Jedním ze základních ekonomických pojmů je spoření. S trochou nadsázky bychom mohli říct, že se jedná o odvěký princip, který je známý celé přírodě a je proto zcela přirozený a normální. V případě lidí mluvíme poměrně často o spoření financí – v přírodě se však setkáváme se „spořením“, tedy vytvářením určitých zásob, vlastně u veškerých živých organismů.
Nikdy nevíme, co se stane
Vytvářet si rezervy na horší časy je zcela běžná a vysoce praktická záležitost, kterou se rozhodně nevyplatí podceňovat. Jenže zatímco vytvářet si zásoby potravy, respektive tukových polštářů, obstarává příroda za nás (někdy až příliš ochotně), v případě peněz si musíme na spoření myslet většinou sami.
Správné spoření je oříšek
A to už může u některých jedinců představovat kámen úrazů, nebo alespoň určité riziko, se kterým si nevědí rady. I ve spoření se totiž dá napáchat mnoho chyb, a správně spořit, tak to už je doslova kumšt. Není divu, že se tohoto úkolu v průběhu historie (zejména v posledních několika staletích) ujaly nejrůznější finanční instituce, které slibují svým klientům profesionální pomoc a umožňují jim bezpečné uložení jejich finančních rezerv. Banky a spořitelny to však samozřejmě nedělají jen tak ze své dobré vůle (třebaže zcela na počátku nějaký ten dobrý úmysl možná přece jen stál), ve skutečnosti na tom dokážou vydělat nezanedbatelné částky. To však po dnešek necháme stranou.
Jaká částka by to měla být?
Pokud se na spoření podíváme z ekonomického hlediska, pak se jedná o „rozdíl mezi disponibilními příjmy a výdaji na spotřebu“. To znamená, že to, co nespotřebujeme za určité časové období (zpravidla měsíc, případně rok), představuje vlastně naše úspory. S těmi potom můžeme různě nakládat. Pokud svěříme své úspory bance nebo spořitelně a nenecháme je jen tak ležet ladem v matraci, slibují nám banky za odměnu pravidelné připisování úroků. Tím se naše úspory každý měsíc nepatrně zvyšují. Výslednou částku potom používáme například v důchodu. Mít nějaké základní úspory je však velice důležité i pro nenadálé výdaje, například při nutnosti pokrýt škodu na nepojištěném majetku.