Od poloviny příštího roku dostanou marodi zaplacené již první tři dny pracovní neschopnosti. Vláda totiž schválila návrh sociálních demokratů o zrušení karenční doby, tudíž dojde ke změně pravidel při výplatě nemocenské. V současné době platí, že první tři dny nemoci marodíte zadarmo, od čtvrtého do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel a od patnáctého dne přichází na řadu nemocenská od státu. Karenční dobu zavedla vláda v roce 2008, jejímž hlavním cílem bylo vytvořit opatření snižující počet neschopenek a tím pádem i lidí, kteří se snaží nemocenský systém zneužít. Neustálé snahy poslanců ČSSD o znovuzavedení karenční doby teprve letos našly tu správnou odezvu. Podle předkladatelů návrhu má proplacení náhrady mzdy už od prvního dne nemoci zlepšit sociální situaci zaměstnanců s nízkými příjmy, matek samoživitelek a invalidů. Řada lidí na trhu práce velmi často řeší dilema, zda přijmout práci za minimální mzdu a nebo raději zůstat doma bez práce a pobírat dávky hmotné nouze. Jak se tedy změny ve výplatě nemocenské dotknou rodinného rozpočtu a o kolik si polepšíte?
Jak vysoká je náhrada mzdy?
Když onemocníte, za první tři dny nemoci nedostanete vůbec nic. Teprve od čtvrtého dne se dočkáte náhrady mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Ta se však týká jen zaměstnanců, za které firma platí nemocenské pojištění, živnostníci na ni nárok nemají. Zaměstnavatel počítá náhradu mzdy jako 60 % denního průměrného hodinového výdělku, který se ale následně snižuje podle redukčních hranic. V praxi potom výpočet vypadá následovně: součet hrubých příjmů za poslední čtvrtletí se vydělí počtem odpracovaných hodin a na výsledek se uplatní redukční hranice.
Redukční hranice pro rok 2018 je stanovena takto:
- z částky do 175 Kč se započítá 90 %
- od 175 Kč do 262,33 Kč se započítá 60 %
- od 262,33 Kč do 524,65 Kč se započítá 30 %
- nad částku 524, 65 Kč se nepřihlíží
Z výsledné částky redukovaného průměrného hodinového výdělku se potom vypočítá 60 % a výsledná suma se vynásobí počtem dní pracovní neschopnosti. Když bude například v pracovní neschopnosti zaměstnanec s průměrnou hrubou hodinovou mzdou 150 Kč, od příštího roku by si polepšil o necelé dva tisíce korun (s přihlédnutím k výši redukční hranice platné pro letošní rok).
Zvednou se firmám náklady?
Jak už bylo řečeno, důvodem zavedení karenční doby mělo být zamezení zneužívání nemocenského systému. Ze statistických údajů za poslední roky lze konstatovat, že svůj účel skutečně splnilo a krátkodobých neschopenek výrazně ubylo. Proto se proti zrušení karenční doby dlouhodobě staví firmy a zaměstnavatelé. Podle nich opět dojde k nárůstu nemocnosti a kromě toho největší obavy plynou z rostoucích nákladů na jednotlivé zaměstnance. Avšak stát přichází se vstřícným krokem v podobě snížení částky, kterou musí zaměstnavatel odvádět za každého zaměstnance na nemocenském pojištění. Přitom ani účet nemocenského pojištění nezaznamená žádné ztráty, jelikož je každoročně v přebytku. To znamená, že státní kasa sice na nemocenském vybere méně, ale nikdo nakonec tratit nebude.
Kolik činí nemocenská?
Pokud vás lékař ani po čtrnácti dnech nemoci neuzná práce schopným, přebírá štafetu za zaměstnavatele stát a marodům vyplácí nemocenskou. Peníze na její výplatu se přitom čerpají z nemocenského pojištění, na kterém se podílí jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec částí svojí hrubé mzdy.
Na nemocenské dejte pozor na kontroly
Marodící zaměstnanci musí dodržovat režim dočasně práce neschopného, jinak přijdou o peníze. Kontrolovat, zda stonáte podle předpisů, chodí pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení, případně i zaměstnavatel. Od loňského roku můžou ale u nemocného zazvonit také zaměstnanci z úřadu práce, kteří se zaměřují zejména na své klienty, což jsou lidé evidovaní jako uchazeči o zaměstnání. Pokud totiž uchazeč o práci doručí úřadu práce neschopenku, nemusí rázem plnit povinnosti vyplývající z pobytu v evidenci: docházet na pravidelné schůzky s pracovníky úřadu a pracovní pohovory. A této možnosti právě někteří nezaměstnaní velmi rádi využívají ve svůj prospěch.
Porušení léčebného režimu pro uchazeče o zaměstnání
Evidence na úřadu práce zajišťuje nezaměstnaným lidem alespoň minimální sociální zázemí, ať už v podobě výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo později sociálních dávek. Když si navíc obstaráte neschopenku, vyhnete se všem povinnostem uchazeče o zaměstnání. A právě zneužití těchto pravidel se snaží pracovníci úřadu práce kontrolami zamezit. Když vás totiž nachytají při porušování léčebného režimu, hrozí vyřazení z evidence. Tím pádem okamžitě přijdete o podporu v nezaměstnanosti nebo o sociální dávky a stát přestane hradit zdravotní pojištění.
Přitom o porušení léčebného režimu se jedná už v momentě, kdy se nemocný nezdržuje na adrese, kterou si nechal zapsat do neschopenky (nemusí jít o adresu trvalého bydliště). Výjimkou jsou samozřejmě vycházky povolené lékařem, jež mají předem stanovený rozsah, a to maximálně šest hodin denně. Ty si můžete po dohodě s lékařem rozložit do několika časových úseků. I přesto se kontroloři běžně setkávají s tím, že lidé léčebný režim nedodržují. Při takovém zjištění ale jednají nekompromisně a dotyčnou osobu vyřadí z evidence uchazeče o zaměstnání.
Novela zákoníku práce, která má opět zavést proplácení prvních třech dnů nemoci, by měla vejít v platnost 1. července 2019. Do té doby stále platí současná pravidla. Nakolik se zrušení karenční doby projeví v praxi, ukáže teprve čas.