Stále více přibývá lidí, kteří nevyjdou se svými příjmy, a tak hledají druhou práci. Chcete-li si k zaměstnání ještě něco přivydělat, pak vás určitě bude zajímat, zda můžete mít dvě zaměstnání na plný úvazek, jestli jste něčím omezeni a za jakých podmínek můžete třeba podnikat. Zaměstnancům jasná pravidla přivýdělku upravuje zákoník práce, ale současně myslí i na zaměstnavatele a snaží se jim zaručit, aby jim jejich vlastní zaměstnanec nekonkuroval. Ke klasickému pracovnímu poměru nebo dohodě o práci si může každý člověk přivydělávat a finančně si tak trochu přilepšit. Vydělat si můžete kolik chcete, v tomto směru zákon žádná omezení neklade. Avšak druhou práci je potřeba nějak formálně ošetřit. Variant existuje několik a každá z nich má svá pravidla a předem stanovené limity. V zásadě byste se měli vyvarovat jedné věci, a to práci ve stejném oboru v jakém podniká zaměstnavatel. Vykonávat ji sice můžete, ale jen po dohodě a písemném souhlasu zaměstnavatele. Když budete vydělávat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel bez jeho souhlasu, může vám dát výpověď. Než se tedy rozhodnete pro druhou práci, je dobré si napřed zjistit co a jak. Jaké jsou tedy nejvyužívanější způsoby přivýdělku k zaměstnání? Pojďme si je rozebrat podrobněji.
Ještě jeden plný úvazek navíc?
Zákoník práce už dávno nerozlišuje pojem hlavní a vedlejší pracovní činnost, proto klidně můžete mít dvě práce na plný úvazek. Podmínkou je, abyste to zvládli. Jedná se zejména o to, jak skloubit časově dvě práce najednou. Ale jde to. Například můžete od rána pracovat jako sekretářka, večer si vzít úklid kanceláří a je celkem jedno, zda to bude ve stejné firmě nebo u jiného zaměstnavatele. Důležité je, abyste byli schopni řádně a včas plnit své pracovní úkoly. Současně je nutno dodržet podmínku, aby oba pracovní poměry neměly stejnou náplň práce a nejednalo se o stejný druh činnosti. Pokud by se totiž jednalo o stejnou činnost, budete vždy potřebovat písemný souhlas původního zaměstnavatele. Pozor ale na jednu věc: udělení souhlasu není pro zaměstnance definitivní výhra. Zaměstnavatel může svůj souhlas kdykoli písemně odvolat současně s odůvodněním změny svého rozhodnutí. Přitom důvody mohou být jakékoli a zaměstnanec pak musí svoji činnost okamžitě ukončit. V opačném případě se může dočkat výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Bez ohledu na to, kolik zaměstnání máte, pro každé z nich platí hranice minimální mzdy, méně vám žádný zaměstnavatel dávat nesmí.
Budete-li mít dvě práce na plný úvazek, budou oba pracovní poměry brány jako hlavní. To znamená, že povinné odvody, zdravotní, sociální pojištění a daň z příjmů bude za vás odvádět zaměstnavatel nezávisle z obou výdělků. Nicméně, slevu na dani můžete uplatnit pouze u jednoho z příjmů. Samostatně a nezávisle u obou pracovních poměrů probíhá také čerpání dávek nemocenského pojištění. Pokud nastane situace, že budete uznáni za práce neschopného jen u jedné z činností, budete čerpat nemocenskou jen z tohoto zaměstnání.
Zcela samostatně se také u každého pracovního poměru posuzuje nárok na dovolenou, odstupné nebo délka výpovědní lhůty.
Zaměstnání a dohoda o provedení práce
Nejčastější formou přivýdělku je činnost na dohodu o provedení práce. Uzavřít ji totiž můžete s libovolným počtem zaměstnavatelů, avšak za podmínky, že ročně odpracujete maximálně 300 hodin. Práce na dohodu má hned několik výhod a v každém případě se vyplatí. V případě, že měsíční odměna za práci nepřesáhne deset tisíc korun, nemusíte platit zdravotní ani sociální pojištění, i když ho za vás neodvádí ani zaměstnavatel. Pokud je hrubá mzda z dohody o provedení práce nižší než 5 000 Kč, zdaní se 15 %. Tato daň je již konečná a tento příjem nemusíte nikde vykazovat. Když hrubá mzda přesáhne 5 000 Kč, 15% daň se odečte jako záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti. Jelikož zálohovou daní daníte dva příjmy (dohodu a zaměstnání), budete muset po skončení roku podat daňové přiznání. Pokud jste dohodu a zaměstnání prováděli pro jednoho zaměstnavatele, roční zúčtování vám provede zaměstnavatel. Když jste ale pracovali pro více zaměstnavatelů současně, daňovému přiznání se nevyhnete. Jestliže hrubá mzda z dohody o provedení práce přesáhne deset tisíc korun za měsíc, odvádí za vás zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění.
Zaměstnání a dohoda o provedení činnosti
Další variantou přivýdělku je dohoda o pracovní činnosti. Tu můžete uzavřít tehdy, jestliže rozsah práce nepřekračuje v průměru polovinu běžné týdenní pracovní doby, to znamená dvacet hodin týdně. Pokud odměna za práci nepřesáhne hranici 2 500 Kč, neodvádí se z výdělku zdravotní ani sociální pojištění. Jakmile vyděláte více než 2 500 Kč, odvody na zdravotní a sociální pojištění podléhají stejným pravidlům jako v případě dohody o provedení práce při překročení desetitisícové hranice. Stejné to je i v případě daňové povinnosti, důležitý je limit 5 000 Kč.
Zaměstnání a podnikání
Pokud se rozhodnete ke klasickému zaměstnaneckému poměru ještě navíc podnikat, budete si muset nejdříve obstarat živnostenský list. Vaše podnikání pak bude posuzováno jako vedlejší činnost. Budete-li však podnikat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel, budete opět potřebovat jeho písemný souhlas. V prvním roce podnikání sice nemusíte odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění, ale budete ho muset doplatit zpětně po odevzdání přehledů pro zdravotní a sociální pojišťovnu. Jeho výše se bude počítat dle vašeho reálného výdělku. Když roční příjem po odečtení výdajů nepřesáhne rozhodnou částku, sociální pojištění nebudete platit vůbec a v následujícím roce ani zálohy. Pro zdravotní pojištění žádná rozhodná částka neexistuje a pojištění doplatíte vždy až po odevzdání přehledu podle skutečně dosaženého zisku. Pro vedlejší činnost neplatí žádný minimální vyměřovací základ jako v případě hlavní činnosti.
Při podnikání v rámci vedlejší činnosti musíte začátkem následujícího roku podat daňové přiznání. Avšak platí jedna výjimka: pokud příjmy z podnikání při zaměstnání nepřesáhnou 6 000 Kč, nemusíte daňové přiznání podávat. V daňovém přiznání můžete kromě daňových paušálů uplatnit i slevy na dani (ty lze uplatnit jen jednou, buď v zaměstnání nebo v podnikání).
Příležitostný přivýdělek
Poslední forma přivýdělku je definována jako příležitostný přivýdělek. Jedná se o činnost, které se věnujete jen výjimečně, nepravidelně. Třeba si čas o času přivyděláte fotografováním, sklizní ovoce, atd. Když v tomto případě příjmy (zisky snížené o výdaje) nepřesáhnou 30 000 Kč ročně, nemusíte je nikde hlásit ani danit. Některou příležitostnou činnost můžete ale provozovat jen na základě živnostenského listu.
Je celkem jedno, zda je pro vás další pracovní úvazek nebo alespoň příležitostná brigáda životní nutností či příležitostí k přilepšení, každý přivýdělek má svá formální pravidla. Pokud nejste zaměstnaní a chcete si přivydělat na mateřské, v důchodu nebo jako student, budete muset dodržet zase trochu odlišné podmínky. Ale to je zcela jiná kapitola.