Propustili vás z práce a žádná nová na obzoru? Nechcete-li přijít o peníze, musíte zamířit rovnou na úřad práce a požádat o podporu v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že se její výše počítá z předchozí mzdy u zaměstnavatele a má svoji pevně stanovenou maximální hranici, bude vás zcela jistě zajímat, zda si můžete k podpoře ještě něco přivydělat nebo ne. Případně může nastat situace, že na podporu nemáte vůbec nárok. Co pak? Zákon povoluje uchazečům o zaměstnání finančně si přilepšit v rámci tak zvaného nekolidujícího zaměstnání, které je ošetřeno dohodou o provedení práce (DPP), dohodou o pracovní činnosti (DPČ) nebo jako klasický pracovní poměr. A právě možnost přivýdělku na dohodu o provedení práce brzy skončí. Senátoři v červnu schválili další novelu zákona o zaměstnanosti a v současné době čeká na podpis prezidenta. Jakmile vyjde ve Sbírce zákonů, nabyde účinnosti do patnácti dní, což by mělo proběhnout během letošního léta. Pojďme se tedy podívat na to, jak se zásadním způsobem mění pravidla přivýdělku pro lidi evidované na úřadu práce.
Žádáte o podporu v nezaměstnanosti?
Jestliže máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, doba, po kterou ji budete pobírat je rozlišena podle věku. U lidí do 50 let trvá pět měsíců, u člověka staršího 55 let jedenáct měsíců. V průběhu pobírání podpory se její výše postupně snižuje, začíná na 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním zaměstnání a končí na 45 %. Jestliže dostanete při odchodu ze zaměstnání odstupné, výplata podpory v nezaměstnanosti se odloží a podpůrčí doba se tím zkrátí. Avšak podpora v nezaměstnanosti má každopádně stanovený strop, který v roce 2017 činí 15 660 Kč. V případě, že nesplníte zákonné podmínky pro přiznání podpory, jste vedeni na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a stát vám platí zdravotní pojištění.
Co je nekolidující zaměstnání
Když úřad práce zjistí, že si k podpoře navíc přivyděláváte, jednoduše vám ji sebere. Pokud vám ale nejde o výplatu podpory v nezaměstnanosti a nebo na ni stejně nemáte nárok, a chcete jen, aby vám úřad práce zprostředkoval zaměstnání, máte možnost vydělávat formou nekolidujícího zaměstnání. Při něm vás úřad práce z evidence nevyloučí. Může to být jakékoli zaměstnání, ale má jedno zásadní omezení: nesmíte měsíčně vydělat více jak polovinu minimální mzdy. Ta je pro rok 2017 stanovena na částku 11 000 Kč, takže váš měsíční přivýdělek může být maximálně 5 500 Kč. Přivýdělků můžete mít kolik chcete, ale jejich součet nesmí přesáhnout stanovený limit.
Nejpozději v den nástupu do práce je vaší povinností oznámit tuto skutečnost úřadu práce. Budete totiž muset doložit výši měsíčního příjmu. Jestliže nepřesáhne částku 5 500 Kč, bude za vás stát dále platit zdravotní pojištění. Pokud budete vydělávat víc, budou pro vás stanovena stejná pravidla jako pro každého jiného zaměstnance: stát za vás přestane platit zdravotní pojištění a doba evidence se nebude započítávat jako účast na důchodovém pojištění. Avšak s hledáním nového zaměstnání vám může úřad práce i nadále pomáhat.
Na DPP si nezaměstnaní už nepřivydělají
Nekolidující zaměstnání můžete vykonávat jak na základě běžného pracovního poměru, tak i dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Jenomže práce na DPP nezakládá účast na sociálním pojištění, a proto přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí se zásadní změnou. Vadí mu, že se z práce na DPP sociální pojištění neodvádí, pokud je měsíční příjem nižší než 10 000 Kč.
Přitom je dohodou o provedení práce ošetřeno 95 % nekolidujících zaměstnání. Pro zaměstnavatele jsou takoví pracovníci výhodnější: nemusí za ně odvádět sociální pojištění, ani zdravotní pojištění, které za člověka v evidenci úřadu práce hradí stát. Podle ministerstva tyto podmínky vytváří příznivé prostředí pro výkon nelegální práce, kdy je část mzdy vyplacena na ruku a může tak plně nahrazovat standardní pracovní poměr.
Přestože je hlavním smyslem nekolidujícího zaměstnání krátkodobý přivýdělek, řada nezaměstnaných si tak přivydělává i několik let. Problém je v tom, že člověk, který delší dobu neodvádí sociální pojištění, může narazit při podání žádosti o starobní důchod. Přiznání starobní penze je totiž podmíněno nejen dosažením důchodového věku, ale také dostatečně dlouhou účastí na sociálním pojištění. Evidence na úřadu práce se sice počítá do tzv. náhradních dob pojištění, ale pokud nepobíráte podporu v nezaměstnanosti, sociálka vám započítá pouze tři roky.
Nezaměstnaným se přivýdělek sníží
Kdy novela zákona vstoupí v platnost, zatím nikdo neví, ale pro lidi, kteří budou v tu dobu v evidenci uchazečů o zaměstnání, bude platit přechodné tříměsíční období, kdy budou muset práci na DPP ukončit. Tomu, kdo dál nebude nová pravidla respektovat, hrozí vyškrtnutí z úřadu práce. Nezbývá nic jiného, než se zkusit se zaměstnavatelem dohodnout a práci ošetřit dohodou o pracovní činnosti a nebo zvolit klasický pracovní poměr. V obou případech budete muset ale počítat s nižším přivýdělkem.
Při práci na dohodu o pracovní činnosti platí, že jakmile měsíční příjem přesáhne 2 500 Kč, musí se z výdělku odvést sociální i zdravotní pojištění. Zálohy na sociální pojištění dělají celkem 31,5 %, zdravotní pojištění počítá s částkou 4,5 % z hrubé mzdy (jako státní pojištěnec nemáte povinnost doplatit pojištění do jeho minimální výše). To tedy v praxi znamená, že zákonem povolený limit pro výdělek při nekolidujícím zaměstnání (5 500 Kč) se sníží o povinné odvody a váš čistý příjem bude o několik stokorun nižší. V případě dohody o provedení práce (DPP) by vám zůstala celá částka, tj. 5 500 Kč.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží nezaměstnané neustále motivovat k aktivnímu hledání nové práce. Ne vždy se ale jedná o případná omezení, právě naopak. Na konci minulého roku zavedlo nová opatření, která můžou lidem bez práce výrazně pomoci.