Matky samoživitelky to nemají v životě dvakrát jednoduché. Každodenní starosti kolem dětí a zajištění finančních prostředků jim mnohdy přidávají vrásky na čele. Často počítají každou korunu a rodinný rozpočet je napjatý k prasknutí. Jakýkoli náhlý výpadek příjmů může mít dalekosáhlé následky. Proto je také pravidelná platba alimentů nepostradatelnou součástí jejich finančního rozpočtu.
Když otec dítěte přestane výživné platit, matky samoživitelky se rázem ocitají v nelehké ekonomické situaci. Jak takovou situaci řešit? Mnohdy jsou pak odkázány na finanční výpomoc od rodiny. Když ale ani s ní nemohou počítat, přichází na řadu půjčka. Neúnosná míra zadluženosti však může dovést matku samoživitelku do začarovaného kruhu, z něhož není úniku. Jaké tedy zvolit řešení?
Vláda si je plně vědoma toho, kolik problémů může způsobit neplacení alimentů v termínu. Proto ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s návrhem tzv. náhradního výživného, kdy alimenty místo rodiče neplatiče zaplatí stát. Jak tento nový zákon bude fungovat v praxi? A kdy vejde v platnost? Pojďme si to trochu objasnit.
Náhradní výživné na nezaopatřené dítě
O modelu zálohovaného výživného se diskutuje už od roku 2005, tedy celých 15 let. Tento společenský problém se dotýká všech rodičů samoživitelů (matek i otců). Část z nich nedostává soudem stanovené alimenty vůbec a část velice nepravidelně. Každý rok je podáváno asi 8 000 trestních oznámení kvůli neplacení výživného. Avšak i tento fakt sám o sobě problém neřeší. Peníze v rodinné kase prostě chybí. Děti rostou a jejich životní náklady nelze přehlédnout.
Proto vznikla myšlenka, že by stát mohl matkám samoživitelkám a otcům samoživitelům hradit obtížně vymahatelné výživné. Návrh zákona o náhradním výživném na nezaopatřené dítě už vláda schválila. Pokud ho včas schválí také Parlament, měl by podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové vejít v platnost od července příštího roku (2021). Původně byl sice termín stanoven na počátek roku 2021, ale k tomuto datu se už nestihnou tyto legislativní změny prosadit. Náhradní výživné by mělo být zavedeno do praxe jako nová sociální dávka.
V současné době samozřejmě existuje k vymáhání výživného celá řada zákonných možností, problém je však v jejich časové náročnosti a velké administrativě. Rodiče samoživitelé, kteří musí řešit, kde sehnat chybějící finanční prostředky, nemají již dostatek času a energie na řešení dalších právních záležitostí. V podstatě se tak dostávají do patové situace.
Kdo má nárok na náhradní výživné?
Náhradní výživné bude vypláceno matkám samoživitelkám a otcům samoživitelům při splnění zákonem daných podmínek. Především musí k vymáhání dlužného výživného sami aktivně přispět. A to tak, že jako oprávněný rodič podají na rodiče, který na dítě nepřispívá, návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí. Nárok zůstane zachován i v případě, že byl výkon rozhodnutí či exekuce zastaven z důvodu nemajetnosti dlužníka. Snahou ministerstva tedy je, aby rodiče, jenž jsou neplacením alimentů postiženi, aktivně přispěli k řešení nelehké situace.
Původní návrh počítal s podmínkou podání trestního oznámení, ale nakonec od ní bylo upuštěno. Argumenty, že by povinné podání trestního oznámení ještě více prohloubilo již tak napjaté vztahy mezi rodiči, nakonec nalezly pochopení. V některých rodinách by se konec konců mohly projevit i ve výchově dítěte, což jistě není žádoucí.
Podle právníků má právě náhradní výživné pomoci zejména tam, kde se nedaří vymoci alimenty běžnými zákonnými nástroji, které jsou k dispozici nyní. Například se jedná o exekuci. Schválený návrh zákona rovněž nepočítá s tím, že by oprávněný rodič musel mít příjem pod hranicí průměrné mzdy.
Náhradní výživné každé čtyři měsíce
Nárok na náhradní výživné bude posuzováno každé čtyři měsíce na období čtyř kalendářních měsíců, za které se nárok prokazuje a uplatňuje. Jestliže bude rodiči samoživiteli nárok přiznán, musí každé čtyři měsíce úřadu práce dokládat, že mu dlužné výživné rodič nezaplatil. A to vždy do konce prvního měsíce následujícím po oněch čtyřech dlužných měsících. Takže například dlužné výživné za leden až duben, musíte prokázat do konce května. V případě, že tak neučiníte, výplata náhradního výživného bude zastavena.
Kde uplatnit nárok na náhradní výživné?
Žádost o náhradní výživné lze podat prostřednictvím formuláře na krajské pobočce Úřadu práce České republiky. Formulář žádosti bude k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Na posouzení žádosti má pak úřad práce 30 dní a vydá písemné rozhodnutí o přiznání či nepřiznání sociální dávky.
K žádosti o náhradní výživné je nutno doložit:
- vykonatelný rozsudek soudu o určení výše alimentů
- doklad prokazující nezaopatřenost dítěte
- informace o podaném návrhu na exekuci či soudním výkonu rozhodnutí (identifikace dlužníka, spisová značka)
- způsob výplaty náhradního výživného (poštovní poukázka, bankovní účet)
Součástí žádosti o náhradní výživné by mělo být také čestné prohlášení, že výživné nebylo hrazeno, a to ani částečně. Pokud došlo k jeho částečné úhradě, je nutno tuto skutečnost prokázat příslušným dokladem. Je-li výživné vymáháno v zahraničí, pak je potřeba doložit příslušný doklad, že byl podán návrh na výkon rozhodnutí příslušnému orgánu v zahraničí.
Náhradní výživné bude oprávněnému rodiči vypláceno maximálně po dobu 24 měsíců, tedy dva roky. Nárok na něj zanikne rovněž v případě, že dítě přestane spadat do kategorie “nezaopatřené dítě”. Prozatím není stanoveno, jak se bude postupovat v situaci, kdy skončí období dvou let a dlužník nebude stále výživné platit.
Vyplacené náhradní výživné bude potom stát vymáhat od povinného rodiče prostřednictvím úřadu práce a pohledávka na výživné přejde na stát. Stát se tak zapojí do probíhajícího exekučního řízení s dlužníkem.
Povinnosti oprávněného rodiče samoživitele:
- písemně informovat úřad práce o všech změnách rozhodných pro trvání nároku na dávku, a to nejpozději do 8 pracovních dnů
- na výzvu úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodující pro trvání nároku na dávku (zpravidla ve lhůtě 8 dnů neurčí-li úřad jinak)
Jak bude náhradní výživné vysoké?
Náhradní výživné by mělo být vypláceno ve stejné výši, v jaké je určil druhému rodiči soud. Avšak maximální výše alimentů je stanovena na částku 3000 Kč. Nastane-li případ, že rodič platí alimenty jen částečně, stát samoživiteli doplatí soudem určenou částku. Když například soud určí alimenty na dítě 2 000 Kč, stát vyplatí na náhradním výživném těchto 2000 Kč. Pokud jsou ale alimenty ve výši třeba 5 000 Kč, stát zaplatí maximálně 3 000 Kč.
Podle původního návrhu měla být maximální částka náhradního výživného stanovena jako určité procento průměrné mzdy, ale nakonec se koalice shodla na stropu 3 000 Kč.
Jestliže by došlo k neoprávněnému vyplacení náhradního výživného, ať už v plné výši či jen částečně, pak má oprávněný rodič za povinnost tuto částku vrátit. Neprávem přijatá částka může být také nadále srážena z náhradního výživného vyplaceného v následujících měsících a o této skutečnosti rozhoduje úřad práce.
Náhradní výživné má být vypláceno jednou měsíčně v pravidelných dávkách, a to vždy v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který vznikl oprávněnému rodiči nárok. Nejdříve ale může být vyplaceno za kalendářní měsíc, v němž byla podána žádost.
Potřebujete zvýšit výživné?
Rozvod není zdaleka nic příjemného, a tak se může stát, že při soudním jednání o stanovení výše výživného se smíříte s nižší částkou, jen abyste měli vše za sebou. Jenomže, dítě roste, začne třeba chodit do školy a náklady se prostě zvyšují nahoru. A nebo se zásadně změní finanční situace druhého rodiče. V takovém případě se buď rodiče dokážou vzájemně dohodnout mezi sebou, ale většinou rozumná dohoda nevede k žádnému výsledku. Pak nezbývá nic jiného, než podat na soud návrh na určení výše výživného. S jeho sepsáním vám může pomoci odbor sociální péče (OSPOD), který působí jako sociálně právní ochrana dětí.
V rámci probíhajícího soudního řízení má potom soud zajistit dítěti stejnou životní úroveň jako mají jeho rodiče, přihlédnout k jeho oprávněným zájmům a zohlednit výdělkové a majetkové poměry rodičů.
Změnu o výši výživného může podat kdokoli z rodičů vždy, když dojde ke změně okolností, za kterých se výživné určovalo. Výživné může být nejen zvýšeno, ale i sníženo. Důvodem ke zvýšení alimentů může být třeba jen nástup dítěte do mateřské školy. Naopak o snížení může povinný rodič požádat, jestliže se například nepříznivě změní jeho zdravotní stav, majetkové poměry, případně mu vznikne nová vyživovací povinnost k dalšímu dítěti. Takže soudem stanovená výše výživného nemusí platit navěky a vždy máte možnost požádat o její úpravu. Změnu nových poměrů je ale nutno prokázat.
Rozvodem u nás končí každé druhé manželství, takže téma alimentů je poměrně aktuální. Není výjimkou, že finanční rozpočet v neúplných rodinách je mnohdy na hraně a jakýkoli výpadek příjmů ho dokáže pěkně rozhodit. Proto je možnost náhradního výživného rodiči velmi vítána.
Ke zpracování údajů rozhodných pro přiznání dávky náhradního výživného zřídí ministerstvo práce a sociálních věcí speciální informační systém. Na úřadech přibudou nová pracovní místa pro přibližně 155 zaměstnanců, kteří se budou starat o celou administrativní agendu a vymáhání pohledávek.