Minimální mzda je nejnižší možná odměna za práci, kterou musí zaměstnanec dostat. O její výši rozhoduje vláda, a tak není zcela automatické, že by se každoročně zvyšovala. Například v letech 2007 až 2012 zažila období jisté stagnace, kdy se ustálila na osmi tisících korunách. Od roku 2013 se však politici snaží ročně něco navíc přihodit. Nejvíce vzrostla právě v posledních dvou letech: v roce 2017 zaznamenala navýšení o 1100 Kč, v roce 2018 o 1200. A jaký je výhled do budoucna? V příštím roce 2019 by měla minimální mzda stoupnout o 1500 Kč a v roce 2020 dosáhnout na polovinu průměrné mzdy. S takovým návrhem přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale je otázka, nakolik uspěje. Prozatím je její konečná výše ve fázi vyjednávání. Zastánci růstu minimální mzdy chtějí, aby se lidem vyplatilo spíš pracovat, než zůstávat doma na sociálních dávkách. Z toho důvodu se také životní minimum nemění. Zástupci zaměstnavatelů ale argumentují tím, že nárůst minimální mzdy je velká zátěž pro firmy. Pokud by razantně vzrostly mzdové náklady, byli by nuceni v krajním případě propouštět. Vše tedy záleží na dohodě obou stran.
Minimální mzda nebo zaručená mzda?
Za minimální mzdu pracuje v České republice něco kolem 4 % všech zaměstnanců. V běžné praxi se fakticky jedná jen o minimální mzdu určenou jen pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Pro většinu zaměstnanců platí ale úplně jiná minima, která dle profese určuje tzv. zaručená mzda. Její výše je rovněž stanovena vládou a pod její hranici zaměstnavatel jít prostě nesmí. To se týká nejen zaměstnanců v klasickém zaměstnaneckém poměru, ale vztahuje se i na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Přitom nezáleží, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. Stejně tak není důležité, zda jde o druhé zaměstnání nebo přivýdělek. Nárok na minimální mzdu vzniká v každé práci samostatně. Zaručená mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů nazývaných minimální mzdové tarify. Nejnižší hranici představuje právě minimální mzda, v osmé, nejvyšší skupině dosahuje zaručená mzda dvojnásobek mzdy minimální.
Minimální mzda podle zákoníku práce
Měsíční sazba minimální (zaručené ) mzdy vychází z týdenní pracovní doby stanovené na 40 hodin. Pokud má zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu a současně není odměňován podle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální mzda úměrně odpracované době. Takže například u polovičního úvazku, tedy dvaceti hodin týdně místo čtyřiceti je i minimální mzda poloviční. Jen pro upřesnění je možná dobré uvést, že do této měsíční částky se nepočítají různé příplatky (přesčasy, svátky, víkendy, noční práce, apod.) a ani náhrady mzdy (cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost). Pokud je v konkrétním kalendářním měsíci mzda nižší než stanovené minimum, musí ji zaměstnavatel doplatit do státem stanoveného minima.
Dosáhne minimální mzda poloviny průměrné mzdy?
Ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s novelou zákoníku práce, do něhož zapracovalo i nový valorizační mechanismus. Podle něj se má minimální mzda odvozovat od mzdy průměrné, tedy konkrétně by měla dosáhnout na její polovinu. Při výpočtu by se přitom vycházelo z průměrné mzdy za předcházející rok. Takto navržená valorizační pravidla mohou v praxi přinést souvislý růst minimální mzdy a výhledově třeba v roce 2022 ministerstvo počítá s minimální mzdou 19 500 Kč. Vedle tohoto valorizačního návrhu ministerstvo předložilo konkrétní návrh na zvýšení minimální mzdy pro rok 2019, který počítá s navýšením o 1 500 kč. Minimální mzda by tedy povyskočila na 13 700 Kč, což ale prozatím stále nedosahuje hranice poloviční průměrné mzdy. Tento návrh však zaznamenal velký nesouhlas ze strany zástupců podnikatelů, pro něž je akceptovatelná částka v rozmezí 800 – 1 000 Kč. Navýšení o 1 500 Kč, jak navrhuje ministerstvo, by většině firem zkomplikovalo hospodářský růst.
Jak se projeví zvýšení minimální mzdy?
Vyšší minimální mzda znamená pro zaměstnavatele velkou zátěž, s níž se musí vypořádat. V každé firmě se samozřejmě projeví v podobě vyšších celkových mzdových nákladů: započítat musí daň a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Takže při zvýšení minimální mzdy o 1 500 Kč vzrostou pro firmu mzdové náklady na jednoho člověka na 2010 Kč měsíčně (24 120 Kč za rok). Z toho důvodu se snaží zaměstnavatelé prosadit maximální hranici navýšení minimální mzdy jen o 1 000 Kč, což i tak zvedne náklady podniku na jednoho člověka o 1 340 Kč (16 080 Kč ročně). S tím však odbory zásadně nesouhlasí. Podle nich stanovit nejnižší možný výdělek na 40 % průměru není dostačující a snaží se docílit hranice 50 % průměrné mzdy. To vše je ale věc vyjednávání a dalšího hospodářského rozvoje.
O kolik tedy opravdu vzroste minimální mzda v roce 2019? Odpověď by mělo dát zářijové zasedání vlády, které současně projedná i návrh zavedení valorizačního vzorce.