Někdy se prostě stane, že se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti a nemá na výplaty. Jelikož se mzda vyplácí zpětně, znamená to, že celý předešlý měsíc jste pracovali vlastně zadarmo. Naštěstí na tyto případy myslí zákon o ochraně zaměstnanců. Za zaměstnavatele, který je v insolvenci, může totiž dlužnou mzdu vyplatit úřad práce. Víte ale, jak si o peníze říct? Abyste se žádostí o nevyplacenou mzdu na úřadu práce uspěli, musí být v prvé řadě na vašeho zaměstnavatele podaný insolvenční návrh, případně vyhlášené moratorium. Jinak to nepůjde. Insolvenční návrh sice většinou podávají věřitelé, jako jsou dodavatelé, zákazníci a další spolupracující firmy, ale nic nebrání tomu, aby ho podali i samotní zaměstnanci. Kromě toho je nezaplacená mzda docela dobrý důvod k opuštění zaměstnání. Pokud výplata nepřijde ani patnáct dní po konci měsíce, ve kterém se vám měla objevit na účtě, můžete podat na hodinu okamžitou výpověď. Přitom můžete požadovat nejenom dlužnou mzdu, ale také náhradu mzdy za výpovědní dobu dvou měsíců, a to i přesto, že jste zrušili pracovní poměr okamžitě. Samozřejmě, že peníze lze vymáhat soudní cestou, ale také máte možnost říct si o ně na pracáku.
Požádejte o proplacení mzdy na úřadu práce
Pokud nastane situace, že zaměstnavatel jednoduše nemá peníze a tudíž vám ani nemá z čeho zaplatit vaši mzdu za vykonanou práci, může vám dlužnou výplatu proplatit úřad práce. Jakmile soud rozhodne o insolvenčním návrhu a vydá rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, máte maximálně pět měsíců a patnáct kalendářních dnů na to, abyste uplatnili své mzdové nároky. Tato lhůta plyne ode dne, kdy se informace objeví na úřední desce Úřadu práce ČR. Ovšem takovým způsobem nelze vyplácet mzdu opakovaně. Jestliže se váš zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti častěji, můžete jako jeho zaměstnanec nárokovat svoji mzdu znovu až po měsíci a roce od posledního měsíce, za který vám mzdu místo zaměstnavatele proplácel úřad práce.
Jak nárokovat dlužnou mzdu
Abyste mohli uplatnit nárok na nezaplacenou mzdu u úřadu práce, musíte podat písemnou žádost. V ní uvedete své identifikační údaje (jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo), adresu trvalého bydliště a označíte zaměstnavatele (název firmy, místo nebo sídlo podnikání). V žádosti dále napíšete, jaká je výše uplatňovaných mzdových nároků a zároveň kalendářní měsíce, za které vám zaměstnavatel dluží výplatu. Uvedete všechny údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů a u jaké zdravotní pojišťovny jste pojištěni (úřad práce za vás z vyplácené mzdy odvede povinné pojistné). Nezapomeňte také uvést způsob výplaty, nejlépe napište číslo bankovního účtu, na který vám mají peníze přijít. Součástí žádosti by měly být ale také doklady, jimiž prokážete výši uplatňovaných mzdových nároků. Současně budete muset prokázat i dobu trvání pracovního poměru nebo dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.
Jakmile úřad práce žádost přijme, bude chtít od zaměstnavatele nebo lépe jeho insolvenčního správce prokázat, kolik a za jaké měsíce na mzdách dluží. Když budou vaše požadavky uvedené v žádosti odpovídat výkazu práce, dá vám úřad práce do deseti dnů poté, co výkaz dostane, vědět, kdy a jak vám peníze vyplatí. Pokud nebude výše uplatňovaných mzdových nároků za některý měsíc souhlasit, vyplatí vám pouze jeho prokázanou výši. V případě, že nedokážete výši mzdového nároku prokázat vůbec, přizná vám úřad práce mzdový nárok jen ve výši minimální mzdy.
Do mzdových nároků se nepočítají:
- cestovní náhrady za služební cesty
- různé benefity navíc (příspěvky na kulturní a sportovní akce, rekreaci, penzijní připojištění, atd.)
Avšak peníze, které vám zaměstnavatel dluží za čtvrtý až sedmnáctý pracovní den pracovní neschopnosti, náhradou mzdy jsou. Pokud je zaměstnavatel nezaplatí včas, je to rovněž důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Počítají se i úroky z prodlení
Kromě mzdy, kterou vám zaměstnavatel dluží máte také nárok na úroky z prodlení. Každá mzda má svůj stanovený výplatní termín a pokud jej zaměstnavatel nedodrží, můžete po něm požadovat odškodnění. Úroky z prodlení se počítají až od prvního dne měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém měly být peníze vyplaceny. Nabíhají do dne, kdy dojde k úplnému uspokojení pohledávky věřitele, tedy včetně dne zaplacení. Ale pozor! Je tu jedna drobnost. Z úroků prodlení musí zaměstnanec odvést daň z příjmů a pojistné stejně jako ze mzdy. V praxi by to tedy měl provést zaměstnavatel, který vám úroky z prodlení vyplácí, ale je lepší si zkontrolovat, zda tak skutečně učinil.
Jestliže se rozhodnete okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodu, že vám zaměstnavatel včas nevyplatil mzdu, plat nebo jejich náhradu, případně její část, máte nárok od zaměstnavatele dostat náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Od úřadu práce nedostanete ale víc peněz jak za tři měsíce.