímo v oboru, který studují. Středoškoškolští studenti zase vykonávají podstatně jednodušší práci například v supermarketech nebo řetězcích rychlého občerstvení a to jen z toho důvodu, že jim ještě nebylo osmnáct let. Ať už se rozhodnete pro jakoukoli brigádu, každý studentský přivýdělek má svá pravidla a je třeba ho ošetřit správnou smlouvou. Na co si dát tedy pozor?
Kdy můžete poprvé na brigádu?
Sehnat brigádu na poslední chvíli není až tak velký problém, ale mnoho studentů se po vhodných pracovních pozicích začíná poohlížet již po Vánocích. Zajistit si práci s předstihem je určitě rozumné. A začít můžete hned, jakmile dovršíte patnácti let. Avšak má to malý háček. Jako patnáctiletá osoba můžete sice podepsat pracovní smlouvu, ale podmínkou nástupu do práce je ukončení povinné školní docházky. Z toho důvodu lze brigádu vykonávat nejdříve v létě mezi základní a střední školou. Povinná školní docházka je splněna již uplynutím období školního vyučování (1. září – 30. června) ve školním roce, v němž je dokončen poslední rok povinné školní docházky, a to i přesto, že školní rok končí k datu 31. srpna. Pracovněprávní vztahy lze tedy sjednávat s dnem nástupu do práce už od 1. července.
Zákoník práce pro mladistvé a jejich zaměstnavatele však stanoví některá omezení. Mladiství mohou vykonávat pouze práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a poskytnout jim při práci zvýšenou péči. U zaměstnance mladšího 18-ti let nesmí délka pracovní doby v jednotlivých dnech přesáhnout osm hodin a ve více pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby překročit v souhrnu 40 hodin týdně. Současně mladiství nemohou pracovat přesčas, ani v noci. Stejně tak nelze s nimi uzavřít dohodu o tzv. hmotné odpovědnosti. To lze nejdříve v den, kdy je dosaženo 18-ti let věku.
Jakou uzavřít smlouvu?
Pokud chcete pracovat jako brigádník neboli dočasný zaměstnanec, je nejvhodnější a nejsnazší formou zaměstnání prováděné na základě dohody o provedení práce (DPP). Ta dokáže výdělek z období letních brigád a sezónních prací dostatečně ošetřit. Dohodu o provedení práce s vámi musí zaměstnavatel uzavřít písemně a rozsah práce nesmí v kalendářním roce překročit 300 hodin.
Dohoda o provedení práce (DPP) je pro obě strany (brigádníka i zaměstnavatele) pro případ příležitostných zaměstnání ideální pracovně právní vztah:
- u jednoho zaměstnavatele lze v kalendářním roce odpracovat až 37,5 běžných pracovních dnů
- každý pracovní den se počítá jako 8 hodinová pracovní směna
- v kalendářním roce se tak jedná až o 7,5 běžných pracovních týdnů
Přitom mezi týmž zaměstnavatelem a vámi může být v jednom kalendářním roce sjednáno i několik dohod o provedení práce, třeba opakovaně, avšak, jak už bylo zmíněno, pouze za podmínky, že rozsah práce v nich dohromady nepřesáhne více jak 300 hodin za kalendářní rok.
Jak správně formulovat dohodu o provedení práce?
Dohoda o provedení práce vyhovuje oběma zúčastněným stranám, jelikož je dostatečně chrání po právní stránce. V dohodě musí být uvedena zejména doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Může se jednat o dobu určitou nebo neurčitou (například – třeba jen srpen 2018). Když je dohoda o provedení práce uzavřena na dobu neurčitou, pak je možno ji kdykoli vypovědět, jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance, bez udání důvodu, ovšem s patnáctidenní výpovědní lhůtou. Ta běží ode dne, kdy byla výpověď písemnou formou doručena druhé smluvní straně.
Dohoda o provedení práce by měla blíže specifikovat sjednané práce, jasně vymezit pracovní úkol, případně uvést předpokládaný rozsah práce. Dále je nutno stanovit výši odměny a podmínky jejího poskytování. Pokud si nedohodnete výši odměny a není jasně a srozumitelně uvedena ve smlouvě, pak máte nárok pouze na minimální mzdu.
Co určuje hranice 10 000 Kč?
Dohoda o provedení práce má svá jasně daná pravidla, která do jisté míry ovlivňuje také maximální limit 10 000 Kč. Ten rozhoduje o tom, zda budete pojištěni či nikoli. Pokud měsíční odměna z dohody o provedení práce nepřesáhne hranici 10 000 Kč, pak se vám z výdělku nestrhává zdravotní ani sociální pojištění. To platí i tehdy, jestliže máte příjmy do 10 000 Kč u několika zaměstnavatelů současně. Veškeré příjmy se u každého zaměstnavatele hodnotí zvlášť. Jiné to je ale v případě, pokud vykonáváte práci u jednoho a téhož zaměstnavatele na základě více dohod o provedení práce s odměnou do 10 000Kč. Potom se výše odměn sčítá dohromady, takže když je součet všech výdělků vyšší než 10 000 Kč, zaměstnavatel vám z celkového výdělku strhne zdravotní i sociální pojištění.
Pojistné odvody zakládají účast na nemocenském pojištění
Pokud tedy vyděláváte měsíčně více jak 10 000 Kč a je vám strháváno povinné pojištění, zároveň jste účastni na nemocenském pojištění a máte za stanovených podmínek nárok na nemocenské zabezpečení. V případě dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu vám náleží nemocenská. Avšak jen v těch kalendářních měsících, které spadají do doby trvání dohody o provedení práce a kdy vám byl započítán výdělek vyšší než 10 000 Kč.
Daň z příjmu
Kromě odvodů na zdravotní a sociální pojištění podléhají veškeré výdělky také dani z příjmů. Z peněz, které si vyděláte, byste měli odvést daň ve výši 15 %. Avšak zároveň ale platí, že jako student máte nárok na daňové úlevy: slevu na poplatníka a slevu na studenta. To se v praxi velmi často projeví tak, že výsledná daň je nulová. Slevu na studenta lze uplatnit až do dovršení 26 let věku. V zásadě stačí, abyste zaměstnavateli podepsali růžový formulář s názvem Prohlášení poplatníka k dani z příjmu a doložili potvrzení o studiu. Přitom ale toto prohlášení můžete podepsat každý měsíc jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud byste však během léta stihli vystřídat několik zaměstnavatelů, zpravidla se nevyhnete podání daňového přiznání.
Mzdy brigádníků neustále rostou
Celorepublikový průměr růstu mezd je necelých pět procent a s tím samým můžete počítat i u nekvalifikovaných a brigádnických pozic, kde mzdy rostou nejrychleji. Na druhou stranu stále panují rozdíly mezi výdělky v Praze a ostatních krajích, často se jedná až o dvojnásobek. Také záleží na konkrétní firmě a atraktivitě dané práce. Proto se dá očekávat, že s rostoucí ekonomikou budou mzdy brigádníků stoupat i nadále
A kde najít dobrou brigádu? Nejlépe na sociálních sítích. Doba se posunula kupředu, a tak na klasických inzertních portálech jen stěží zavadíte o atraktivní pracovní pozici.