Placená dovolená na zotavenou patří dle zákoníku práce mezi významné nároky zaměstnanců v pracovním poměru. Víte ale, jak se počítá, za jakých podmínek je přiznána a kdy naopak může být zkrácena? Pokud jste nastoupili do nové práce, zpravidla ani netušíte, kolik dnů vám připadne. A co teprve, když jste byli část roku na nemocenské nebo se vracíte zpátky z mateřské. Zákoník práce říká, že termín dovolené určuje zaměstnavatel. Ideální samozřejmě je, když se na termínu rozumně dohodnete. Ale v opačném případě vám zaměstnavatel může dovolenou i nařídit! A jak je to s náhradou mzdy při dovolené? Případně, jaké jsou možnosti proplácení, když jste si dovolenou nemohli nebo nestihli vyčerpat? To jsou otázky, na které jistě chcete znát odpověď. Základní pravidlo čerpání dovolené zní: každý zaměstnanec, který odpracoval v celku u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů a je v pracovním poměru minimálně jeden rok, má nárok na čtyři týdny dovolené. Lidé pracující ve státní firmě mají nárok na pět týdnů, učitelé a pedagogové dokonce na osm týdnů v roce. Avšak celkovou délku dovolené upravuje rovněž pracovní nebo kolektivní smlouva, a tak týden volna navíc patří k běžným zaměstnaneckým benefitům.
Máte nárok na dovolenou?
Minimální výměra dovolené je stanovena na 4 týdny v kalendářním roce, popřípadě můžete čerpat její poměrnou část, jestliže pracovní poměr netrval celý kalendářní rok. Přitom poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Pokud se zaměstnanci poskytuje dovolená v několika částech, musí alespoň jednu část tvořit nejméně dva týdny v celku, za předpokladu, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na jiné délce čerpání dovolené.
V případě, že u daného zaměstnavatele neodpracujete v kalendářním roce ani 60 dnů a náleží vám pouze dovolená za odpracované dny, počítají se do doby výkonu práce také dny, kdy:
- nemůžete pracovat kvůli překážkám na straně zaměstnavatele
- jste na mateřské dovolené
- jste v pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání
- nepracujete proto, že je svátek nebo čerpáte náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek
Přitom odpracované dny se počítají vždy za daný kalendářní rok. Když dlouhodobě nepracujete z jiných důvodů, může vám zaměstnavatel dovolenou krátit, i když jste u něj zaměstnaní déle než rok a máte odpracováno 60 dnů. Pokud tedy například na delší dobu onemocníte (s výjimkou pracovního úrazu a nemocí z povolání), můžete nárok na dovolenou za daný rok ztratit úplně.
Avšak u některých forem pracovního poměru nárok na dovolenou vůbec nevznikne. Jedná se o dohodu o provedení práce (DPP), která stanoví, že předpokládaný rozsah práce nepřekročí 100 hodin ročně. I v případě dohody o pracovní činnosti závisí dovolená na smluvním ujednání se zaměstnavatelem, zda zaměstnanec volno dostane.
Máte dvanáctihodinové směny?
Pokud pracujete ve dvanáctihodinových směnách, má čerpání dovolené trochu jiná pravidla. Jelikož denně odpracujete o čtyři hodiny více, než ostatní, máte nárok na méně dnů volna, ale dostanete za ně více peněz. Náhrada mzdy se totiž počítá za celých dvanáct hodin místo klasických osmi. Zákoník práce uvádí, že při nerovnoměrně rozložené pracovní době máte nárok na “tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu vaší dovolené připadá v celoročním průměru”.
Zkrácený úvazek a dovolená
Jestliže pracujete na zkrácený úvazek, třeba čtyři hodiny denně pět dnů v týdnu, máte nárok na dvacet dnů dovolené jako ostatní. Pokud máte ale pracovní dobu rozvrženu do menšího počtu směn a pracujete například jen tři dny v týdnu, budete mít také nárok na čtyři týdny dovolené, ale počet počet pracovních dnů dovolené bude nižší.
Kdo určuje termín dovolené
Podle zákona termín dovolené určuje zaměstnavatel a musí vám to písemně oznámit nejméně 14 dnů předem. Samozřejmě, že je vhodné se na termínu rozumně dohodnout. Zaměstnavatel by měl vždy přihlédnout k zájmům zaměstnance a umožnit mu čerpat dovolenou dle jeho potřeb. To znamená, máte-li například děti ve školním věku, měli byste si větší část dovolené vybrat v době letních prázdnin, atd.
Na druhé straně ale zákon pamatuje i na naléhavé provozní důvody zaměstnavatele, kdy vám firma neumožní dovolenou čerpat vůbec. Přesné vymezení těchto důvodů už ovšem zákon nesděluje.
V případě, že vám zaměstnavatel zruší již schválenou dovolenou, máte právo na náhradu vzniklých nákladů, například storno zájezdu. Když vás šéf odvolá z dovolené zpět, musí zaplatit i všechny dodatečné náklady, třeba zpáteční letenku.
Náhrada mzdy za dovolenou
Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnancům náhrada mzdy. Možná to bude znít přímo neuvěřitelně, ale pokud si dovolenou šikovně naplánujete, nepracovat se někdy finančně vyplatí. Pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou je rozhodující průměrný výdělek v minulém kalendářním čtvrtletí. To v praxi znamená, že pokud čerpáte dovolenou v červenci, bude se při výpočtu náhrady mzdy vycházet z průměrného výdělku od dubna do června. Jestliže si vezmete dovolenou po čtvrtletí, kdy jste dostali mimořádnou prémii, celá se zahrne do výpočtu průměrného výdělku a tudíž i náhrada mzdy za dovolenou bude vyšší. Vedle odměn může navýšení průměrného výdělku ovlivnit také menší počet pracovních dnů v předcházejícím čtvrtletí.
Pokud jste v novém zaměstnání a nastoupili jste teprve v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí, počítá se průměrný výdělek za dobu od vzniku pracovního poměru do konce tohoto čtvrtletí.
Nevyčerpaná dovolená
Zaměstnavatel je povinen určit vám termín dovolené tak, abyste si ji mohli vyčerpat v kalendářním roce, ve kterém vám na ni vznikl nárok. I zde však platí dvě výjimky: buď jsou překážky na straně zaměstnance (mateřská dovolená, nemocenská,…) a nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Pokud nemůže být dovolená z těchto důvodů vyčerpána v daném roce, je možné ji převést do následujícího kalendářního roku. Má to jednu výhodu: když vám šéf neurčí termín loňské dovolené do konce června následujícího roku, můžete si ho stanovit sami. Musíte to ovšem zaměstnavateli oznámit písemně nejméně 14 dnů předem.
Pokud dojde k ukončení pracovního poměru či nevyčerpání staré dovolené v následujícím roce, musí být zaměstnavatelem proplacena.