Zkušební doba v novém zaměstnání: Co je dobré o ní vědět?

Zkušební doba je tu od toho, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel řádně poznali. Ve většině případů bývá jako součást pracovní smlouvy, ale není to zákonná podmínka, takže nemusí být sjednána vůbec. V rámci zkušební doby mají obě strany možnost se rozhodnout, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje a nebo ji chtějí raději ukončit. Ovšem i zkušební doba se řídí jasně danými pravidly. Můžete si během ní vzít dovolenou? A jak to bude, když případně onemocníte? Máte nárok na nemocenskou a nebo vás firma může rovnou propustit? To jsou otázky, na které je určitě dobré znát odpověď. Ve zkušební době zpravidla vyplují na povrch všechny nedostatky, které se mohou objevit na obou stranách. Třeba zaměstnavatel zjistí, že zaměstnanec na danou pracovní pozici nestačí a jeho reálné schopnosti zdaleka neodpovídají informacím při pracovním pohovoru. A nebo přijdete do nové práce a záhy zjistíte, že firma na tom není vůbec dobře a má problémy s dodržením výplatního termínu či s platbou pravidelných faktur. V takových případech se pak mohou spolu zaměstnanec i zaměstnavatel velmi jednoduše rozloučit. Pokud by vám ale zaměstnavatel nabídl jiné pracovní místo a vy byste se rozhodli nabídku přijmout, pak by vše muselo být právně ošetřeno v dodatku k pracovní smlouvě. Avšak tímto nevzniká nárok na jakoukoli novou zkušební dobu. Takové ujednání by bylo v rozporu se zákonem a tudíž neplatné.

Zkušební dobu lze sjednat jen písemně

V případě, že se zaměstnanec a zaměstnavatel spolu dohodnou na zkušební době, musí mít toto ujednání písemnou formu. Jestliže tato podmínka není naplněna, pak je neplatné. Dohoda vymezující zkušební dobu musí být nejpozději sjednána v den, který je stanoven jako termín nástupu do nového zaměstnání. U pracovního poměru, jež vzniká jmenováním na vedoucí pracovní místo, nemusí být zkušební doba sjednána jen formou dodatku k pracovní smlouvě, ale lze ji také ujednat v jiné zvláštní dohodě.  

Délka zkušební doby je stanovena zákonem

Během zkušební doby si firma ujasní, zda má o nového pracovníka opravdu zájem a jeho schopnosti odpovídají konkrétní pracovní pozici. Naopak zaměstnanec zase zjistí, jestli si vybral práci správně a naplňuje jeho představy. Podle zákoníku práce lze sjednat zkušební dobu u běžných pracovních pozic maximálně na tři měsíce, u vedoucích pozic může jít až o šest měsíců.

U pracovní smlouvy na dobu určitou platí, že délka zkušební doby nesmí překročit polovinu sjednaného pracovního poměru. To v praxi znamená, že když podepisujete například pracovní smlouvu na čtyři měsíce, zkušební doba může nejdéle trvat dva měsíce.

Zkušební doba nesmí být ani dodatečně prodlužována. Pokud je tedy od počátku ujednána na dobu dvou měsíců, nemůže být dodatečně prodloužena na tři měsíce. Výjimku tvoří pouze celodenní překážky na straně zaměstnance i zaměstnavatele.

Nemoc ve zkušební době

Ve výjimečných případech se zkušební doba automaticky prodlužuje o neodpracovaný čas a právě pracovní neschopnost je jednou z nich. Takže pokud onemocníte, zkušební doba neskončí v původně sjednaný den, ale pokračuje dál podle délky předchozí překážky v práci.  

V případě nemocenské s vámi nesmí zaměstnavatel v prvních 14 kalendářních dnech nemoci ve zkušební době rozvázat pracovní poměr. Avšak 15. kalendářní den vám už může vyrozumění o ukončení pracovního poměru doručit domů na adresu.

Potřebujete nutně dovolenou?

Co se týče dovolené, není zcela obvyklé, aby si zaměstnanec během klasické zkušební doby trvající tři měsíce hned bral dovolenou. Avšak mohou nastat situace, kdy je to jediná možnost, jak řešit nutnou nepřítomnost v práci. Zákoník práce čerpání dovolené nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. To znamená, že nárok na volno vzniká až po odpracování určité doby. Je-li to nezbytně nutné, záleží především na dohodě obou stran, avšak při nedostatečném počtu odpracovaných dní není povinností zaměstnavatele vám vyhovět.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Vzhledem k tomu, že zkušební doba je prioritně určena k tomu, aby se firma se zaměstnancem navzájem sžila, je také zrušení pracovního poměru ve zkušební době poměrně jednoduché. A to jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Pokud se jedna strana rozhodne, že nechce ve spolupráci dále pokračovat, může pracovní poměr okamžitě ukončit bez jakéhokoli důvodu.

Zrušení pracovního poměru je omezeno třemi podmínkami:

  • pracovní poměr musí být ukončen v době, kdy zkušební doba trvá, tzn., že písemný dokument doručíte druhé straně během zkušební doby
  • zrušení pracovního poměru musí musí proběhnout jen písemnou formou
  • zaměstnavatel nesmí zaměstnanci zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručit během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (pokud se tak stane, je zrušení pracovního poměru dle zákona neplatné)

Pracovní poměr ve zkušební době skončí dnem doručení dokumentu o zrušení druhé straně, pokud v něm není uveden pozdější termín. Pokud zaměstnanec v případě nemoci obdrží zrušení pracovního poměru během prvních 14 kalendářních dnů nemoci, nejenže je neplatné, ale tuto skutečnost musí nahlásit zaměstnavateli a současně podat žalobu k soudu. Pokud tak totiž neučiní a ve stanovené lhůtě ji nepodá, jeho pracovní poměr skončí, i když byl způsob zrušení v rozporu se zákoníkem práce.

Při rozvázání pracovního poměru je nejvhodnějším řešením pro obě strany jeho osobní doručení v písemné formě. Jen tak má zaměstnanec i zaměstnavatel jistotu, že dokument si druhá stana opravdu převzala. Spoléhat se jen na poskytovatele poštovních služeb může vést ke zbytečným problémům.  

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>