Letní měsíce prázdnin nejsou jen obdobím příjemného lenošení a krásně prožité dovolené, ale zejména pro studenty příležitostí, kdy si mohou vydělat nějakou korunu. Kolikrát sehnat dobře placenou brigádu opravdu není jen tak, a proto valná většina z nich si atraktivní pracovní příležitosti domlouvá už během zimy a patřičně si ji považuje. Není se tedy čemu divit, když vám firmy v průběhu léta řeknou, že mají plno. Studenti se většinou chopí různé manuální práce, v zemědělství, ve skladě, uplatní se jako obsluha v restauraci, v kuchyni, pekárně, při stánkovém prodeji, apod. Avšak někteří studenti z řad vysokoškoláků dávají přednost brigádě z oboru, který právě studují a není výjimkou, že někdy tato činnost přeroste již v trvalý pracovní poměr, byť i na zkrácený úvazek. Pokud se někomu podaří spojit brigádu s prázdninovým pobytem třeba i v zahraničí, určitě by bylo škoda takové možnosti nevyužít. Mnoho mladých lidí stráví celé prázdniny například sběrem ovoce nebo prací na farmě. Na brigádu může každý člověk starší 15 let, který ukončil povinnou školní docházku. Sice ještě do 18 let podléhá určitým pracovním omezením, přesto je možné vhodnou práci nalézt. Víte ale, jaká pravidla se týkají uzavření pracovní smlouvy? A jak to bude s daněmi a odvody?
Kdy můžete na brigádu?
Přivydělat si mohou dokonce už i žáci základních škol, ale jen pokud se jedná o reklamní, kulturní, uměleckou nebo sportovní činnost. Jinak si musí počkat až do svých 15. narozenin a ukončit povinnou školní docházku. Před dovršením 18. roku věku nesmí pracovní doba přesáhnout 40 hodin týdně, tj. osm hodin denně. Nezletilým je zakázána práce v noci a práce přesčas, přičemž odměna za práci nemůže klesnout pod hranici minimální mzdy. Ta je v roce 2019 stanovena na 79,80 Kč za hodinu (13 350 Kč měsíčně). Studenti většinou se zaměstnavatelem uzavírají dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Zaměstnavatelé mohou zaměstnávat mladistvé zaměstnance (tj. mladší 18 let) pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči.
Nejvhodnější a nejjednodušší formou zaměstnání studenta na brigádě je určitě dohoda o provedení práce (DPP). Na dohodu lze odpracovat u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce až 37,5 běžných pracovních dnů (8 hodinových pracovních směn), tedy až 7,5 běžných pracovních týdnů. Pokud však dohoda o provedení práce s limitem 300 hodin za rok nestačí a byl by lepší poloviční pracovní úvazek, pak je vhodnější dohoda o pracovní činnosti. Jinak zbývá už jen klasický pracovní poměr.
Pojištění a platby
Stejně jako mzda nebo plat z běžného zaměstnání také příjmy z dohody o provedení práce a z dohody o pracovní činnosti podléhají odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní pojištění poníží částku hrubého výdělku o 4,5 %, sociální pojištění sníží hrubý výdělek o 6,5 %. Oproti klasickému zaměstnaneckému poměru je však pro brigádníka platná jedna velká úleva, kdy pojistné neplatíte vy ani zaměstnavatel. Rozdíl je pouze v tom, zda pracujete na DPP nebo DPČ. Jak to tedy je?
Pokud příjem brigádníka pracujícího na DPP u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně, neodvádí se z něj zdravotní ani sociální pojištění. V případě, že pracujete na DPP u několika zaměstnavatelů současně, posuzuje se limit 10 000 Kč u každého z nich samostatně. Když máte u jednoho zaměstnavatele uzavřeno vícero dohod o provedení práce, horní hranice 10 000 Kč platí pro součet měsíčních výdělků z těchto dohod. Bude-li vyšší, odvede se z celé sumy sociální pojištění (včetně nemocenské) i zdravotní pojištění.
Má-li brigádník uzavřenu pracovní smlouvu formou dohody o pracovní činnosti, rozhodující hranicí pro odvody je částka 3 000 Kč, takže zdravotní a sociální pojištění se platí z měsíčního výdělku 3 000 Kč a více. Jestliže si u jednoho zaměstnavatele na DPČ vyděláte méně jak 3 000 Kč za měsíc, žádné pojistné z výdělku odvádět nemusíte. Když pracujete u jednoho zaměstnavatele na více DPČ, pak se opět 3 000 limit vztahuje na jejich součet. Pokud váš příjem vyšší než 3 000 Kč, musíte zdravotní i sociální pojištění platit ze všech těchto dohod. Práce na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) u více zaměstnavatelů znamená, že se limit 3 000 Kč týká každé dohody zvlášť.
Zatímco u platby na zdravotním pojištění rozhoduje skutečně dosažený výdělek, u sociálního pojištění je důležitá také částka uvedená v dohodě o pracovní činnosti: pokud je ve smlouvě sjednána měsíční odměna 3 000 Kč a více, ale skutečný výdělek byl v daném měsíci nižší, sociální pojištění tak jako tak odvést musíte.
Velká výhoda platí pro studenty i v platbách zdravotního pojištění, jelikož za studenty platí pojistné i stát. Když tedy vznikne povinnost v rámci DPP nebo DPČ platit zdravotní pojištění, pojistné se bude vždy počítat jen z opravdového výdělku a není nutné jej doplácet do stanovené minimální výše.
I jako zaměstnanec na DPP jste účastni nemocenského pojištění a máte nárok na nemocenskou v případě dočasné pracovní neschopnosti. Avšak jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž vám byl zaúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši přesahující 10 000 Kč.
Výdělek z dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) podléhá vždy dani z příjmů. Avšak studenti mohou využít různé daňové slevy, které dokážou výslednou daň podstatně srazit dolů nebo úplně vynulovat.
Kolik zaplatíte na dani u DPP?
Pro stanovení výše daně z výdělku u dohody o provedení práce (nebo jejich součtu, pokud máte více DPP u jednoho zaměstnavatele) je rozhodující opět hranice 10 000 Kč. Když váš výdělek nepřesáhne limit deseti tisíc korun, máte na výběr ze dvou variant zdanění. Když podepíšete zaměstnavateli formulář Prohlášení poplatníka daně z příjmů, zdaní vaši odměnu za práci 15% zálohovou daní z příjmů a odečte daňové slevy, na něž máte nárok. Většinou se jedná o základní daňovou slevu na poplatníka, která činí 2070 Kč měsíčně a také daňovou slevu pro studenta ve výši 4020 Kč ročně (studentskou slevu je možno uplatnit naposledy v měsíci, kdy dosáhnete 26 let věku).
Prohlášení poplatníka daně z příjmů je možno v daném měsíci podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Takže když pracujete u více zaměstnavatelů na DPP, výdělek z ostatních dohod do 10 000 Kč bude ponížen o 15% srážkovou daň. Příjem z dohody po odečtení srážkové daně nemusíte nikde vykazovat, avšak tvoří samostatný daňový základ, který můžete dobrovolně zahrnout do daňového přiznání – budete-li mít v kalendářním roce velmi nízké příjmy, získáte sraženou daň zpátky. Když započtete příjmy zdaněné srážkovou daní, budete mít větší možnost využít daňové slevy.
Jestliže je měsíční odměna za práci u DPP (nebo jejich součet u jednoho zaměstnavatele) vyšší než 10 000 Kč, srazí zaměstnavatel 15% zálohu na daň z příjmů. Tato daň se ale počítá ze superhrubé mzdy (hrubý výdělek navýšený o platby na zdravotní a sociální pojištění, které za vás platí zaměstnavatel, a co na pojistném platíte vy sami z hrubého příjmu). Pokud podepíšete u zaměstnavatele formulář Prohlášení poplatníka, při výpočtu daně zohlední slevy, na které máte nárok. Postup je stejný jako u výdělku do 10 000 Kč.
Platba daně u DPČ
Pokud měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti (DPČ) nepřesáhne 2 500 Kč a nepodepíšete u zaměstnavatele Prohlášení k dani, zdaní váš měsíční výdělek 15% srážkovou daní. Příjem z DPČ je potom samostatným daňovým základem, po odečtení srážkové daně není nutno jej nikde uvádět. Avšak tento příjem můžete dobrovolně uvést v daňovém přiznání, a pokud máte v kalendářním roce jen malé příjmy, dostanete sraženou daň zpět. Započtení příjmů zdaněných srážkovou daní vám umožní lépe dosáhnout na daňové slevy stejně jako u DPP. Chcete-li využít příjmy zdaněné srážkovou daní, musíte je zohlednit v daňovém přiznání, které podáte samostatně.
V případě, že zaměstnavateli podepíšete Prohlášení k dani, zdaní se odměna za práci do výše 2 500 Kč měsíčně 15% zálohovou daní. Stejně tak i všechny ostatní odměny nad 2 500 Kč a zaměstnavatel odečte daňové slevy, na které máte nárok.
Když bude váš výdělek u DPČ 3 000 Kč a více, vypočte se patnáctiprocentní daň z příjmů z výdělku navýšeného o povinné odvody zdravotního a sociálního pojištění(tzv. superhrubá mzda).
S koncem kalendářního roku můžete zaměstnavatele požádat o vydání potvrzení o příjmech, abyste mohli výdělek uvést v daňovém přiznání. Pokud jste měli v některém měsíci naráz u dvou zaměstnavatelů příjmy zdaněné zálohovou daní, musíte povinně sami podat daňové přiznání. U příjmu zdaněného srážkovou daní tato povinnost nevzniká. Zaměstnavatel však může zúčtování daně vyřídit za vás, a to v případě, že jste výdělky daněné zálohovou daní od dvou nebo více zaměstnavatelů současně neměli.
Pracovní poměr pro studenty
Studenti starší 18 let samozřejmě mohou uzavřít také klasický zaměstnanecký poměr a nemusí pracovat jen na dohodu. Tuto formu využívají zejména studenti vysokých škol, kteří po dobu studia pracují ve firmě v rámci svého studijního oboru třeba na zkrácený pracovní úvazek. Co se týče odvodů na zdravotním a sociálním pojištění, a daně z příjmů, platí stejná pravidla jako pro všechny osoby v běžném pracovním poměru. Avšak jako bonus navíc máte daňovou slevu pro studenty.